Aktivita 2.2. Propojte s dalšími procesy plánování

Hlavním problémem současného plánování městské dopravy je vedle nedostatečné integrace jednotlivých způsobů dopravy i omezená koordinace mezi jednotlivými strategiemi a organizacemi. Řešení těchto nedostatků představuje velkou výzvu (např. koordinace s obory jako územní plánování, ochrana životního prostředí, sociální inkluze, genderová rovnost, ekonomický rozvoj, bezpečnost, zdraví, vzdělávání, informační technologie, energetika, bydlení) pro plánování udržitelné městské mobility, a současně jde o hlavní zdroj inovací a rozvoje.

Propojení s ostatními procesy plánování a koordinování cílů a úkolů pomáhá posílit efektivitu vašeho SUMP, stejně jako všech dotčených plánů a strategií.

V překladu z evropské metodiky SUMP 2.0. se objevuje 5 evropských příkladů z praxe. Kapitola začíná nejprve porovnání těchto 5 příkladů z českou praxí..

Český kontext:

Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a SUMP

• Pravděpodobně nepochopený nástroj. Většina českých SUMP má i zpracovanou SEA, nicméně bere se spíše jako nutné zlo s minimálním dopadem na akční plán. SEA a SUMP se většinou dělají vedle sebe, málo kdy se stane, že by se prolínaly.
• U malých měst byl problém, že proces SEA byl pro ně finančně náročný a vlastně nevidí důvod, proč by ho měly mít. Doporučuje se, aby se v jejich případě SEA skutečně nerealizovala, neboť se předpokládá, že SUMP je součástí strategického plánu města jako takového.
• Popis SEA je zde.

Propojení SUMP s politikou sociální inkluze

• Příklady z Akademie městské mobility – opatření Osoby se zvláštními potřebami.

Metropolitní SUMP propojující územní plánování a plánování mobility a logistiky

• Příklady z Akademie městské mobility – opatření Logistika a nákladní kola
  

Harmonizovaný proces přípravy SUMP a SECAP

• O SECAP se hovoří v kontextu Paktu primátorů a starostů, který i v Česku existuje. Nicméně není zatím žádný důkaz, že by jakékoliv české město SECAP propojilo se SUMP.

Integrace územního plánování a SUMP

• Obecně o plánování , včetně územního, se ví relativně hodně. Nicméně není zatím žádný důkaz, že by jakékoliv české město principy územního plánování propojilo se SUMP. Možná jen v obecných frázích na začátku dokumentu.

Překlad z evropské metodiky SUMP 2.0.

Odůvodnění

Hlavním problémem současného plánování městské dopravy je vedle nedostatečné integrace jednotlivých způsobů dopravy i omezená koordinace mezi jednotlivými strategiemi a organizacemi. Řešení těchto nedostatků představuje velkou výzvu (např. koordinace s obory jako územní plánování, ochrana životního prostředí, sociální inkluze, genderová rovnost, ekonomický rozvoj, bezpečnost, zdraví, vzdělávání, informační technologie, energetika, bydlení) pro plánování udržitelné městské mobility, a současně jde o hlavní zdroj inovací a rozvoje. Propojení s ostatními procesy plánování a koordinování cílů a úkolů pomáhá posílit efektivitu vašeho SUMP, stejně jako všech dotčených plánů a strategií.

• Zajistit základní informovanost na příslušných odborech a úřadech obce o interakcích mezi změnami v městských strukturách (hustota, funkce, socioekonomické vzorce, ekosystémy) a mobilitou.
• Určit možnosti integrace plánu udržitelné městské mobility a dalších politických strategií na místní a regionální úrovni.
• Usilovat o harmonizaci časového harmonogramu SUMP a jednotlivých politických a odborných rozhodovacích procesů (např. obecných strategií, odvětvových plánů, voleb atd.).
• Nastavit plánování mobility a dopravy jako sdílenou oblast politiky.

