Místní agenda 21

Témata udržitelného rozvoje	Oblasti udržitelného rozvoje	Vazba na zpracování SUMP 2.0.
	Místní Agenda 21 je dobrovolný nástroj. Jedná se o státem garantovaný program na podporu udržitelného rozvoje obcí a regionů. Gestorem programu je Ministerstvo životního prostředí. Praktické nastavení a hodnocení postupu realizátorů MA21 projednává a schvaluje Pracovní skupina MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Proces zahrnuje celkem 10 oblastí (témat) udržitelného rozvoje) a tři průřezová témata. Město je na základě vyhodnocených indikátorů zařazené do kategorií A, B, C, D.	Při zpracování SUMP 2.0. se klade důraz na průřezovost řešení dopravy a mobility a na hledání souvislostí. Symbolem tohoto přístupu je marketingová značka Města s dobrou adresou. Granatem je spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. Cílem je vyzvat konkrétní politiky a úředníky, aby se nejprve ztotožnili s principy Plánu udržitelné městské mobility (SUMP 2.0.), které jsou popsány v kapitole Dovednosti (lekce 1 - 5). Pokud se jim myšlenky líbí, pak mohou podepsat Příbramskou výzvu CityChangers 2030, která je svým způsobem vede ke spoluzodpovědnosti za naplnění tezí do konkrétní podoby svého města. Teprve až v tomto momentě má smysl pracovat s jednotlivými oblasti udržitelného rozvoje s vazbou na dopravu a mobilitu.
1. Správa věcí veřejných a územní rozvoj	Obecný úvod: 1.1 Řízení při správě a rozvoji – úroveň nastavení a provázanost procesů a dokumentů 1.2 Řízení při správě a rozvoji - efektivní a účelné vykonávání činností, aktivit, naplňování plánů 1.3 Řízení při správě a rozvoji - komunikace a partnerství 1.4 Spokojenost obyvatel s kvalitou života 1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území 1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií 1.7 Regenerace a znovuvyužití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb 1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství 1.9 Připravenost na důsledky globálních změn klimatu	Obecný úvod: Je třeba vyhodnotit, nakolik stávající strategie města je v souladu s principy SUMP 2.0. Tato otázka se řeší jako krok 1.3. Politická a institucionální angažovanost. 1.1 Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako krok 2.2. Propojování procesů plánování (např. územní plán, energetika). Vazba na finance: Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako krok 1.1.Posouzení zdrojů. 1.1.6. Existuje provázanost investic se schválenými rozvojovými dokumenty? 1.1.7. Existuje provázanost provozního rozpočtu a výhledu s činnostmi obsaženými ve schválených rozvojových dokumentech? 1.2.2. Existují přiměřená vnitřní pravidla pro zadlužování města a jsou tato pravidla dodržována? Vazba na finance: Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako krok 1.1.Posouzení zdrojů. 1.2.3. Lze na konkrétních aktivitách a činnostech prokázat orientaci úřadu a jeho organizací na občana a jeho oprávněné potřeby (otevírací doba, dostupnost …)? Příkladem může být město Kroměříž. Při definování problémů, občané jasně definovali, že základním problémem je cyklistická doprava, neboť je již 20 let na stejné úrovni. Bude schopné nově vedení města, i díky Plánu udržitelné městské mobility, prosadit změny? 1.2.5. Jsou zavedeny efektivní způsoby komunikace v rámci samosprávy, úřadu a organizací řízených městem? Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako krok 1.1.Posouzení kapacit. 1.2.6. Chová se úřad a organizace města ekologicky? V tomto kontextu je na mysli, nakolik město umožňuje svým zaměstnancům se chovat dopravně udržitelně (vazba na plán mobility města) 1.3.1. Komunikuje město správně? Nejde o výčet nástrojů komunikace (veřejné slyšení, weby, apod.), ale nakolik komunikace odpovídá duchům SUMP 2.0. 1.3.2. Provádí úřad a organizace města veřejná projednávání? Výsledkem nemá být počet veřejných projednání, ale jejich kvalita. Neboli jde o to, aby vedoucí diskuse (politik), motivoval občany ke změně - viz. náměty ke změně veřejného prostoru. Pokud město má veřejné projednání s občany ve věci parkování v centru: Je logické, že obyvatelé převážně budou pro parkování. Je třeba mít silnou osobnost, která přesvědčí občany o změně. 1.3.4. Existuje analýza stížností nebo podnětů od občanů, jsou přijímána opatření k jejich řešení? Úkol pro koordinátora mobility. 1.3.8. Jsou vytvářena vhodná partnerství? a 1.3.9. Lze na konkrétních případech prokázat synergické efekty? Obě otázky míří na vazbu na krok 2.2. Propojování procesů plánování. Sice existuje hodnocení spokojenosti obyvatel, ale nejedná se o hodně relativní čísla? Spokojenost je spojená s nastudováním společenských a humanitních věd, abychom vůbec pochopili, o čem je člověk. Kupříkladu víte, že v Bhútánu měří štěstí jinak? Ve vztahu k dopravě je pak potřeba uvažovat o lidském rozměru ve vztahu k plánování veřejného prostoru. 1.5.1. Prosazuje obec při umisťování nových staveb požadavek, aby umístění negenerovalo zbytečnou dopravní zátěž okolí a klidových zón obce? Více viz. kapitola o veřejném prostoru. Příklad: "parkoviště" na náměstí v Litoměřicích 1.5.2. Prosazuje město takovou funkční diferenciaci využití území, aby vyhovovala jak z hledisek fungování města a jeho dopravní obsluhy, ale i zdravého životního prostředí a podmínek života obyvatel i návštěvníků? 