Nové trendy v plánování udržitelné městské mobility

Výzvy pro města v 21. století

Naše 21. století je ve znamení rozrůstajících se měst. Zatímco na začátku 19. století žil ve městě každý třicátý člověk, v roce 2007 už to byl každý druhý. Města jsou to, kde je bohatství, vzdělání, příležitosti. Očekává se, že kolem roku 2050 by mělo žít ve městech až 68 procent světové populace. V absolutních číslech to znamená až 2,5 miliardy nových obyvatel ve městech.

Trend urbanizace pokračuje po celém světě, ať tady u nás v Evropě, v Asii, nebo za oceánem. 

Věří za těchto okolností někdo tomu, že pohyb lidí i zboží po městech bude moci pokračovat v podobném duchu, jako v posledních 100 letech? 

Struktura měst a z něj plynoucí životní styl bude mít značný vliv na stav klimatu, energetické efektivnosti, životního prostředí a v důsledku i zdraví nás všech.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 v České republice celkem 6 258 obcí, z toho 88,7 % obcí do 2 000 obyvatel. Města nemůžeme chápat jako oddělené "ostrovy", ale jako centra, která jsou zdrojem i cílem cest. Pokud služby budou soustředěné ve velkých městech, vyvolá to velkou potřebu dojíždění.

Plány regionální mobility by tak měly vycházet z toho, zda jsou uspokojeny potřeby občanů, a to nejen ve městech, ale především v jejich zázemí. Vždyť problémy s dopravou často vznikají v okruhu 20-30 km za hranicemi města, kde nedostatečná nabídka veřejné dopravy vede k nutnosti používat automobil a pravidelně s ním jezdit (a parkovat) na území nejbližšího města. Cílem je vytvořit dobré podmínky pro život lidí jakéhokoli věku, vzdělání nebo postavení, kdekoli v Česku, ve velkých městech stejně jako v malých obcích.

Foto: Smart Česko

A jak jsme na tom aktuálně s dopravou? Podle výsledků nedávno zveřejněného národního průzkumu každý obyvatel Česka starší pěti let podnikne v pracovní den 2,33 cesty, velkou většinu - konkrétně 61 procent - potom aktivním způsobem, to znamená pěšky, na kole či v kombinaci s městskou hromadnou dopravou. Každá druhá cesta je kratší než 4 kilometry.

Auta? Stále 39% všech denních jízd, a to i těch absurdně krátkých pod 4 kilometry.

To všechno s sebou nese zásadní otázky:

• Jak tomu reálnému obrazu pohybu lidí odpovídají národní, regionální i lokální investice do přepravní infrastruktury (dynamické i statické), která lidem umožňuje bezpečný, komfortní, příjemný, všechny smysly aktivující pohyb z bodu A do bodu B?
• Jak tomu reálnému obrazu pohybu lidí odpovídá pozornost státu, krajů i radnic, kterou aktivnímu a pasivnímu způsobu dopravy věnují?
• Jak tomu reálnému obrazu pohybu lidí odpovídají další plánované kroky státu, krajů i radnic tak, aby vedly k dalšímu zvyšování podílu aktivní dopravy?
  
  

Plány udržitelné městské mobility (SUMPs) v Evropě

Plán udržitelné městské mobility (Sustainable Urban Mobility Plan, SUMP) je široce dostupný a zároveň smysluplný nástroj, jehož prostřednictvím může vzniknout takové město, ve kterém naše děti i jejich děti budou chtít žít.

V říjnu roku 2019 byla zveřejněna druhá edice evropské Metodiky pro tvorbu a implementaci plánu udržitelné městské mobility. Jejími autory je tým zpracovatelů pod vedením německé Rupprecht Consult. Oproti metodice z roku 2013 staví nová verze na zkušenostech s implementací konceptu udržitelného městského plánování v průběhu platnosti prvního vydání (SUMP 1.0). Součástí metodiky je také příloha zaměřená na zkušenosti měst, kde jsou uvedeny konkrétní příklady pro každou z aktivit přípravy plánu. O hlavních novinkách v doporučeném postupu přípravy plánů mobility dle metodiky již informovala konference „Od Plánů udržitelné městské mobility 1. generace k SUMP 2.0‘‘, která se uskutečnila v listopadu 2019 na Ministerstvu dopravy v Praze.

Plány mobility v České republice

V současné chvíli svůj plán mobility řada českých měst připravuje, některá ho podle metodiky první generace už dokonce mají. První doporučení k jeho zpracování vyšly na evropské úrovni koncem roku 2013, v Česku pak v roce 2015. Znamená to, že není potřeba nic dělat?

