1. Nacházíte se:
  2. Akademie
  3. Metodika SUMP 2.0.
  4. Fáze 1 - Příprava, analýzy
  5. 3 - Analýzy
  6. 3.1. Identifikace dat

Aktivita 3.1. Identifikujte informační zdroje a spolupracujte s vlastníky dat

Posledním nezbytným krokem pro kvalitní přípravu plánu udržitelné městské mobility (SUMP 2.0.) je analýza stavu mobility ve městě. Jde o důležitý milník, který poskytuje informace nutné pro racionální a transparentní proces přípravy strategie. ALE! Pokud se podíváme na zadávací podmínky téměř všech stávajících SUMP 1.0., pak jsou si podobná jako vejce, vejci. Naprosto se ztratila originalita města. Zapomnělo se na to, že ještě před zahájením analýzy problémů a příležitostí v oblasti městské mobility a před zapojením obyvatel do analýzy je třeba identifikovat zdroje informací a dat a navázat spolupráci s vlastníky dat. Jde o to, aby analýza i sběr dat byly cílené a zaměřily se na všechny způsoby dopravy, na důležité cíle a trendy, které město chce řešit. Přitom ALE platí, že každé město může mít trochu jiné priority a proto možná bude potřebovat jiná data.

Města nemusí ovšem za všechna platit. Je třeba nezapomenout, že je možné spolupracovat s vlastníky dat. Mnoho dat již existuje a město je tedy nemusí platit dvakrát. Jen si je vyžádá, případně zaplatí nějaký poplatek. Příkladem mohou být výsledky prvního celostátního průzkumu dopravního chování u nás, které byly zveřejněné dne 7. 4. 2020.

A také se město může opřít o šetření, které je postavené na získání dat a informací ze strany veřejnosti. Prostě město si nemusí celou analýzu zadávat u externí firmy, stačí jen některá data. Záleží jen na městě, do jaké hloubky chce jít a která data již má.

A jen takový malý průzkum. Které město, které má již SUMP si třeba v rámci analýzy změřilo kvalitu veřejného prostoru? Námětů mohou města najít více.


Samotný překlad kapitoly evropské metodiky "Aktivita 3.1: Identifikujte informační zdroje a spolupracujte s vlastníky dat" poskytuje českým městům dostatek prostoru orientovat se v dané problematice.

Odůvodnění

Dřív, než začnete rozhodovat o budoucí politice, musíte znát současné problémy, a v oblasti dopravy a mobility bývají potřebné informace často roztříštěné a neúplné. Data a informace je třeba poskládat jako jednotlivé dílky puzzle, jen tak získáte kompletní představu o současném stavu. Pro kvalitní analýzu musíte nejprve zjistit, jaká data budete potřebovat (abyste mohli analyzovat všechny aspekty PUMM, a především politické priority vašeho procesu), jaké informace máte k dispozici a co vám zatím chybí. Řádnou analýzu nemusí vzdávat ani města, která mají jen omezené nebo vůbec žádné údaje k dispozici, pro ně jde o příležitost, jak v rámci procesu PUMM zlepšit úroveň sběru dat. Pro většinu měst však představuje největší problém to, že dostupná data nejsou časově ani prostorově sladěná a nacházejí se u různých vlastníků dat nebo v systémech úložišť. Problém pak může nastat v přístupu k datům, obvykle kvůli neochotě komerčních operátorů, jejich požadavkům na vyšší cenu nebo na obchodní tajemství. Tyto potíže lze překonat díky důsledné komunikaci s vlastníky dat, vzájemnému sdílení dat a datovému auditu. Na základě zkušeností lze konstatovat, že včasné zapojení vlastníků dat (interních i externích) a jasné dohody přispívají k ochotnější spolupráci.

