Je to jednoduché. Tento projekt doporučuje, jak připravit akční plán SUMP. Chceme výstupy využít především pro města, která mají méně jak 150 000 obyvatel.
Všechny informace využíváme z projektu SUMPs-Up: www.sumps-up.eu.
Pokud se město chce posunout od běžných administrativních metod k dlouhodobému udržitelnému strategickému plánování, je důležité začít hovořit o hledání proveditelných opatření. Město je na nejlepší cestě k vyřešení prioritních problémů, když se zaměří na nalezení pevného základu nákladově efektivních a proveditelných opatření. Stejně důležité je i rozdělení opatření do balíčků.
Ještě před zahájením procesu výběru opatření je nanejvýš důležité, aby lidé, kteří se podílejí na plánování, získali jasnou představu o konkrétních problémech, cílech a celkové vizi. Totéž platí i o politických představitelích obce. V tomto ohledu je také třeba zodpovědět dvě následující otázky:
Pokud odpovědi na tyto dvě otázky doposud v obci nebyly vyjasněny, pak je vhodné v rámci celého procesu vyčlenit víc času pro přípravnou fázi a fázi stanovení cílů.
Čtyři kroky pro integraci opatření
Pokud má město odpovědi na otázky 1 a 2 vyřešené, přichází na řadu integrace opatření do SUMP; lze ji provést ve čtyřech krocích. Pokud v této fázi ještě nebyla vytvořena pracovní skupina, odpovědná za celý proces SUMP, je načase tuto skupinu zvolit. Její členové musí mít dostatečné znalosti o opatřeních v oblasti mobility a o organizaci a struktuře města. Čtyři kroky k integrovanému souboru opatření jsou následující:
Uvedené kroky poskytují strukturu pro vytvoření seznamu opatření, který reaguje na tyto tři aspekty:
Krok 1: Vymezte startovní čáru
Je nutné hned na začátku posoudit všechna stávající opatření města, která se mohou týkat plánování udržitelné městské mobility. Pro analýzu výchozího bodu a získání představy o kapacitě/výkonnosti/zdrojích města lze využít analyzační tabulku, která zohledňuje všechny klíčové prvky. Analyzační tabulka může sloužit k analýze různých aspektů dopravního systému ve městě. S její pomocí lze rovněž určit, jakou kapacitou pro realizaci opatření město disponuje a jak aktuálně vypadá jeho dopravní systém.
V návaznosti na poznatky získané z analýzy přichází další fáze, a to prohloubení poznatků o aktuálním stavu dopravního systému města. Lze je získat systematicky pro každý druh dopravy pomocí jednoduchého srovnání podílu na přepravě a infrastruktury. Tato metoda klade důraz na kvalitu infrastruktury pro daný způsob dopravy (od dobré po špatnou) a na intenzitu využití a dostupnosti daného způsobu dopravy pro obyvatele města (od nízkého k vysokému). Podle toho je určeno, zda se město musí zaměřit na fyzická a/nebo nefyzická (např. komunikace a informace) opatření.
Proč takto postupovat hned na začátku celého procesu a před výběrem opatření? Abychom se vyhnuli investicím do takových opatření, která jsou pro město neefektivní a nezapadají do koncepce města nebo komplikují dosažení cílů a celkové vize.
Realizujte následující tři kroky:
Krok 2: Vytvořte seznam opatření
Druhým krokem, který by začínající města měla udělat v procesu výběru opatření, je vytvořit seznam možných opatření. Tento seznam musí odpovídat vizi a cílům daného města, a musí řešit jeho prioritní problémy. Současně je třeba zohlednit i doporučená fyzická a nefyzická opatření, která vzešla z Kroku 1. Existuje tolik seznamů opatření, kolik je měst, některé základní kategorie však lze obecně doporučit jako vhodné pro začátek (viz příklady v rámci Akademie městské mobility).
Podrobný seznam opatření pro SUMP
Pro rychlý přehled opatření vhodných pro SUMP slouží souhrnný seznam, který je roztříděn dle témat uvedených na tomto odkaze. Seznam vychází z řady zahraničních zdrojů jako EVIDENCE, KonSULT, MaxExplorer a CIVITAS a zahrnuje opatření ze všech strategických oblastí CIVITAS. Slouží jako inspirace pro vytvoření vlastního seznamu vhodných opatření v rámci SUMP. Opatření jsou rozdělena do skupin, tzv. sfér opatření, na základě popisu v EVIDENCE. Většina opatření obsahuje i odkaz na podrobnější informace na zdrojovém webu. Podle potřeby lze do seznamu přidat další opatření, která jsou vhodná z hlediska místních podmínek.
