Nápomocné otázky pro vedení komunikace

Pokud chceme komunikovat, pak je potřeba si nejprve položit tyto otázky:

• Jak a kdy chcete komunikovat s veřejností?
• Jakou představu máte o této komunikaci?
• Co je pro vás důležitější?
• Odborné představy o tom, jak by měla doprava vypadat, co je a co není bezpečné, vše dobře postavené na teorii?
• Anebo v celém procesu měli hlavní prostor lidé, jejich potřeby, jejich problémy, ale také jejich potenciální příležitosti?
• Co kdyby plán udržitelné městské mobility byl v rukou komunikačního manažera, který by celý plán realizoval např. podle metody „Value Proposition Design“, neboli by plán městské mobility byl vytvořen lidmi, kteří by jej považovali za svůj? ¨
• Děsíte se toho, že to nebude fungovat, že by si každý dělal co chce, že by všichni začali jezdit auty?

Možná málo známe lidi, nebojme se jich, vyjděme mezi ně a začněme jim naslouchat. Ano mnohdy uslyšíme protichůdné názory, ale to je umění ustát daný dialog.

• Copak budete chtít vytvořit plán, který lidi jen naštve?
• Když něco vymodelujeme, co tím získáte?
• Jen představu počítačového programu o tom, jak by mohla fungovat budoucnost?
• Ale počítá takový program s tím, jak se budou lidé chovat v roce 2030, když odborníci ani neví, jak se chovají dnes? Ano, modal split nám řekne nějaké údaje, ale neodráží tužby lidí, jak by se chovali, kdyby k tomu měli vytvořeny podmínky.
• Chceme se lidí ptát, co by se muselo změnit, aby do města dojeli vlakem a nikoliv autem?
• Chceme se lidí ptát, co má město udělat proto, aby více jezdili na kole, či chodili pěšky?
• Ano, třeba jen někteří vysloví prosbu, že za určitých okolností  by změnili své dopravní chování, ale o tom to je. Nechceme změnit svět. Chceme pomoci těm, kteří chtějí změnu. Nemá být o tom tento plán?
• Zaměřit se na lidi, kteří chtějí změnu. Není právě toto naše cílová skupina? Neboli na ty, co do města, nebo po městě jezdí autem, ale jen proto, že nemají jinou volbu. Pokud by se něco změnilo, pak by i oni rádi změnili své chování.
• A ruku na srdce. Není toto samotná podstata plánu udržitelné městské mobility? Neměnit svět, ale pomoci těm, kteří chtějí změny. Ten proces je popsán na těchto stránkách - https://strategyzer.com/.

Co by to v praxi znamenalo? Zemětřesení. Nyní je králem celého procesu zpracovatel, inženýrská firma, která dobře zvládá technické postupy a také dává dobře informace na web. Vše se dělá přesně podle metodiky. Politici, úředníci a pracovní skupina pak něco schválí, tu něco nepovolí. A pak přijde na řadu slavné veřejné projednání, kdy zapojíme veřejnost. Opět něco kosmeticky upravíme.

V novém vnímaní se od samotného začátku zaměřujeme na produkty a služby, které mohou pomoci změnit dopravní chování a o které si sami řekli lidé. To je plán udržitelné městské mobility. Pokud chcete plánovat dopravu, pak je potřeba udělat generel dopravy, v tomto případě je to legální. Na druhé straně ale stále vycházíme z metodiky, stále je potřeba udělat analýzu, je potřeba mít tvrdá data, je potřeba mít vizi, strategii, návrhovou část a akční plán a indikátory, ale pokud od samotného začátku nevidíme potřeby lidí, je to špatné. Takže zase až tak velká revoluce to není. Jen se na stávající metodiku, podle které se má dělat plán udržitelné městské mobility, se prostě díváme z jiného úhlu pohledu, z pohledu občanů města.

Ale to není vše. Plán si nechávají zpracovávat i taková města jako jsou Otrokovice, Kroměříž, Uherské Hradiště, Kopřivnice, či Vsetín.

• Tuší, že své plány mají zpracované podle metodiky pro města, která byla dělána po vzoru evropské metodiky, která byla šitá na míru pro města s minimální velikostí do 150.000 obyvatel?
• Neměli bychom v Česku v takovém případě začít spíše hovořit o plánu aglomerační / regionální mobility?
• Copak nevíme, že právě v případě tak malých měst, jako jsou Otrokovice, Kroměříž, Uherské Hradiště, Kopřivnice, či Vsetín mnoho lidí do města dojíždí z okolí?
• Klíčem je tedy spolupráce na takovém plánu s regionálními dopravci a také s firmami na jejich firemních plánech mobility.