Cíle

  • Identifikovat potřeby města v oblasti dat, především z hlediska politických priorit a možných cílů.
  • Získat přehled o dostupných datech, jejich kvalitě a míře dostupnosti.
  • Najít mezery v dostupných datech a dalších informacích o mobilitě, které potřebujete pro vaši analýzu.
  • Ve spolupráci s interními a externími organizacemi doplnit soubor dat a ideálně nastavit dlouhodobou spolupráci za účelem poskytování nutných dat i v budoucích letech.
  • Zajistit maximálně možné doplnění mezer v potřebných datech.
  • Kombinací dat dostupných ve vaší vlastní organizaci, z jiných organizací a v případě potřeby doplněných o sběr nových dat připravit soubor informací k městské mobilitě a dalším souvisejícím oblastem, který umožní provést analýzu současného stavu.

Úkoly

  • Provést datový audit. Získejte představu o tom, jaká data potřebujete, jaké zdroje a data máte k dispozici pro váš PUMM, proveďte posouzení jejich kvality a dostupnosti.
  • Získat dostupná data, syntetizovat jejich obsah a zjistit, která z potřebných dat chybí (pro řešení hlavních problémů v oblasti mobility). Vyberte vhodná data popisující stav dopravy a mobility ve vašem městě se zaměřením na obecné cíle udržitelné městské mobility (viz první Milník) a politické priority, které vedly k rozhodnutí vypracovat vlastní PUMM. Pokud například je jednou z politických priorit zvýšit bezpečnost dopravního provozu, pak potřebujete údaje o nehodovosti. Měli byste mít data, která poskytují informace o:
    • Všech způsobech dopravy, které jsou využívány ve vašem městě, včetně nákladní, a o míře integrace jednotlivých způsobů dopravy (multimodalitě);
    • Všech aspektech udržitelné mobility, které jsou důležité pro vaše město (např. znečištění ovzduší, hluk z dopravy, bezpečnost dopravy, životaschopnost veřejného prostoru, míra spravedlnosti v dostupnosti služeb, zaměstnanost nebo vzdělávání).
  • Jít nad rámec pouhého popisu současného stavu a snažit se porozumět všem zásadním důvodům. Například proč většina lidí stále jezdí do centra města autem a parkuje tam, ačkoliv je ve městě dobře dostupný systém Park&Ride? Snažte se získat data, která by mohla vysvětlit motivaci k těm vzorcům chování, které v oblasti mobility chcete ovlivnit, např. zařaďte do průzkumů mobility i kvalitativní otázky týkající se chování obyvatel. Tyto informace vám později pomohou v přesnějším výběru efektivních opatření.
  • Diskutovat s veřejností a zainteresovanými subjekty o tom, které problémy a otázky by váš PUMM měl řešit. Tak se stanou součástí procesu, budou si vědomi toho, že i jejich hlas se počítá. Jejich kolektivní dojem může být cenným zdrojem informací, který pomůže vyplnit mezery v dostupných datech.
  • Zajistit sdílení dat s externími vlastníky dat, která jsou nutná pro vaši analýzu. Respektujte důvěrnost dat (v souladu s evropskou a národní legislativou), anonymizujte osobní údaje a zacházejte s daty obezřetně, abyste se vyhnuli problémům při spolupráci (uvažujte o bezpečnostní strategii pro váš data management). Poskytněte jasné vysvětlení, proč příslušná data potřebujete, jak je budete využívat a jaké budou z toho plynoucí přínosy. Společně s partnery se dohodněte na procesu sběru a sdílení dat, aby se všichni mohli spolehnout na jediný soubor informací (např. bezpečnou platformu pro sdílení dat).
  • Vyplnit zbývající mezery v důležitých datech. K tomu je nutné prověřit dostupnost výchozích hodnot, například těch, které jsou poskytovány na národní úrovni. Další možností je shromáždit dodatečná data, která nejsou dostupná od interních ani externích vlastníků dat. Sběr dat lze provést několika způsoby. Například trendy ve vývoji počtu chodců lze stanovit pomocí ručního sčítání, prováděného jednou ročně v klíčových lokalitách města, s využitím sčítačů nebo průzkumů v domácnostech. Zvolená metoda závisí většinou na dostupných zdrojích, velikosti města a míře požadované spolehlivosti. Obecně rozlišujeme například následující typy dat:
    • Kvantitativní data z automatických měření (např. sčítače, infračervené a jiné senzory, kamery, satelity atd.) nebo z GPS (např. sledování vozidel, lokace mobilních telefonů sbírané přes aplikace nebo mobilní operátory);
    • Kvantitativní a kvalitativní data z průzkumů (v domácnostech, na ulici, ve vozidlech) nebo z pozorování v ulicích (např. ruční sčítání dopravy, inventarizace obsazenosti prostoru na okrajích vozovky);
    • Kvalitativní data z rozhovorů nebo skupinových diskuzí;
    • Kvalitativní data z blogů, sociálních sítí;
    • Modelování dat pro vyplnění mezer v potřebných datech.