Některá opatření jsou přímo vhodná jako první kroky pro města, která s přípravou a realizací SUMP začínají vůbec poprvé. Jedná se především o opatření, jejichž cílem je zvýšit povědomí a znalosti o tématice SUMP mezi politiky a úředníky zodpovědnými za plánování (budování kapacit). Součástí této skupiny opatření jsou však i tvrdá opatření, tedy infrastrukturní opatření zaměřená na bezpečnost, podporu pěší a cyklistické dopravy, a dále opatření v oblasti managementu, zvyšující efektivitu současného dopravního systému.
Opatření, která jsou vhodná jako první kroky pro města začínající s přípravou a realizací SUMP.
1) Strategicko-politická opatření pro monitorování a sběr dat: Strategicko-politická opatření jako vedení dopravního průzkumu nebo příprava plánu pro cyklistickou dopravu umožňují správně porozumět dopravní situaci ve městě, což je nezbytné pro vhodný výběr opatření. Příklady: dopravní průzkum, plán cyklistické dopravy, přehled fyzických překážek v dopravním prostředí atd.
2) Aktivity pro budování kapacit: Na začátku celého procesu přípravy SUMP je vhodné mezi politiky, úředníky a dalšími zainteresovanými osobami zvýšit informovanost a znalosti týkající se problematiky udržitelné mobility. K tomu slouží aktivity pro budování kapacit, např.: informační a edukační materiály a akce pro politiky a úředníky, cyklovýlet pro tyto cílové skupiny, workshopy k tematice zdravotních postižení atd.
3) Opatření zaměřená na bezpečnost dopravy: Bez ohledu na aktuální stav dopravního systému ve městě by opatření zaměřená na bezpečnost dopravy měla vždy být prioritou. Jako vhodné první kroky v procesu SUMP se nabízejí aktivity a opatření týkající se bezpečných cest do škol.
4) Infrastruktura pro chodce a cyklisty: Chůze pěšky a jízda na kole jsou z hlediska udržitelného rozvoje nejvhodnějšími způsoby dopravy, zároveň však jsou jejich uživatelé nejzranitelnějšími účastníky dopravního provozu. Proto je pro zvýšení podílu pěší a cyklistické dopravy nezbytné zajistit bezpečnou a dostupnou infrastrukturu. Příklady: bezpečné přechody pro chodce, pruhy pro cyklisty atd.
5) Propagace udržitelné dopravy, informační a osvětové kampaně: Motivace občanů k tomu, aby používali udržitelné způsoby dopravy, může být prvním krokem, který ovlivní dělbu přepravní práce v jednotlivých městech a obcích. Součástí této motivace je zvyšování povědomí veřejnosti o dopravním systému a dostupných službách v oblasti mobility. Příklady: informační letáky do domácností, marketing veřejné dopravy atd.
6) Management dopravy: Kvalitní management dopravy by měl být základem plánování mobility. Cílem dopravního managementu je optimalizace dopravního systému a kontrola udržitelného nasměrování dopravy. Příklady: operační centrum pro dopravu.
7) Management parkování: Nabídka parkování pro osobní automobily velmi úzce souvisí s počtem aut v osobním vlastnictví a mírou jejich užívání. Management parkování může být velmi účinným nástrojem, jak dosáhnout změn v podílech na dělbě přepravní práce směrem k udržitelným způsobům dopravy. Příklady: poplatky za parkování v centru města.
Doporučovaná opatření vycházejí z myšlenky, že informování obyvatel o stávajícím dopravním systému v obci a propagace dostupných služeb mohou vést k rychlé změně podílu udržitelných způsobů dopravy, a to bez větších investic. Důkladné pochopení toho, jak systém funguje, je nezbytné i pro jakékoliv změny a zásahy do dopravního systému, a to dřív, než se rozhodneme pro rozsáhlé investice do infrastrukturních opatření. Rovněž je důležité pracovat s opatřeními v oblasti managementu dopravy a mobility, které mají často velmi dobrý poměr nákladů a přínosů a mohou podpořit efektivnější využití stávajícího dopravního systému.
