Hluk narušuje kvalitu života zásadním způsobem. Stejně jako znečištění životního prostředí. Zvyšování hlučnosti je díky pozemním komunikacím. Kromě druhů a vlastností samotných vozidel hraje roli charakteristika vozovky (šířkové uspořádání, stoupání, křižovatky, začlenění do zástavby, do terénu, povrch vozovky).
Existují protihluková opatření, velmi důležitou snahou může být vytváření klidových zón, obytných ulic, preference pěšího pohybu v městských centrech. To znamená vedení rychlostních komunikací mimo obytné zóny, vytváření objízdných tras při soustřeďování dopravy do menšího počtu více frekventovaných tras apod. Má to však i své nedostatky.
U objízdných tras, kde při zvýšení rychlosti a koncentraci dopravy, stoupá i hlučnost, lze zároveň uskutečňovat účinná protihluková opatření - protihlukové valy, stěny, zářezy, vše za současného
využití zeleně. K dispozici je však i řada příkladů, že takové komunikace musí projít a prochází obytnou zónou, kolem škol a zařízení pro děti předškolního věku. Občané pak tyto komunikace vnímají velmi negativně.
Hluk z pozemních komunikací se šíří i na velké vzdálenosti. Vliv má konfigurace terénu (šíření hluku směrem vzhůru) a způsob zástavby. Hluk je registrován ve výškových budovách, a to i na značnou
vzdálenost. Vodorovné plochy (římsy, balkony, lodžie) „srážejí“ hluk směrem do místnosti (pozor na terasy a zpevněné plochy pod výškovými budovami). Šíření hluku (odraženého zvuku) brání trávník
i půda - její drobtovitá struktura. Co se týče míry účinnosti je schopnost stromů snižovat intenzitu hluku v ulicích poměrně malá. Je závislá na struktuře porostu, na velikosti zelených ploch (např.
šířce izolačních pásů podél komunikací), druhu olistění (množství odrazových ploch uvnitř porostu) apod. Je známo, že větve stromů pohlcují jistou část akustické energie rezonancí. Zvuky s nízkými frekvencemi jsou přitom tlumeny citelněji než s vysokými. Šíření hluku brání i trávník. Kořeny stromů, keřů a bylin vytváří tzv. hrudkovitou (drobkovitou) strukturu půdy, která působí do jisté míry proti šíření hluku a vibrací. Nejúčinnější je však kombinace zeleně a technických opatření se zelení (jde hlavně o dozvuk).
Zdroj: Urbanismus a územní rozvoj.