Znečišťování ovzduší je významným problémem napříč Evropou, a to nejen kvůli dopadům na lidské zdraví. Výrazně negativně se na zdraví člověka podepisují především emise jemných částic o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Podle EEA jsou emise PM2,5 spolu s emisemi oxidů dusíku NO2 a přízemního ozónu O3 zodpovědné za více než 480 000 předčasných úmrtí ročně.
Většina prachových částic a dalších znečišťujících látek vzniká spalováním fosilních paliv při různých hospodářských činnostech včetně dopravy. Emise z městské silniční dopravy jsou obzvláště škodlivé, protože postihují oblasti s větší koncentrací obyvatelstva, které je tak látkám znečišťujícím ovzduší více vystaveno. Studie Mezinárodní rady a čisté dopravy (ICCT) ukazuje, že v evropských zemích jako Francie, Itálie nebo Německo 70 až 75 % úmrtí v důsledku emisí z dopravy je způsobeno silniční dopravou. Vzhledem k tomu, že tyto emise jsou produktem fosilních paliv, je hlavní příčinou znečištění používání vozidel s konvenčním pohonem, konkrétně s motorem na benzin a naftu, která se používají pro osobní a nákladní dopravu. Jako zvlášť škodlivá pro lidské zdraví jsou označována vozidla s dieselovým motorem, která jsou ve výše uvedených zemích zodpovědná za dvě třetiny úmrtí souvisejících s dopravou.
Evropská unie v této souvislosti přijala legislativní texty ke snížení emisí znečišťujících látek. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě venkovního ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovuje cíle týkající se maximálních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, včetně např. částic PM2,5, NO2 a O3. Směrnice (EU) 2016/2284 o snižování národních emisí určitých látek znečišťujících ovzduší navíc vyžaduje, aby všechny členské státy vypracovaly a přijaly své národní programy pro kontrolu znečištění ovzduší a pravidelně monitorovaly a vykazovaly emise těchto látek.
Doprava, emise skleníkových plynů a klimatická změna
Kromě emisí znečišťujících látek je odvětví dopravy odpovědné také za emise skleníkových plynů, které jsou jednou z příčin změny klimatu. V roce 2016 doprava vyprodukovala 27 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. A konkrétně silniční doprava je zodpovědná za 72 % emisí skleníkových plynů v celém odvětví dopravy. Doprava je navíc jediným odvětvím, kde ve srovnání s rokem 1990 nebyl zaznamenán žádný pokles emisí CO2. Podle EEA emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v EU mezi lety 1990 a 2017 vzrostly o 28 %.
Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou současné změny klimatu. Pokud se nepodaří množství emisí do konce tohoto století výrazně snížit, podle odhadů přesáhne globální oteplení 2 °C, a dokonce může dosáhnout až 5 °C ve srovnání s předindustriální érou.
Evropská unie v této souvislosti přijala ambiciózní cíle omezit globální oteplování na maximálně 2 °C. EU odlá snížit své emise o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030 a o 80 až 95 % do roku 2050 ve srovnání s množstvím emisí v roce 1990.8 Vzhledem k tomu, že doprava se výrazně podílí na celkových emisích skleníkových plynů, je jedním z klíčových odvětví, které musí přijmout razantní opatření a množství emisí snížit. Na místní úrovni jsou obce vybízeny k účasti na Dohodě starostů a primátorů pro klima a energetiku. Podpisem této dohody se obce zavazují přijmout akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), v němž stanoví opatření, která mají být přijata na místní úrovni s cílem snížit emise o 40 % do roku 2040.
Doprava, hluk a kvalita života
Kromě výše popsaných emisí do ovzduší je silniční doprava také zdrojem hluku. Podle odhadů EEA je škodlivým hladinám hluku (tj. nad 55 dB) vystaveno více než 100 milionů Evropanů. Samotný provoz městské silniční dopravy ovlivňuje více než 73 000 obyvatel. Hluk emitovaný městskou silniční dopravou závisí nejen na typu motorů, ale také na povrchu vozovky, intenzitě dopravy nebo rychlosti jízdy. V městských oblastech, kde je průměrná rychlost obecně nízká a vozidla často nejsou v pohybu, tvoří hluk vydávaný motory značnou část celkového hluku způsobeného dopravou.
Hluková zátěž má negativní dopad na kvalitu života ve městech, a to jak na obyvatele, tak na osoby v tomto prostředí pracující a turisty. Pro obyvatele, kteří jsou dlouhodobě vystaveni působení hluku během dne i noci, se "hluk z dopravy dává do souvislosti s celou řadou zdravotních problémů včetně poruch spánku, podrážděnosti a negativních účinků na kardiovaskulární systém a metabolismus".
Evropská unie přijala Směrnici o hluku a životním prostředí (směrnice 2002/49/ES)12 , která vyžaduje, aby členské státy každých pět let zveřejňovaly hlukové mapy a akční plány řízení hluku pro nejkritičtější oblasti, včetně městských aglomerací nad 100 000 obyvatel.