Mezi startovní opatření mohou kromě nových opatření patřit i taková, která rozšiřují nebo modernizují již existující opatření a služby v dané lokalitě. Pro modernizaci konkrétního opatření, které již ve městě funguje, bývají zpravidla dva hlavní důvody: 1) snaha implementovat úspěšně fungující opatření i v jiných částech města; 2) opravit chyby z původní implementace opatření.
Krok 3: Proveďte posouzení jednotlivých opatření
Třetím krokem v procesu výběru vhodných opatření je posoudit opatření, která vzejdou z kroku 2, z hlediska efektivity a proveditelnosti v daném městě. Hodnocení možných opatření bývá složitým úkolem, na který mají vliv názory, požadavky, poptávka i nejrůznější omezení. Veřejné instituce musí hledat a najít opatření, která jsou vzhledem k využití veřejných prostředků nákladově efektivní, veřejnost i/nebo političtí představitelé mají předem vytvořené názory a postoje, které je třeba brát v úvahu, a zvolená opatření musí být přínosem pro celkové cíle, které si město vytyčilo. Všechny tyto aspekty jsou důležité, ale pokud jde o rychlý pokrok, tím nejdůležitějším aspektem je proveditelnost a to, zda dané opatření přispívá k vyšší udržitelnosti města. Pokud opatření není proveditelné a nepřispívá k větší udržitelnosti, nemělo by se o něm do výběru opatření vůbec uvažovat. Tak k tomu zjednodušeně přistupuje i nová metodika SUMP 2.0.
Dalším krokem, který následuje po vytvoření podrobného seznamu možných opatření, je právě posuzování zvolených opatření. Začněte tím, že dáte dohromady zástupce správních orgánů města, a pokud je to nutné, i dalších subjektů, které budou zapojeny do implementace vybraných opatření. Každý ze zástupců pak přistoupí k hodnocení efektivity a proveditelnosti jednotlivých opatření na škále např. od 0 do 3. Tímto způsobem budou vybrána ta opatření, která mají největší šanci na realizaci a přínos pro město a jeho cíle. Hodnocení mohou provést zástupci města (jednotlivě nebo ve skupině) v rámci workshopu.
Proveditelnost každého opatření závisí na možnostech a schopnostech, kterými město disponuje. Každé město musí posoudit vlastní možnosti v oblasti financí, časové náročnosti, legislativy a organizačních struktur. Pro město, které nemá zkušenosti s dlouhodobým strategickým plánováním, jsou důležitými prvky příslušné kompetence osob zodpovědných za plánování, rozdělení pracovních pozic mezi zaměstnanci správy města a schopnost realizovat a kontrolovat účinnost různých opatření. Nejrychlejším řešením je společné hodnocení jednotlivých opatření skupinou relevantních osob.
Opatření určená k hodnocení jsou ta, která v rámci kroku 2 byla vybrána jako nejefektivnější a nejlépe proveditelná v dané obci. Poté, co je hodnocení dokončeno, nejvýše hodnocená opatření se mohou stát součástí dalšího pokračování procesu SUMP.
Krok 4: Popište vybraná opatření a usilujte o jejich schválení
Čtvrtým, a současně posledním krokem v procesu výběru opatření pro města je popsat vybraná opatření a získat jejich schválení. V tomto okamžiku, kdy již máme k dispozici seznam vybraných opatření, která byla vyhodnocena jako nejvhodnější z hlediska efektivity pro plánování udržitelné mobility města i z hlediska proveditelnosti, je nutné maximálně upřesnit popis jednotlivých opatření a zajistit jejich schválení v řadách politiků, občanů a dalších zainteresovaných subjektů a jednotlivců. Jak již bylo řečeno, zvolená opatření musí být proveditelná a musí řešit ty nejpalčivější problémy v dané obci. Někdy je ale nezbytné k realizaci opatření vytvořit užší spolupráci mezi některými subjekty a veřejností mimo působnost správy města. Ke společné práci s partnerskými institucemi na plánech udržitelné městské mobility je třeba znát detaily o institucionální spolupráci.