Naopak.

Níže najdete shrnutí, čím se nová verze SUMP 2.0 liší od 1. generace plánů udržitelné městské mobility. Změny jsou na první pohled jen kosmetické, ve svých důsledcích ale přinášejí zcela jiný pohled na dopravně-inženýrské plánování. Pohled, který do středu pozornosti staví člověka a jeho potřeby na daném městském území.

V souvislosti s revizí evropské metodiky v letošním roce byla zahájena aktualizace české metodiky SUMP 2.0., která bude pro změnu čerpat především ze zkušeností českých měst z první generace SUMP 1.0.

Na aktualizaci metodiky SUMP 2.0. se spolupodílí Fakulta dopravní ČVUT v Praze, Univerzita Pardubice a VŠE v Praze v rámci projektu MOBILMAN - Humanitní rozměr plánů udržitelné městské a regionální mobility za finanční podpory TAČR (TL02000400). Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. koordinuje participační proces při tvorbě nové metodiky.

Výraznou charakteristickou vlastností nové metodiky bude fakt, že důsledně se bude držet zkratky SUMP, nikoliv PUMM. Opět, i tady jde o zásadní změnu úhlu pohledu na priority. V České republice se pro Plán Udržitelné Městské Mobility zažila zkratka PUMM, nová metodika SUMP 2.0. se vrací ke zkratce SUMP, odvozené od prvních písmem anglického názvu Sustainable Urban Mobility Plan. Kvůli překladu z angličtiny do českého jazyka se totiž ztratila pointa plánování.

Zatímco v českém kontextu je na prvním místě slovo Plán, tak v anglickém je slovo Sustainable - neboli „Udržitelné“.  Jenže právě toto slovo je v českém politickém slovníku nepopulární. A přitom by stačilo tak málo. Vidět v SUMP a ve slově „Sustainable“ plánování pro města, ve kterých naše děti i jejich děti budou chtít žít.

Na jakých principech je postavena nová metodika SUMP 2.0.?

SUMP 2.0 v sedmi bodech

1. Jde o životní styl lidí ve městě a jeho prosperitu, ne o dopravu.
2. Začíná se u člověka, jeho potřeb a možností prostoru, ne u dopravních prostředků.
3. Radnice lidem naslouchá a tvoří s nimi, nikoliv jen ex post úředně informuje.
4. Design a designové přemýšlení, nikoliv otrocké rýsování.
5. Udržitelnost, ne plánování pro plán.
6. Praktické a každodenní kroky, ne složka do šuplíku.
7. Opravdové priority města se poznají v rozpočtu.

Orientace na životní styl - jiný přístup ke vnímání metodiky SUMP 2.0 

Metodika SUMP 2.0. chce podpořit takové principy plánování, ze kterého musí být zřejmé, že se nejedná jen o dopravu a parkování, ale o náš životní styl, který se projevuje i naším pohybem. Chodíme pěšky, jezdíme na kole, využíváme veřejnou dopravu, jezdíme a parkujeme auty. Jiné jsou cesty do práce, jiné za nákupem, jiný za volným časem.

Zcela jiné chování a potřeby má dítě, student, senior, žena nebo muž v produktivním věku. Jenže právě poslední skupina má největší slovo při přípravě plánu, její příslušníci tak promítají své potřeby do tohoto plánu a možná skutečně zapomínají na své děti a na svá vnoučata. Nová metodika není jen technicko-inženýrský dokument, ale opírá se i o prvky společenských a humanitních věd.

Zdroj: Robert Pressl: Sustainable Urban Mobility Plans 2.0: news, changes and implications for Cities, Praha, 12. 11. 2019 (překlad Partnerství pro městskou mobilitu)

Dokázat vidět přínosy v jiném úhlu pohledu

Příprava strategického plánu má sice jasně oddělené fáze, ale existují průřezové činnosti a opatření, které jsou klíčové pro realizaci SUMP. Jedná se o:
- Zajišťování politické podpory a koordinační činnosti ze strany úředníků;
- Zapojování veřejnosti - participace - komunikační strategie;
- Evaluace a monitoring, aneb klíčem je realizovat konkrétní opatření pomocí akčního plánu, který je průběžně vyhodnocován.