Aktivity nad rámec základních požadavků

  • V maximální míře používat open data. Celý proces tak bude transparentnější a umožní přístup k datům i pro veřejnost a zainteresované subjekty, což může být na oplátku přínosné pro vaše aktivity v rámci plánování (např. studenti VŠ mohou provádět hloubkovou analýzu mobility nebo programovat aplikace pro vaše město). Zajistěte vysokou kvalitu používaných open dat.
  • Založit datové centrum obce, které bude řídit data všech odborů a oddělení. Usnadní se tak interní výměna dat a integrované plánování (zvážit veškeré politické aspekty a údaje všech odborů a oddělení bude snazší).

Časový harmonogram a koordinace

  • Lze zahájit v okamžiku, kdy je ustaven ústřední tým a definován geografický rozsah (viz Aktivita 1.2 a .21), ale nejpozději poté, co byl dohodnut časový plán a pracovní plán.
  • Přímo přispívá do analýzy v rámci Aktivity 3.2.
  • Identifikace datových zdrojů a potřeb v oblasti dat je navázaná na definování cílů (Aktivita 5.2), strategických indikátorů (Aktivita 6.1) a monitorovací procesy (Aktivita 11.1).

Kontrolní seznam

✔ byla určena potřebná data, především s ohledem na politické priority a možné cíle.

✔ bylo zjištěno, která data jsou k dispozici, včetně kontroly kvality.

✔ bylo zjištěno, která data chybějí a jaké další zdroje dat jsou k dispozici.

✔ byla ustavena bezpečná správa dat.

✔ byla uzavřena dohoda s externími vlastníky dat o sdílení potřebných dat.

✔ pokud je to nutné, byla shromážděna dodatečná potřebná data.


Příklad 1: Tematický Průvodce bezpečností silničního provozu a aktivní dopravou v plánování udržitelné městské mobility

Za účelem sběru dat je důležité vytvořit přesné, konkrétní a úplné soubory dat, a také stanovit priority a jasné cíle pro účely využití dat. Tematický Průvodce bezpečností silničního provozu a aktivní dopravou v plánování udržitelné městské mobility nabízí seznam priorit pro sběr dat v souvislosti s bezpečností dopravy na městských silnicích:

  • Zjistit, jaké jsou hlavní typy dopravních nehod. Na tomto základě lze definovat konkrétní cílové skupiny a hledat příslušná opatření;
  • Zjistit, jaká jsou nebezpečná místa v multimodální síti;
  • V rámci bezpečnostní politiky stanovit reálné, a současně ambiciózní cíle;
  • Osvěta: správné údaje o počtech dopravních nehod podpoří nutnou osvětu.

Definuje i to, jaké minimum dat je potřeba k analýze stavu bezpečnosti silničního provozu ve vašem městě. Analýza by měla zohlednit především následující:

  • Celkový počet vážně zraněných a usmrcených osob při dopravních nehodách v obci za jeden rok, a to za minimálně tři po sobě jdoucí roky;
  • Celkový počet všech zraněných při dopravních nehodách, rozděleno do skupin podle jednotlivých způsobů dopravy, a to opět po dobu nejméně tří let;
  • Místa a typy dopravních nehod na (multimodální) dopravní síti v obci.