Největší rozsah komunikace by měl veden kolem navrhovaných opatření. Již jen přehled otázek spojených s participací je samo navádějící.

1. Kontaktovali jste jiná města kvůli vzájemné výměně informací o plánování a realizaci jednoho či více opatření, která zvažujete zahrnout do vašeho SUMP? Prostě není to jen o městě samotném, ale o celé aglomeraci.
2. Vzali jste zvolené zástupce města nebo jiné orgány s rozhodovací pravomocí na návštěvu jiných měst, která by spolupracovala na navrhovaných opatřeních? Otázka má více rovin odpovědí. První se týká opět sousedních měst v regionu, ale druhá má daleko větší rozsah. Snahou je, aby např. některá partnerská zahraniční města pomáhala s realizací SUMP. V neposlední řadě se jedná o tematické exkurze do zahraničních měst, které mají s plány zkušenosti a kdy byla navázána spolupráce.
   
3. Ukazuje váš SUMP jasně, jak vybraná opatření budou přispívat k dosažení dlouhodobé vize, stanovených celkových cílů i SMART cílů? Pokud je PUMM strategickým plánem, pak musí platit, že vize je naplňována prostřednictvím priorit, které mají své strategické cíle a ty zase konkrétní opatření. Provázanost mezi opatřením a vizí musí být tedy lehce identifikovatelná. Praxe ale ukazuje, že stávající SUMP spíše disponují sada stovky opatření, bez jakékoliv vazby nejen na vizi, ale i na priority a strategické cíle.
   
4. Diskutovali jste o definování a výběrů opatření se zájmovými subjekty? Jedná se spíše o řečnickou otázku. Města a zpracovatel může odpovědět, že ano, ale mají tím na mysli spíše jedno veřejné projednání, případně konzultace v rámci jednoho, dvou pracovních výborů. Je tedy spíše otázka, jak dlouho se má diskutovat se zájmovými subjekty. Asi jiný je metr je v Česku, jiný v západoevropských městech. Otázka tedy míří k pojetí participační strategii, která byla definována na začátku zpracování SUMP.
   
5. Informovali jste zainteresované subjekty i veřejnost o procesu definování a výběru opatření a vyzvali jste je, aby poskytly zpětnou vazbu? Opět platí stejný komentář, jako v předchozí otázce. My můžeme položit doplňující otázku: „co si představujete pod pojmem informovat?“
6. Umožnili jste veřejnosti i zainteresovaným subjektům, aby se aktivně zapojily do diskuze o opatřeních? Opět platí stejný komentář, jako v předchozí otázce. My můžeme položit doplňující otázku: „co si představujete aktivní zapojení občanů?“
7. Diskutovali jste s provozovateli dopravy o přípravě opatření, která souvisejí s veřejnou dopravou a intermodalitou? Jedná se o mimořádně důležitou otázku, která má připomenout, že diskuse nezačíná až nad navrhovanými opatřeními, ale začíná už v počátečních fázích procesu zpracování SUMP, tedy i v analytické části.
8. Je součástí vašeho SUMP návrh na kombinování určitých politických opatření, tj. integrovaných balíčků opatření, které pomohou dosáhnout lepších výsledků? I tato otázka patří do participace. Je totiž nutné vykomunikovat, že když se například dělá obchvat, tak ruku v ruce se musí dělat humanizace stávající průtahu městem. Nebo když se rekonstruuje silnice II. Třídy, už by se mělo pamatovat na celé uliční prostor, atd. Integrované balíčky opatření jsou tedy především o komunikace s mnoha partnery o vyladění not.
9. Jsou součástí SUMP opatření, jejichž realizace vyžaduje spolupráci a partnerství s organizacemi, které působí v jiných odvětvích? Příkladem mohou být měkká opatření na podporu aktivní mobility. Cílem je vytvořit silný strategický plán SUMP, jehož součástí bude i převzetí dobrovolných závazků za realizaci opatření mimo úřad města.
10. Jsou součástí SUMP opatření přesahující hranice vašeho města, jejichž realizace vyžaduje spolupráci s okolními řídícími orgány? Příkladem může být vybudování příměstské rychlodráhy (např. Olomouc – Uničov). Cílem je vytvořit silný strategický plán SUMP, jehož součástí bude i převzetí dobrovolných závazků za realizaci opatření mimo úřad města.