Úkoly

• Určit, které místní odvětvové strategie (např. strategie pro jednotlivé způsoby dopravy) a které místní plány z jiných odvětví politiky (např. územní rozvoj, energetika, ekonomický rozvoj, sociální inkluze, zdraví a bezpečnost) jsou významné pro dopravu a mobilitu. Identifikovat i relevantní plány místních dopravců, poskytovatelů služeb a dalších obcí, které se nacházejí v oblasti plánování.
• Přezkoumat, zda cíle těchto plánů podporují cíle udržitelné městské mobility, nebo jsou s nimi v rozporu. Například politika územního plánování, která využívá brownfieldy, je podpůrná, a naopak pokud podporuje rozmach měst, dostává se do konfliktu s principy udržitelné mobility. Ke konfliktu dochází i tehdy, když plán na podporu veřejného zdraví prosazuje fyzickou aktivitu pouze ve formě organizovaných sportů, a opomíjí rozvoj chůze a jízdy na kole pro každodenní účely.
• Zjistit, jaké jsou požadavky na koordinování ve všech relevantních oblastech politiky. Příkladem může být vztah mezi územním plánováním a dopravou – v procesu územního plánování je třeba zohlednit vlivy dopravy, aby došlo k maximálnímu využití udržitelných způsobů dopravy v případě nové výstavby.
• Vazba na zavedené regionální korporace (např. metropolitní organizace), včetně dálkových dopravních koridorů, jako jsou transevropské dopravní sítě TEN-T.
• Zvážit i specifické požadavky strategického posouzení dopadů na životní prostředí.
• Vytvořit společné aktivity ve spolupráci s aktéry z relevantních oblastí politiky. Usilovat o změnu odvětvových politik a praxí a/nebo vytvářet nové mezioborové oblasti aktivit.
• Zajistit pravidelnou komunikaci mezi zainteresovanými správními orgány (i uvnitř těchto orgánů – např. pravidelné schůze odboru plánování dopravy a územního plánování). Uvažujte o zařazení odborníků na územní plánování do vašeho ústředního týmu nebo do řídící skupiny, přidělte jim jasnou pozici v plánovacím procesu, abyste podpořili jejich plnou angažovanost.
• Usilujte o úplné začlenění SUMP do harmonogramu přípravy a realizace ostatních stávajících politik a strategií.

Aktivity nad rámec základních požadavků

• Usilujte o integraci SUMP s dlouhodobými strategiemi se širším záběrem. Některá města a regiony mají vlastní dlouhodobou strategii či vizi pro místní rozvoj, s perspektivou až na dvacet, třicet let. Taková strategie může nabídnout orientaci pro definování jednotících cílů v SUMP.

Časový harmonogram a koordinace

• Od samého začátku by mělo jít o plynulou aktivitu. Počáteční přezkoumání potenciálu a požadavků na koordinaci by mělo být dokončeno ještě před nastavením časového harmonogramu (viz Aktivita 2.3).

Kontrolní seznam

• relevantní politické vazby jsou identifikovány (synergie a konflikty).
• provedeno posouzení možností v oblasti politické integrace.
• nastaven dialog s dotčenými aktéry na téma možností integrace.
• možnosti integrace byly seřazeny podle priorit.

Příklady

Jedním z příkladů propojení různých plánovacích procesů je harmonizace plánování udržitelné městské mobility s akčními plány pro klima a udržitelnou energii (SECAP). Ta je řešením potřeby propojit strategické plánování udržitelné mobility, úsilí o přizpůsobení se změnám klimatu a energetické plánování. Výsledkem jsou dva harmonické plány s kvalitně upravenou implementační i monitorovací fází. Podrobné pokyny jsou uvedeny v Pokynech pro harmonizaci energetického plánování a plánování udržitelné městské mobility.

Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a plánování udržitelné městské mobility

Pro některá opatření platí povinnost provést Strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Vzhledem k tomu, že SEA a SUMP mají některé společné prvky, je vhodné tyto dva procesy propojit. Analýza SEA poskytne konzistentní a ucelený rámec pro rozhodování na úrovni SUMP. Začlenění relevantních informací a úvah o životním prostředí do fáze plánování přispívá k větší udržitelnosti a efektivitě navrhovaných řešení. K strategické analýze SEA by se nemělo přistupovat jako k samostatné, oddělené aktivitě, měla by být nedílnou součástí přípravy SUMP, prováděná v jasných a přehledných krocích a čerpat z plánu a přispívat do něj:

• Shromažďování základních informací k životnímu prostředí;
• Rozsah a cíle SEA;
• Posouzení opatření;
• Předpověď a hodnocení účinků a dopadů;
• Návrh zmírňujících opatření a monitorování.

Vše výše uvedené musí být v úzkém propojení s jednotlivými kroky SUMP. Základními pilíři pro efektivní rozhodování v kontextu SEA pro plány udržitelné městské mobility jsou přesně vymezené povinnosti a odpovědnosti na úrovni správních orgánů, účinné informování a konzultace s veřejností, zohlednění všech nápadů a názorů ještě před přijetím plánu.

