Architekti mohou být různého věku! Dejme slovo dětem, které netíží zbytečné předsudky a zažité představy. I děti žijí ve městě a mají jasnou představu o tom, jak by mělo fungovat.
Pojďme do škol a ptejme se dětí, jak by si představovaly své město, své ulice, kde žijí. Právě oni jsou budoucí mladí urbanisté. Dejme jim slovo, jsou bez předsudků, zažitých představ a mají jasnou představu toho, jak by to všechno mělo fungovat. Je krásné, že oni se v tom vysněném městě vidí. A vidí v něm i roli svých rodičů, prarodičů a sourozenců.
Zkusme se dívat na naše města z pohledu dětí a představit si „sedmiletou Amálku“, jestli může jezdit či chodit sama do školy a na kroužky. Může?
"Děti do veřejného prostoru patří a zaslouží si, abychom na ně při plánování měst nezapomínali. Pokud pro ně zajistíme bezpečné a podnětné prostředí, nabídneme jim více svobody, samostatnosti a seberealizace. Obzvláště u škol je důležité nezapomínat na to, že veřejný prostor není jen místo pro auta, ale také pro setkávání a život. "
Blanka Klimešová. Pěšky městem, koordinátorka projektu Bezpečné cesty do školy.
Tipy pro vás
Chcete vědět více?
