Americký termín „e-scooter“, tedy elektrokoloběžka, se v mnoha zemích používá pro koloběžky s elektrickým pohonem, menšími či většími koly, s řídítky nebo bez (viz obr.). Tzv. elektrické hoverboardy jsou křížencem segwaye bez řídítek a motorového waveboardu. Uživatel stojí na dvou propojených platformách a vozidlo řídí požadovaným směrem tím, jak přenáší váhu (Kuhlmann 2016). Všechna tato elektrická mini vozidla lze využít především pro dopravu na první a poslední kilometr cesty, nejlépe v kombinaci s místní veřejnou dopravou, jako jsou autobusy či vlaky, ovšem za předpokladu, že dopravní infrastruktura (silnice, chodníky) má kvalitní, pevný a rovný povrch.
Sdílené koloběžky byly v amerických městech včetně San Francisca, Austinu a Santa Monicy zavedeny v roce 2017. K vyhledání dostupné elektrokoloběžky, její rezervaci, odemknutí a zaplacení je třeba použít aplikaci na chytrém telefonu. Veškeré nabídky na území USA zajišťují soukromé firmy jako Bird, Lime, Uber; zatím neexistují žádné služby, které by zajišťovala přímo obec, a to zejména kvůli silné kritice týkající se masivního počtu elektrokoloběžek v ulicích, neukázněných uživatelů ohrožujících chodce a cyklisty, a v neposlední řadě i problémů, které parkující koloběžky způsobují v omezeném veřejném prostoru. Potenciál elektrokoloběžek také podkopává vysoký počet nehod, z nichž některé jsou smrtelné.
Koloběžky s elektrickým pohonem. S řídítky i bez.
Zdroj: (European Platform on Sustainable Urban Mobility Plans, 2019), Integration of shared mobility approaches in sustainable urban mobility planning