Účelem strategických dokumentů je rozvoj měst, obcí a regionů v době digitalizace, tj. zcela nových technologických možností, které umožňují tvořit Českou republiku jako jeden kulturní prostor. Plány mobility se zatím připravovaly pro středně velká a velká města, přitom třetina obyvatel žije v malých obcích s méně než 5000 obyvateli. Celkem je takových obcí 5 800. Právě tato mimořádná rozdrobenost vede ke konceptu SMART Česka - jednoho města z řadou poměrně vzdálených městských částí.
Obcím se doporučuje, aby apelovaly na kraj, případně na svou aglomeraci, nebo mikroregion, aby se nechal zpracovat Plán udržitelné mobility pro území aglomerací/širšího území měst (včetně suburbia) zaměřené na snižování výkonů individuální automobilové dopravy v příslušném území ve vazbě na suburbánní/aglomerační oblasti měst a na snižování potřeb parkovacích míst s cílem vytvářet veřejný prostor pro různé účely veřejného života. Zakomponování opatření týkající se automatizované mobility jako nedílné součástí městského dopravního systému.
Mimo jiné, právě toto opatření má zajistit naplnění základní vize Smart dopravy a mobility: „Obce, města či regiony mají fungovat na základě synergie jednotlivých dopravních systémů, které ve výsledku optimalizují vzdálenosti a časy jednotlivých cílů cest. Na toto je třeba orientovat soustředěné plánovací a koncepční úsilí, a to i s ohledem na přechod k nízkoemisní ekonomice a bezpečnost“.
Hlavním problémem současného českého plánování městské dopravy je, že se plánuje jen v hranicích města. Plán udržitelné městské mobility by měl pokrýt celý funkční městský region (tj. celou oblast, v níž se lidé přepravují za prací), který ve většině případů překračuje administrativní hranice obce. Geografický rozsah je závislý na oblasti, za kterou je odpovědný daný místní či regionální orgán, na druhou stranu ale musí co nejlépe odrážet skutečné dopravní vzorce v oblasti. Plán, který pokrývá celou městskou aglomeraci, bude mnohem efektivnější než ten, který pokrývá jen její části. A to je právě úkolem města - určit si "svou aglomeraci".
A to platí i v případě menších měst, jako je např Uherský Brod, Litomyšl. či Hodonín. Na nejvhodnějším územním pokrytí se musí dohodnout zainteresované subjekty a nechat ho schválit. Proto by měla začít komunikovat s krajským úřadem, regionálními dopravci, ale i s nejbližšími obcemi. Neboť ony jsou základem definování geografického rozsahu. Města se mohou inspirovat německým příkladem „Kassel 2030“ . Vzhledem k intenzivnímu propojení regionální dopravní sítě s přilehlým územím byl SUMP „Kassel 2030“ doplněn o plán rozvoje regionální mobility. Zatímco SUMP se zaměřuje na dopravu a dopravní toky uvnitř města, regionální plán klade důraz na dopravní obslužnost celého regionu. Synchronizace obou plánů se týká obsahu a prostorových rozměrů. Základem pro oba plány byl regionální dopravní model. Soubor společných cílů řídí rozvoj opatření a aktivit v obou plánech a určuje standardy pro následné vyhodnocení. Oba integrované akční koncepty obsahují koordinovaný program opatření k implementaci.
Celý překlad z evropské metodiky SUMP 2.0.
Plán udržitelné městské mobility je součástí širšího regionální a celostátního rámce pro plánování, který zahrnuje například regulační předpisy, finanční toky nebo národní strategie pro územní rozvoj a rozvoj dopravy (národní dopravní plán atd.). Správně posoudit vliv regionálního a celostátního rámce pro plánování na budoucí SUMP je zásadní krok, který umožní maximálně využít všechny příležitosti a minimalizovat pozdější konflikty s orgány na vyšší úrovni.
Plán udržitelné městské mobility by měl pokrýt celý funkční městský region (tj. celou oblast, v níž se lidé přepravují za prací), který ve většině případů překračuje administrativní hranice obce. Pokud neexistují na národní či regionální úrovni žádné pokyny ke geografickému rozsahu SUMP, musí se na nejvhodnějším územním pokrytí dohodnout zainteresované subjekty a nechat ho schválit příslušným politickým orgánem. Geografický rozsah je závislý na oblasti, za kterou je odpovědný daný místní či regionální orgán, na druhou stranu ale musí co nejlépe odrážet skutečné dopravní vzorce v oblasti. Plán, který pokrývá celou městskou aglomeraci, bude mnohem efektivnější než ten, který pokrývá jen její části.
Úkoly
Cíle
Požadavky na plánování
Geografický rozsah
Aktivity nad rámec základních požadavků
Časový harmonogram a koordinace
Kontrolní seznam
Funkční městské regiony v členských státech EU
Společná metodika Evropské komise a OECD definuje funkční městské regiony konzistentním způsobem a napříč všemi státy. Klíčové informace pro definování FMR jsou hustota obyvatel a dopravní toky, především za účelem dojíždění do práce. FMR tvoří hustě osídlené město a přilehlé oblasti (zóny dojíždění), jejichž pracovní trhy jsou úzce propojeny s městem.
Konečným cílem OECD a EU ve vztahu k funkčním městským regionům je vytvořit vyváženou definici měst a jejich oblastí vlivu, a to nejen pro mezinárodní srovnání, ale i pro politické analýzy k tématům souvisejícím s rozvojem měst.
OECD nabízí profily funkčních městských regionů v každém ze států EU, včetně mapy státu se všemi funkčními městskými regiony (dostupné i zdarma ve formátu Shapefile), seznamem funkčních městských regionů seřazených podle počtu obyvatel. Profily jsou k dispozici na www.oecd.org pod záložkou „functional urban area“.