Příklad 2: Nástroje pro měření kvality veřejného prostoru

Existuje celá řada nástrojů, které vám pomohou změřit, jak lidé využívají veřejný prostor, a zjistit, jak veřejný prostor ve městě zlepšit právě pro ten účel, pro který je využívaný. Jako jeden z průkopníků nabízí Gehlův institut na svém webu výběr podobných nástrojů:

  • Nástroj Dvanáct kritérií kvality (Twelve Quality Criteria) umožňuje zkoumat, jakou zkušenost mají uživatelé s daným veřejným prostorem, konkrétně tedy zhodnotit, zda lidé v určitém prostoru oceňují především jeho bezpečí, pohodlí nebo například možnost bavit se.
  • Nástroj Sčítač pohybu osob (People Moving Count) měří, kolik osob se v daném veřejném prostoru pohybuje a jaké k tomu používají způsoby dopravy. Tyto informace poskytují představu o tom, jak rušný je pohyb v prostoru v různou denní dobu a jak je prostor přístupný pro jednotlivé způsoby dopravy.
  • Nástroj Mapování nepohybových aktivit (Stationary Activity Mapping) pomáhá zmapovat, co lidé dělají v určitém prostoru v určitou dobu, např. sedí na lavičkách, hrají hry nebo hudbu atd. Výsledkem je nástin aktivity ve zkoumané oblasti. Když máte představu o tom, k jakým aktivitám určitý prostor slouží, snadněji najděte konkrétní opatření pro podporu a rozvoj veřejného života.
  • Aplikace se stále častěji používají pro účely analýzy veřejného prostoru; sběr dat je tak pro města a obce snadnější, stejně jako následné sdílení dat na veřejných databázích.

Podrobné informace viz: https://gehlpeople.com/


Příklad 3: Listen&Learn! – internetový průzkum pro sběr dat

Plánování pro lidi vyžaduje (včasné) zapojení veřejnosti do procesu – např. prostřednictvím sběru dat s geografickým informačním systémem pro participaci veřejnosti (PPGIS). Internetové mapování, které propojuje internetový průzkum s interaktivní mapou, kombinuje zapojení veřejnosti a sběr dat pro chytré plánování, které vychází z potřeb obyvatel, z jejich postřehů a nápadů. PPGIS umožňuje sbírat data od velké a rozmanité skupiny osob, a současně zvyšovat míru zapojení veřejnosti, angažovanost v procesu, ale také dívat se na věc z perspektivy obyvatel města. Pro odborníky v plánování jsou shromážděné údaje zdrojem informací, občanům pak může tento nástroj nabídnout rozhodovací pravomoci v procesu. Například mohou určovat, které oblasti jsou vhodné pro intervenci (jaký mají dojem ze služeb veřejné dopravy, mapování oblastí se sníženou bezpečností, nedostatečná infrastruktura pro cyklisty atd.). Takto, ve spolupráci s obyvateli města, proběhla příprava strategie rozvoje města Helsinek. Ve Stockholmu tímto způsobem shromáždili nápady na koncepci nové čtvrti. Internetové mapování by nemělo nahrazovat tradiční metody, mělo by je spíš doplňovat, aby oslovená veřejnost byla co nejširší a kvalita získaných dat co nejvyšší. PPGIS je vzhledem k maximální využitelnosti u vysokého počtu osob ideální pro metropolitní oblasti.

Jaký typ dat můžete shromažďovat prostřednictvím internetového mapování?

