Klíčová sdělení
Využití dopravy v cestovním ruchu
Podle údajů Eurostatu pro soukromé cesty v rámci EU trvající čtyři a více nocí (včetně cest v rámci vlastní země) lidé v 72 % případů volí jako hlavní dopravní prostředek automobil - obvykle se jedná o vozidlo, které je použito pro cestu do cílové destinace - a ve 14 % letadlo. Pouze 12 % cestujících využívá jako hlavní dopravní prostředek železnici nebo autobus. Mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie existují velké rozdíly, nejvyšší podíl cest automobilem měli turisté z Chorvatska (82 %), Portugalska (82 %) a Slovinska (85 %). Přibližně 14 % soukromých cest, které podnikli obyvatelé Německa a Francie, bylo uskutečněno vlakem, zatímco leteckou dopravu nejčastěji využívají turisté z Irska (46 %), Kypru (57 %) a Malty (60 %). V případě lodí byl nejvyšší podíl zaznamenán v Řecku (20 %) a na Maltě (40 %).
Rozdělení cest na čtyři a více nocí podle hlavního druhu dopravy (EU 27)
Mobilita na místě je do značné míry závislá na cílové destinaci a způsobu dopravy použitém pro příjezd do lokality, ale také na postojích cestující osoby2.
Do venkovských destinací se autobusem a vlakem jezdí obecně méně často než do městských nebo příměstských destinací3. Na mnoha místech tak vznikají emise CO2 a dalších znečišťujících látek, hluk a dopravní zácpy, což má negativní dopad na životní prostředí, na kvalitu samotného pobytu hostů i na kvalitu života místních obyvatel4. Aby se tyto dopady snížily, je nezbytné se zabývat nabídkou mobility v evropských venkovských regionech a učinit ji udržitelnější. Inovativní, cenově dostupné, k zákazníkům a klimatu přátelské služby mobility, které odpovídají potřebám hostů a obyvatel, přispívají k udržitelnému cestovnímu ruchu a mohou být pro region výraznou konkurenční výhodou, protože jsou snáze dostupné pro potenciální návštěvníky, kteří mají zájem o dovolenou bez automobilů, a atraktivnější i pro zaměstnance v cestovním ruchu.
Venkovské regiony se liší svou topografickou a geografickou polohou. Krajina se může lišit podle toho, zda se jedná o ostrovní destinaci, pobřeží nebo vnitrozemí. Typy krajiny jsou rozdílné i z hlediska přístupové mobility – na ostrov se lze například dostat pouze letadlem nebo trajektem a host nemá vůbec možnost přijet autobusem nebo vlakem. Regiony se liší také svou topografií. Zatímco některé se nacházejí v nížinách, jiné v nízkých pohořích nebo ve vysokohorských oblastech. Tady je například třeba zohlednit, že jízda na kole je v horských oblastech obtížnější, a tomu je třeba přizpůsobit nabídku.
Periferní lokality, často spojené s nízkou hustotou osídlení a obyvatelstva, mají obvykle problém s nedostatečnou obslužností prostředky veřejné dopravy a nabízejí velký potenciál pro zavádění služeb udržitelné mobility. Venkovské regiony jsou různorodé, ale potýkají se se společnými problémy (např. nízká hustota osídlení), kterým ovšem koncepce městské mobility často nevyhovují.
Cíle a kritéria udržitelné a dostačující mobility ve venkovských regionech
S ohledem na udržitelnost musí být cílem snižování počtu letů a jízd autem a zvyšování podílu hostů, kteří chodí pěšky, jezdí na kole nebo využívají veřejnou dopravu. Dalšími důležitými cíli je navýšit intenzitu využití vozidel a obnovitelných zdrojů energie a zlepšit mobilitu zaměstnanců.
Podle strategie Evropské unie pro udržitelnou a chytrou mobilitu musí být mobilita nejen udržitelná, ale také chytrá a odolná. To znamená: propojená a multimodální, inovativní, moderní, spravedlivá pro všechny, bezpečná a spolehlivá5.
S ohledem na specifickou situaci venkovských regionů musí být zajištěno dostatečné pokrytí, dostupnost a četnost služeb, aby se podařilo dosáhnout užitečných výsledků (dostatečná mobilita).
V opačném případě bude existovat několik "udržitelných" výkladních skříní, které dopraví několik málo lidí na několik málo míst, a všichni ostatní budou nadále cestovat autem (nebo vůbec nepřijedou).
Kritéria udržitelné turistické mobility
Mezi cestovním ruchem a mobilitou existuje silný vztah a udržitelný cestovní ruch nelze plně podpořit, pokud není řešena také udržitelná mobilita a naopak. Z přehledu klíčových indikátorů výkonnosti vyplývá, že oba sektory se vzájemně podporují z hlediska různých dimenzí udržitelnosti a že zlepšení povedou k hospodářskému rozvoji, lepší kvalitě života obyvatel a turistů a k vytvoření udržitelnějších a obyvatelnějších komunit6.
2 Groß, Sven & Grimm, Bente (2018): Sustainable mode of transport choices at the destination -public transport at German destinations, Tourism Review https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/TR-11-2017-0177/ full/html ; FUR (Hrsg.): Nachhaltigkeit bei Urlaubsreisen: Bewusstseins- und Nachfrageentwicklung und ihre Einflussfaktoren. Monitoringbericht auf Basis von Daten der Reiseanalyse 2023, http://reiseanalyse.de/wp-content/ uploads/2023/09/UBA_Nachhaltigkeit_bei_Urlaubsreisen_Bericht2023_FINAL.pdf
3 Umweltbundesamt (Hrsg.) (2020): Touristische Mobilität im ländlichen Raum. Themenpapier, TEXTE 78/2020, https://www.umweltbundesamt.de/publikationen/touristische-mobilitaet-im-laendlichen-raum; Agora Verkehrswende (2020): Baustellen der Verkehrswende
4 Heinrich Böll Stiftung (2021): European Mobility Atlas. Facts and figures about transport and mobility in Europe.
5 https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
6 Hussain, S., Ahonen, V., Karasu, T., Leviäkangas, P., Sustainability of smart rural mobility and tourism: A key performance indicators-based approach, Technology in Society, 2023, https://www.sciencedirect.com/science/ article/pii/S0160791X23000921