V tomto kontextu ale uniklo poznání, že právě participace je považována za přínos. Vždy se jen píše o tom, že veřejnost má být zapojována průběžně a rozhodně ne jen ve formě, že veřejnost „informujeme“, ale že se má spolupodílet průběžně na procesu. Nikde se ale nečte, nedoporučuje, aby si město získalo veřejnost na svou stranu. Participace totiž je postavená na principu, že město chce změnu a k ní je potřeba nadchnout veřejnost. I participace má totiž svůj směr. K tomu má napomoci několik klíčových momentů - milníků, kdy je třeba se zastavit a vrátit se k vizím, scénářům a zhodnotit soulad připravovaných opatření s dříve nastavenými dokumenty. Jejich důležitost ukazuje následující graf. 

Důraz na implementaci

Plánování mobility podle SUMP 2.0, relativní časová náročnost jednotlivých kroků.
Zdroj: Partnerství pro městskou mobilitu, s využitím zdrojů Rupprecht Consult, 2019
 

Co znamená vydání nové metodiky pro města s již dokončeným plánem udržitelné městské mobility? Pro města, která k plánování mobility přistupovala formálně a chtějí v trendu pokračovat, nebudou změny v nové metodice výrazné. Vzhledem k vzájemné provázanosti obou edicí se města s již zpracovaným plánem mobility nemusí obávat, že je třeba stávající dokument výrazně měnit. Aneb, pokud budou chtít města dokázat, že mají svůj plán v souladu s metodikou SUMP 2.0., tak to jistě centrální komisi při MD dokážou. Jen občané města si nevšimnou, že existuje nějaký plán SUMP.

Od začátku se musí pamatovat na organizační strukturu, na zodpovědnost úředníků. Nemusí se jednat přímo o koordinátora pro rozvoj městské mobility, ale člověka, který bude mít na starosti monitoring plánu a komunikaci s ostatními odbory a organizacemi, které budou zodpovědné za konkrétní úkol.

Monitoring, indikátory a dlouhodobá podpora prakticky znamená tedy stálé vyhodnocování v průběhu celého cyklu.

Jednotlivá monitorovaná opatření by  měla tvořit logické celky, jakési "balíčky", ve kterých se jednotlivé akce navzájem podporují. Plány mobility 2. generace proto charakterizuje také důraz na praktická opatření a implementaci. Na co myslet především, je:

• Design ulice - přednost má dostat podpora aktivní mobility veveřejném a uličním prostoru před ostatními druhy dopravy.
• Veřejná doprava - klíčová je spolupráce s kraji a okolními obcemi v rámci dostupnosti veřejnou dopravou. Ve městě by se měl snižovat parkovacích míst pro dojíždějící s tím, že jim je nabídnuta atraktivní alternativa pomocí veřejné Město aregion by měl být řešený jako jeden celek.
• Moderní technologie– maximálně využít při plánování všech možností, které nabízí tato doba. Jedná se zejména o vazbu na veškerá řešení, která jsou souhrnně označován jako Smart řešení v rámci programu Smart Cities. Je třeba zaměřit se na to, co skutečně potřebuje člověk, který se v daném městě pohybuje, nikoli na to, co nabízí firmy. .
• Společenské Rovněž je nutné počítat při plánování s tím, že postupně se mění dopravní návyky obyvatel.
• Vazba na koncepce a plány energetické účinnosti. Je potřeba plánovat tak, aby se pamatovalo na energetická úsporná opatření, a to vnávaznosti na zpravování tzv. SECAP plánů, které zatím u nás realizují jen města, která se přihlásila k tzv. Paktu starostů a primátorů.
• Balíčky opatření. Dopravní stavby je třeba plánovat integrovaně tak, že při realizaci velkých státních akrajských dopravních staveb ruku v ruce musí jít omezující opatření ve městě, tzv. humanizace uličního prostoru na těch komunikacích, z kterých dojde k odklonu automobilové Je třeba spolupracovat se státem, krajem, přilehlými obcemi, jejichž obyvatelé ovlivňují mobilitu ve městě.