Sběr dat přímo od veřejnosti a se zapojením veřejnosti vám může nabídnout zcela nový pohled na prostředí, v němž lidé žijí. Tyto údaje jsou využitelné ve všech fázích procesu plánování. Výzva směrem k občanům, aby zaznamenávali do mapy místa svých každodenních aktivit, oblíbená místa, nebo naopak taková, kterým se raději vyhýbají, zhodnotili kvalitu infrastruktury nebo zmapovali svůj názor na budoucí rozvoj města, je pro plánování udržitelné městské mobility přínosná tím, že nabízí bližší pohled obyvatel, kteří se ve městě pohybují denně. Můžete tak lépe pochopit, která místa vyžadují intervenci. Díky těmto údajům lze propojit geografické vzorce se sociodemografickými aspekty, postoji a kvalitou životního prostředí; mohou vám například pomoci dozvědět se víc o následujících oblastech:

  • Chování v oblasti mobility (např. prostřednictvím mapování používaných tras, navštívených míst, účelů cest, četnosti návštěv, volby způsobu dopravy);
  • Zajímavá místa a prostory pro aktivity;
  • (Ne)spokojenost a celkový dojem z vlastní čtvrti, z veřejného prostoru ve městě, dostupnosti míst, bezpečnosti, zelených ploch, služeb v oblasti mobility, infrastruktury atd.;
  • Hledání oblastí, které vyžadují intervenci (např. nedostatečné služby veřejné dopravy);
  • Dopad mobility na zdraví a životní pohodu;
  • Demografická data.

Jaké internetové nástroje máme k dispozici?

  • Maptionnaire, https://maptionnaire.com/
  • Citizenlab, https://www.citizenlab.co/
  • GeoForm (Esri), https://github.com/Esri/geoform-template-js
  • Mapping for change, https://mappingforchange.org.uk/
  • GeoCitizen https://www.geocitizen.org/home/login


Příklad 4: Měření dostupnosti – vlámská metoda „mobiscore“

Plánování městské mobility by se nemělo zaměřit jen na mobilitu v tom nejužším významu (tj. usnadnit pohyb po městě), ale i na konečný cíl mobility, což je dosažitelnost míst a aktivit. Dosažitelnost vyjadřuje reálnou možnost participovat na aktivitách mimo domov. Jednou z překážek, které musíte překonat, pokud chcete řešit problematiku dosažitelnosti v rámci SUMP, je omezená měřitelnost.

Vlámský nástroj a jeho využití ve Flandrách

V květnu 2019 spustilo vlámské ministerstvo pro přírodu, energii a životní prostředí webový nástroj „Mobiscore“, který přiradí „skóre dosažitelnosti“ konkrétnímu domu nebo pozemku. Skóre slouží potenciálnímu kupci či nájemci jako informace o tom, jak snadno jsou různé služby či zařízení (vlakové nádraží, autobusová zastávka, škola atd.) z daného místa dostupné s využitím udržitelného způsobu dopravy (pěšky, na kole atd.). Ministerstvo chce pomocí tohoto nástroje zvýšit veřejné povědomí o dopadech mobility, které vznikají kvůli výběru lokality pro bydlení. Rozhodnutí koupit si nebo pronajmout byt či dům je zásadním okamžikem, který lze využít i pro změnu v dopravním chování, např. ve volbě způsobu dopravy. Lidé mohou na webu Mobiscore (www.mobiscore.be – pouze v holandštině) porovnat dosažitelnost různých lokalit v místech, kam by se chtěli přestěhovat. Nástroj by mohl být užitečný i pro analýzy potřebné v rámci plánování městské mobility. Až bude skóre dosažitelnosti přiřazeno pro každý hektar (100x100m), mapa jednotlivých skóre v určitém funkčním městském regionu odhalí oblasti s vysokou a nízkou mírou dosažitelnosti, což by mohlo usnadnit rozhodování města o tom, kde nejvíc potřebují například intenzivnější veřejnou dopravu nebo propojení vhodné pro cyklisty. Dalším přínosem nástroje je možnost lépe propojit politiku rozvoje města s plánováním mobility, protože město snadněji zjistí, která lokalita je vhodná pro výstavbu obytných budov nebo škol tak, aby došlo k rozvoji především udržitelné mobility.

