Zdroj: Cargobike
Vedle sdílených aut, jízdních kol nebo jízd se začaly rozšiřovat i služby pro sdílenou komerční dopravu, tedy doručování zásilek a přeprava zboží. Až doposud byla komerční doprava v rámci odborné diskuze na téma sdílené mobility považována za okrajovou záležitost. Jedním z důvodů by mohla být skutečnost, že přeprava zboží se řídí jinými zákonitostmi než doprava osobní, především vzhledem ke způsobu, jakým se vyvinula a jakým je realizována, ale i vzhledem k jejím specifickým požadavkům a účinkům.
V komerční dopravě se sdílení obvykle týká společně užívaných skladovacích prostor, nakládacích plošin nebo logistických center - a to nejen klasickými přepravními společnostmi, ale i soukromými osobami. Množství různorodých možností a koncepcí, které se v oblasti sdílené komerční dopravy nabízí (specifické pro určité odvětví, omezené na určitou lokalitu, uzpůsobené konkrétním potřebám), může pro obce představovat problém s regulací. Většina služeb se nějakým způsobem dotýká vícero právních oblastí, což je pro obce ještě náročnější. Koncepce nabídek do značné míry závisí na jednotlivých aktérech
(např. doručovací firmy, správa obce, zákazníci atd.), což ovšem může vést k další diferenciaci nabídek. Mezi faktory ovlivňujícími rychlý rozvoj nových systémů sdílení v oblasti komerční dopravy patří intenzivní nárůst online obchodování, potřeba zákazníků obdržet objednané zboží rychleji a s menšími komplikacemi, rychle rostoucí zásilková doprava a zátěž, kterou představuje pro města a obce (Altenburg et al. 2018).
Nejvýznamnější trendy sdílení v komerční dopravě – tzv. kooperativní doprava a crowd sourcing - jsou podrobněji rozebrány v následujících odstavcích. Nejprve se věnujeme metodám jejich fungování a jejich potenciálu pro možnosti snížení intenzity dopravního provozu v intravilánech, následně se zabýváme možnými problémy a potřebou aktivity ze strany měst. Celý článek.