Originalita = Individuální přístup

Cyklus dvanácti po sobě následujících kroků SUMP jako by naznačoval, že jednotlivé kroky mají být prováděny postupně jeden po druhém, a jasná struktura úkolů a kontrolních seznamů se může jevit jako doporučení následovat tyto pokyny slovo za slovem. Praxe ale ukázala, že tento postup nemůže fungovat. SUMP není souborem receptů, jde o metodu. Všichni ví, jak rozdílná mohou města být a jak složitý bývá proces rozhodování v městském prostoru. Hlavní výzvou při realizaci SUMP je přizpůsobit koncept místním podmínkám, a přitom zachovat ambicióznost plánu a vyhnout se nevhodným kompromisům. Cyklus SUMP je komunikační nástroj, který má co nejsrozumitelnější formou popisovat, co znamená plánování městské mobility. V praxi může být těžké určit, který krok a kterou aktivitu realizovat jako první, protože některé musí probíhat současně. V tomto duchu byla na konferenci „Od Plánů udržitelné městské mobility 1. generace k SUMP 2.0‘‘ metodika SUMP 1.0 označena nelichotivý titulem „Jeden prsten vládne všem..“ Tušíte, jakou souvislost může mít plán udržitelné městské mobility s Pánem prstenů? Někdy pro pochopení vážných věcí pomáhá nadsázka. A tak je dobře, že na konferenci rakouský odborník Robert Pressl přirovnal metodiku SUMP k Pánovi prstenů. Všechny prsteny byly přece původně ukovány, aby zachovaly krásné věci. Měly prodlužovat život, otupit zub času a vytvářet krásu. Pán prstenů, tedy vládnoucí prsten ale měl jiný účel. Byl vytvořen proto, aby si někdo kvůli němu zvětšil svou moc a získal vládu nad národy Středozemě (v našem případě nad městy). To nebude platit ale v případě nové metodiky SUMP 2.0. Ta naopak povede k jedinečnosti, originalitě města, která bude respektovat lokální odlišnosti a zároveň posouvat města v duchu identických hodnot k udržitelné budoucnosti

Rovněž je potřeba hovořit o třech pohledech na novou metodiku SUMP 2.0., pomocí které si města zpracují svůj SUMP:

• převážně pro větší města nad 100 tis. obyvatel se složitějším dopravním systémem sedoporučuje využít celou komplexní metodiku pro přípravu plánů udržitelné mobility měst České republiky, která využívá nástroje jako multimodální dopravní model a dává velký důraz na analýzu
• Pro města středních velikostí a menší města je vhodnější zvolit jednodušší přístupy, kdy budeme využít např. zkušenosti z evropského projektu CIVITAS SUMP-Up, apod. Důležité je, aby byl plán pro města využitelný.
• Pro malé obce naopak není příliš vhodné investovat do strategických dokumentů rozvoje infrastruktury. Samotná obecní infrastruktury nebývá tak složitá, mnohem důležitější jsou zde širší vztahy. Schůdným sezde jeví Plán udržitelné regionální, či sídelní mobility. V tomto případě je nutné dodat, že se jedná především o vliv krajských úřadů, který ale samozřejmě ovlivňuje i mobilitu jak ve středních, tak i velkých městech.

Možná už teď naskakují pochybnosti, zda to celé znovu má smysl. Tak jen pár konkrétních detailů, na kterých odborníci hned poznají, jak rychle svět mobility postupuje kupředu:  který stávající SUMP 1.0. ve svém akčním plánu pro příští dva roky počítá s podporou nákladních kol v rámci městské logistiky? Které město počítá s mobilitou jako službou, s podporou elektrokol, sdílení aut, atd., atd. Jednoduše řečeno, SUMP 2.0 se má k PUMM jako elektrokolo k drezíně.  

Role státu, aneb vazba na strategické dokumenty

Metodika SUMP 2.0. bude vycházet z doporučení Strategického rámce ČR 2030. Prioritně se má řešit z pohledu zdravého životního stylu (viz oblast 1. Lidé a společnost), nikoliv z pohledu dopravy (viz oblast 2. Hospodářský rozvoj). Vychází se z českého kontextu, kdy doprava je především považována za přesun zboží a osob, a to na cestách do zaměstnání a škol. SUMP 2.0. má ale řešit především zdravý životní styl.

Tento revoluční pohled by se mohl projevit souběžně v připravované vládní Koncepce městské a aktivní mobility, kterou připravuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s dalšími resorty. Ve hře je vytvoření přiměřených finančních, legislativních, vzdělávacích a marketingových nástrojů na národní úrovni, které mají pomocí obcím a městům aplikovat navrhovaná opatření v praxi.

Závěrem - SUMP 2.0. vyjádřený pomocí tabulky

Informace se dají představit pomocí následující tabulky, kde každé políčko v tabulce představuje jeden nový pohled na plánování udržitelné městské mobility. Metodika SUMP 2.0. je vlastně postavena jen na čtyřech písmenech.