Jak může vlámský přístup pomoci vašemu SUMP

Není moc pravděpodobné, že vaše město bude mít k dispozici hotový nástroj určený k měření dosažitelnosti destinací, které veřejnost denně navštěvuje. V rámci Aktivity 3.1 byste však ve spolupráci s územně-plánovacím odborem nebo výzkumnými instituty ve vašem regionu měli zjistit, zda jsou k dispozici data GIS k lokalizaci obchodů, škol atd. Na základě těchto hustot lze určit skóre dosažitelnosti pro jednotlivé zóny ve vašem městě. Kromě toho se nabízí možnost analyzovat hustotu zastávek a stanic veřejné dopravy i okolních oblastí v docházkové vzdálenosti od těchto zastávek (např. 400 m pro autobusové zastávky a 800 m pro železniční). Ve druhé fázi strategické přípravy SUMP může mapování indikátorů dosažitelnosti poskytnout informace do diskuzí s provozovateli veřejné dopravy, veřejností a dalšími zainteresovanými subjekty. Je to užitečné zejména při spolupráci s odbory rozvoje města v rámci přípravy tzv. TOD strategie (transit oriented development) – jde o rozvoj měst zaměřený na okolí uzlů veřejné dopravy, a současně omezení výstavby bydlení v lokalitách, které jsou závislé hlavně na osobní automobilové dopravě. Na úrovni městské části může mapování dosažitelnosti přispět k rozvoji tras pro aktivní mobilitu a posílit plánování pro víceúčelové využití, které zahrnuje i školy, obchody a služby. Podrobné informace o vlámské metodice pro indikátor „skóre mobility“ viz: https://www.tmleuven.be/en/project/Mobiscore (pouze v holandštině).

Autor: Dirk Lauwers, Centrum pro mobilitu a územní plánování, univerzita v Ghentu

Obr. : Geografické rozšíření nástroje Mobiscore napříč Flandrami (bodování je pro jednohektarové buňky, přičemž červené (4) jsou s nejnižším skóre dosažitelnosti a modré (9) s nejvyšším; Transport&Mobility Leuven, 2019. Moniscore, www.tmleuven/be/en/project/Mobiscore.)

Další analytické nástroje


Příklady dobré praxe, Gdynia, Polsko: Partnerství mezi orgány města a veřejnou dopravou pro účely sběru dat

Během minulých let město Gdynia navázalo cenné partnerství s několika partnerskými subjekty za účelem sběru dat, které město potřebovalo pro plánování mobility. Data byla získána prostřednictvím rozhovorů s občany města na téma preferencí a chování v oblasti mobility (rozhovory vedl odbor veřejné dopravy), sledováním dopravního provozu, rozhovorů přímo na ulici s chodci, řidiči či majiteli obchodů, z GPS během různých kampaní a projektů. Partnerství město využívá pro získání údajů pro tepelné mapy, animování toků cyklistické dopravy a statistiky nákladní dopravy, potřebné pro dopravní plánovače a urbanisty. Navázání důvěryhodného vztahu s vašimi partnery, kteří jsou součástí celého procesu plánování, vám nejen pomůže získat potřebné údaje, ale i udržet nezbytná partnerství do let budoucích.

Zdroj: Město Gdynia, informace shromáždil UBC


Příklady dobré praxe: Brémy, Německo: Zapojení veřejnosti na internetové platformě za účelem hodnocení stavu mobility

Město Brémy doplnilo tradiční metody sběru dat o crowdsourcingové metody zaměřené na analýzu problémů a příležitostí pro rozvoj mobility ve městě. Proaktivní participační strategie a inovativní moduly pro online participaci umožňují, aby se veřejnost sama stala klíčovým zdrojem dat. Lidé se na internetové platformě zabývali otázkami „Kde věci nefungují?“ a „Kde fungují hladce?“. Platforma umožnila, aby uživatel označil konkrétní lokalitu včetně barevné značky podle způsobu dopravy. Portál zaznamenal víc než 100 000 zhlédnutí, 4 000 příspěvků, 9 000 komentářů a 100 000 like a dislike komentářů.

Autor: Michael Glotz-Richter, Město Brémy, informace shromáždil ICLEI image: Město Brémy.