Zdroj: OECD 2019
Plánování udržitelné městské mobility v metropolitních regionech
Společná metodika OECD a EU definuje metropolitní regiony jako spolu sousedící, hustě osídlené a zastavěné funkční městské regiony s minimálně 250 000 obyvateli. Obvykle jsou značně ekonomicky atraktivní, vyznačují se vysokým počtem dopravních toků za účelem dojíždění a komplexními dopravními systémy, založenými na multimodalitě. Často jde o důležité nejen národní, ale i evropské dopravní uzly. Pro plánování udržitelné městské mobility představují metropolitní regiony poměrně zásadní výzvu, především kvůli velkému počtu dotčených obcí a institucí.
Tematický Průvodce plánováním udržitelné městské mobility v metropolitních regionech poskytuje pokyny pro přípravu a realizaci SUMP v metropolitním měřítku. Průvodce definuje čtyři typy vlády a správy v metropolitních regionech (neformální/měkké koordinování, meziměstské správní orgány, nadměstské správní orgány, speciální statut metropolitního města) a doporučuje příklady a principy plánování pro různá institucionální nastavení.
Metodika Poly_SUMP
Existuje několik typů funkčních městských regionů a každý typ má jiné požadavky a potřeby, pokud jde o vlastní SUMP. Metodika Poly_SUMP nabízí pokyny pro polycentrické regiony s několika městy či obcemi, které jsou na sobě vzájemně úzce závislé. Doporučuje, jakým způsobem lze v tak komplexním prostoru zahájit či dále rozvíjet spolupráci v regionální dopravě. Podle této metodiky lze polycentrický region popsat jako oblast s nějakým hlavním městem, jehož počet obyvatel je relativně malý (méně než 200 000 ve větším regionu, méně než 100 000 v menším regionu), a s řadou středně velkých obcích, které jsou menší než hlavní město, ale mají víc než 5 000 obyvatel.
Plánování udržitelné městské mobility v menších městech
Plánování udržitelné městské mobility může být stejně efektivní jak pro metropolitní regiony, tak pro menší města a obce. Samozřejmě každá z těchto skupin má jiné potřeby a také kapacity pro strategické plánování – v případě menších měst bývají poměrně omezené. Tematický Průvodce pro plánování udržitelné městské mobility v menších městech a obcích upravuje proces SUMP tak, aby přesně vyhovoval zdejší praxi plánování. Nabízí vedení a pokyny pro města, která chtějí vytvořit vlastní SUMP, i pro ta, která chtějí být součástí regionálního SUMP, jehož vznik iniciovalo větší město v blízkém okolí. Kromě nástrojů plánování a participačních metod, které se již v kontextu menších měst osvědčily, se průvodce zaměřuje na opatření určená přímo pro města s vysokou mírou závislosti na osobní automobilové dopravě a špatně zajištěnou veřejnou dopravou.
Status regulačních opatření SUMP v členských státech EU
Další informace k regionálním a národním předpisům a pokynům k přípravě SUMP v členských státech EU: ciVitAs suMPs-up & Prosperity: tHe stAtus oF suMPs in eu MeMBer stAtes.
Příklady dobré praxe: Basilej, Švýcarsko: Přeshraniční spolupráce v plánování pro mezinárodní aglomeraci
Plán udržitelné městské mobility pro kanton Basilej-město obsahuje řadu mezinárodních opatření (napříč hranicemi Švýcarska, Francie a Německa), jejichž cílem je omezit dojíždění osobními auty, a tím redukovat problém přetíženosti dopravního provozu v době dopravních špiček. Např. „Pendlerfonds“ je fond, který shromažďuje příjmy z parkování na celém území kantonu. Prostředky z tohoto fondu se využívají na financování projektů, které mají prokazatelně pozitivní vliv na dojíždění pracujících do a z Basileje. Většinou jde o zařízení Bike&Ride a Park&Ride na nejvýznamnějších železničních stanicích regionální sítě. Fond byl založen v roce 2012 a od té doby z něj bylo spolufinancováno 394 míst pro parkování jízdních kol a 966 pro osobní auta.
Příklady dobré praxe: Kassel, Německo: Synchronizace přípravy městského a regionálního SUMP
Vzhledem k intenzivnímu propojení regionální dopravní sítě s přilehlým územím byl SUMP „Kassel 2030“ doplněn o plán rozvoje regionální mobility. Zatímco SUMP se zaměřuje na dopravu a dopravní toky uvnitř města, regionální plán klade důraz na dopravní obslužnost celého regionu. Synchronizace obou plánů se týká obsahu a prostorových rozměrů. Základem pro oba plány byl regionální dopravní model. Soubor společných cílů řídí rozvoj opatření a aktivit v obou plánech a určuje standardy pro následné vyhodnocení. Oba integrované akční koncepty obsahují koordinovaný program opatření k implementaci.
Příklady dobré praxe: Grand Nancy, Francie: Metropolitní meziměstský plán bydlení a rozvoje
Metropolitní oblast Grand Nancy připravuje metropolitní SUMP, který bude integrovat několik dílčích plánů do jednoho jediného. Cílem tohoto dokumentu, který sdružuje zdroje a dovednosti na úrovni aglomerace, je harmonizovat veřejné strategie pro plánování rozvoje měst, bydlení, mobilitu, ekonomický a obchodní rozvoj a životní prostředí, a tím zajistit společný sdílený a koherentní územní projekt. Za vypracování plánu je odpovědný mezioborový tým odborníků, jehož členové pracují na odborech plánování rozvoje města, bydlení, ekonomického rozvoje, udržitelného rozvoje a mobility. Týmu se dostává pomoci i ze strany regionální agentury pro rozvoj a plánování města.