Autor: EIB/JASPERS

Poznámka: V originální evropské metodice je obrázek 16, popisující odpovídající aktivity v SUMP a SEA (eiB/JAsPers)

Propojení SUMP s politikou sociální inkluze

V několika belgických městech je příprava SUMP doplněna o strategie ke zvýšení sociální inkluze v oblasti mobility. Pokud jde o služby veřejné dopravy, víc než 140 vlámských obcí a měst má s poskytovatelem služeb autobusové přepravy uzavřenou dohodu o platbě třetí stranou. Pro místní obyvatelstvo to znamená výhodu v podobě sníženého jízdného, navíc často s další slevou pro děti, studenty a/nebo seniory. Kromě toho 16 měst a obcí nabízí zvýhodněnou sazbu za taxislužby pro každého, kdo nemůže řídit auto a patří do nízkopříjmové skupiny. Některá města pro tuto skupinu osob poskytují prostřednictvím dobrovolníkům dopravní služby na vyžádání. Další pomocí je poskytování určitého výcviku zranitelným skupinám obyvatel: Antverpy a Leuven mají vlastní cyklistické školy pro dospělé, v Oostende pomáhá město novým obyvatelům se získáním řidičského průkazu.

Autor: Els Vandenbroeck and Evelien Bossuyt, Mobiel 21

Příklady dobré praxe: Boloň, Itálie: Metropolitní SUMP propojující územní plánování a plánování mobility a logistiky

Italská Boloňa zvolila inovativní přístup a připravila plán mobility, který je integrovaný jak na úrovni teritoriální, tak i tematické: zdejší SUMP byl vytvořen pro celou metropolitní oblast a velmi úzce koordinován s plány pro městskou logistiku a cyklistiku. Tým úřadu pro plánování mobility již od samého začátku počítal s jejich propojením, s cílem dosáhnout společného procesu plánování. Klíčovým výstupem boloňského přístupu je zjištění, že hlavním aspektem každého rozhodovacího procesu v metropolitní oblasti je zapojení zainteresovaných subjektů. Hlavní výzvou bylo najít efektivní a proveditelné způsoby, jak by tvůrci politik mohli řídit městskou logistiku, což je trh ovládaný soukromými firmami s obvykle jen malou zkušeností v oblasti plánování rozvoje měst.

Autor: Catia Chiusaroli, metropolitní město Boloň, Polis image: metropolitní město Boloň

Příklady dobré praxe: Monzón, Španělsko: Harmonizovaný proces přípravy PUMM a SECAP

Ve španělském Monzónu se rozhodli vypracovat vlastní SUMP a SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima) integrovaným způsobem, na základě Pokynů pro harmonizaci SUMP a SECAP. Hlavní aktivity v tomto procesu jsou 1) sestavit harmonizační tým, jehož úkolem bude vypracovat oba plány a maximálně využít možnou synergii; 2) sdílet souhrn emisí z dopravy mezi oběma plány; 3) používat stejný referenční rok pro souhrn emisí; 4) provést studie ke zjištění toho, která opatření lze zařadit do obou plánů; 5) seřadit opatření SUMP podle toho, jak důležitý je jejich dopad na SECAP; 6) do společných setkání zapojit všechny odbory města (obce), které mohou být dotčeny realizací SUMP a SECAP.

Autor: Andrea Conserva, Circe Foundation, EUROCITIES image: Pokyny pro harmonizaci energetického plánování a plánování udržitelné městské mobility, 2018

Příklady dobré praxe: Lahti, Finsko: Integrace územního plánování a plánování mobility

Ve finském Lahti vyvinuli integrovaný strategický proces „Lahti Direction“pro kombinované plánování mobility a využití půdy. Cílem nového přístupu, poprvé realizovaného v roce 2019, je vybudovat udržitelné město, a to ve spolupráci obyvatel, zainteresovaných subjektů a orgánů s rozhodovací pravomocí. Proces je dlouhodobý a cyklický, strategie bude každé čtyři roky (nebo každé volební období) aktualizována. Součástí strategie jsou plán rozvoje města, SUMP, program pro životní prostředí a program pro síť služeb. Integrovaný přístup se zatím osvědčil a funguje dobře. Posiluje vzájemnou spolupráci mezi odborníky na plánování mobility a územní plánování a zlepšuje zapojení obyvatel do procesu plánování.

Autor: Anna Huttunen, Město Lahti, UBC image: Lassi Häkkinen, Město Lahti