K tomu je vhodné využít manuál institucionální spolupráce: www.eltis.org/sites/eltis/files/sump-manual_cooperation_en.pdf. Manuál, který byl připraven v rámci projektu CH4LLENGE, představuje úvod do problematiky institucionální spolupráce. Přináší informace o tom, jak najít, připravit a zapojit vhodné partnerské instituce a jak si rozdělit kompetence a povinnosti. Navazující manuál k tématu participace pak popisuje, jak do celého procesu SUMP aktivně zapojit veřejnost a zainteresované subjekty. I tento manuál vznikl v rámci projektu CH4LLENGE a součástí jeho obsahu je i přehled užitečných nástrojů nebo reálné příklady. www.eltis.org/sites/eltis/files/sump-manual_participation_en.pdf
Potvrďte proveditelnost
První hodnocení proveditelnosti opatření bylo provedeno již v předchozích krocích, šlo však pouze o zběžné posouzení limitovanou skupinou odpovědných osob. Proto je nyní nutné přistoupit k širší prezentaci seznamu navrhovaných opatření a v rámci správních orgánů města ověřit, zda jednotlivá opatření jsou realizovatelná, případně co by město muselo udělat, aby realizovatelná byla.
Klíčem k úspěchu je zajistit, aby zodpovědné osoby z řad představitelů města i z partnerských institucí plně porozuměly především nákladnějším a náročnějším opatřením. Jedním ze způsobů, jak zjistit proveditelnost a získat potřebný souhlas, je zaslat všem zainteresovaným subjektům návrh strategického výběru opatření ke konzultaci.
Jak získat podporu pro tvrdá opatření, která budou zasahovat do fyzického prostoru města a u kterých je třeba počítat se silným postojem pro, nebo proti? Řešením mohou být dočasné intervence, jakési testování opatření, které názorně vyjeví možné benefity a pomůže zajistit souhlas s trvalým opatřením.
Zajistěte dostatek informací o nákladové efektivnosti každého opatření
Pro posílení každého opatření a získání souhlasu k jeho realizaci je nezbytné zajistit detailní popis poměru nákladů a přínosů ke každému z nich. S využitím formuláře pro analýzu nákladů a přínosů (CBA) lze vyjádřit přímé i nepřímé náklady a přínosy projektu či opatření a v peněžních částkách tak vyjádřit ekonomickou životaschopnost. Analýza nákladů a přínosů může zahrnovat posouzení vnitřních i vnějších nákladů a přínosů. Jednou z hlavních výhod CBA je relativně jednoduchý způsob prezentování konečných výsledků pomocí jednoho nebo více indikátorů. Tyto analýzy se nejčastěji používají pro rozsáhlé infrastrukturní projekty. Naopak pro projekty, které se infrastruktury netýkají, města většinou postrádají jakoukoliv standardizovanou metodu hodnocení. Výběr vhodných opatření by se měl řídit jak finanční otázkou, tak efektivitou opatření. V některých případech by úplná analýza nákladů a přínosů byla zbytečně nákladná. Jde především o méně rozsáhlá opatření, u kterých by se měly využít jednodušší metody hodnocení (KonSULT, 2015; Hüging et al., 2014; ELTIS, 2015).
Aby se města vyhnula nákladným analýzám CBA hned v úvodu procesu plánování udržitelné městské mobility, mohou využít zjednodušené nástroje pro posouzení dopadů. Například nástroj Nodes Assessment Tool je přechodem mezi CBA a multikriteriální analýzou (MCA). Výhodou tohoto jednoduchého nástroje je zejména to, že pro jeho využití nejsou nutné žádné další statistické vstupy kromě předpokládaných nástrojů opatření.
Někdy města zapomínají udělat jeden důležitý krok, a tím je zapojení veřejnosti do celého procesu a získání souhlasu s konkrétními opatřeními. Mnohá z opatření, která jsou typická právě pro města, jsou takové povahy, že se s jejich dopady veřejnost výrazněji nesetká. Neplatí to však vždy, pro některá opatření je pochopení a schválení ze strany veřejnosti významným faktorem. Toto téma podrobně rozebírá jiná část webového portálu zaměřená na způsoby, jak informovat veřejnost o vizích a cílech města, některé aktivity však jsou žádoucí i v souvislosti s informováním veřejnosti o tom, proč město vybralo určitá opatření k realizaci a jak budou financována:
Připravte akční plán
Dalším krokem, který následuje poté, co vypracujete seznam vhodných opatření, je příprava akčního plánu. V akčním plánu se jasně popisuje, jak naplnit cíle SUMP. Principy a pokyny pro akční plány SUMP by měly pomoci se správným popisem opatření i s implementací vybraných opatření. Pro maximálně úspěšnou implementaci by akční plán měl být vypracován ve dvou krocích:
Popis opatření by měl zahrnovat alespoň následující položky:
Dokumenty