1.5.3 Má město jasnou vizi dalšího kvalitativního rozvoje města, obsaženou v ÚPD? SUMP 2.0. musí mít vazbu na územní plán. Je třeba řešit i vzájemné vlivy mezi dopravním a územním plánováním. Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako krok 2.2. Propojování procesů plánování. 1.6.1. Vyhlašuje obec na projekty důležitých veřejných prostorů a staveb urbanistické nebo architektonické soutěže ve spolupráci s ČKA? Jedná se zejména o soutěže na náměstí, zklidnění páteřních komunikací ve městě, apod. Více viz. Veřejný prostor. 1.6.2. Má město smluvně zajištěnou spolupráci se stálým městským architektem? Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako krok 1.1.Posouzení kapacit. 1.7 Regenerace a znovuvyužití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb. V tomto kontextu je třeba pamatovat na parkování pro kola při znovuvyužití staveb. 1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství. V tomto kontextu je třeba pamatovat na pravidla regenerace veřejného prostoru ve vztahu k mobilitě a na parkování pro kola při znovuvyužití staveb. 1.9 Vazba na protipovodňová opatření - pokud se dělá hráz, tak je potřeba počítat s multifunkčním využitím této hráze (např. využití jako cyklostezky)
2. Životní prostředí	2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství 2.4 Kvalita ovzduší	Vazba především na oblast 2.4 Kvalita ovzduší. V rámci SUMP 2.0. se má řešit nejen analýzy, neboli získávání dat o znečištování ovzduší z dopravy, ale rovněž přijetí opatření na jejich odstranění. Stávající SUMP 1.0. tuto vazbu příliš neřeší, Rovněž se doporučuje nastudovat lekci ke klimatickým změnám s vazbou na dopravu. Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
3. Udržitelná výroba a spotřeba	3.1 Udržitelná spotřeba města 3.2 Odpadové hospodářství 3.3 Hospodaření s energií 3.4 Udržitelná výstavba	Vazby: 3.2 Odpadové hospodářství. Zatím spolupracujeme s firmou Kapex, která řeší právě odpadové hospodaření. Společně s touto firmou se hledají vazby s dopravou a mobilitou (i doprava vytváří odpady) 3.3 Hospodaření s energií. V tomto kontextu je na mysli propojení energetických úspor s dopravou a mobilitu. Více o dané problematice pojednává odkaz na Pakt starostů a primátorů a na propojení SECAP s SUMP 2.0. Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
4. Doprava a mobilita	4.1 Podpora veřejné dopravy a dalších druhů alternativní dopravy (pěší, cyklo) 4.2 Snižování nutnosti používat individuální automobilovou dopravu a podpora alternativních druhů dopravy 4.3 Nízkoemisní vozidla 4.4 Bezpečnost silničního provozu 4.5 Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel	Této kapitole je věnována mimořádná pozornost a proto jsou informace zveřejněné na jiné místě. Každopádně jen ve zkratce. Podpora cyklistické dopravy se nedá vyjádřit jen počtem cyklistických komunikací, ale především kompaktní sítí. Více v samostatné příloze. Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
5. Zdraví	5.1 Integrace zdravotních hledisek do plánování a rozhodování 5.2 Podpora zdraví a prevence nemocí 5.3 Zdraví obyvatel	Na dopravu ve městě, které je považováno za město krátkých vzdáleností, je potřeba se dívat v jiných souvislostech. Zatímco oblast 4. Doprava a mobilita se dívá na pěší a cyklo jako na další druhy alternativní dopravy, tak v této části se považují za hlavní. Je třeba hovořit o aktivním životním stylu a podpoře aktivní mobility s vazbou na: 5.2 Podpora zdraví a prevence nemocí 5.3 Zdraví obyvatel Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
6. Místní ekonomika a podnikání	6.1 Oživení a podpora místní zaměstnanosti a vzniku nových podniků a firem při zachování principů udržitelného rozvoje 6.2 Spolupráce s místními podniky a firmami za účelem podpory výměny zkušeností z dobré podnikatelské praxe 6.3 Udržitelný místní cestovní ruch	Ve vazbě na oblast 6.2. je třeba rozvíjet firemní plány mobility a ve vazbě na na oblast 6.3. je třeba podporovat aktivní turistiku. Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
7. Vzdělávání a výchova	7.1 Realizace a podpora vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách a školských zařízeních zřizovaných obcí případně jiným zřizovatelem 7.2 Podpora NNO a dalších institucí zajišťujících neformální vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje 7.3 Vytvoření programu vzdělávání, výchovy a osvěty místních obyvatel (všech cílových skupin) v problematice udržitelného rozvoje a jeho realizace 7.4 Volnočasové aktivity naplňující zdravý životní styl s ohledem na zachování kvalitního životního prostředí	Vazba na kampaň CityChangers na školách, která řeší ve vztahu k dopravě a mobilitě tyto oblasti (manuál je zde): 7.1 Realizace a podpora vzdělávání pro dopravu a mobilitu ve školách a školských zařízeních zřizovaných obcí případně jiným zřizovatelem 7.2 Podpora NNO a dalších institucí zajišťujících neformální vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje s vazbou na dopravu a mobilitu 7.3 Vytvoření programu vzdělávání, výchovy a osvěty místních obyvatel (všech cílových skupin) v problematice udržitelného rozvoje a jeho realizace s vazbou na dopravu a mobilitu) 7.4 Volnočasové aktivity naplňující zdravý životní styl s ohledem na zachování kvalitního životního prostředí Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
8. Kultura a volný čas	8.1 Vztah města ke kultuře 8.2 Vztah k historickému dědictví 8.3 Kulturní a umělecké aktivity (akce), které reagují na potřeby a iniciativy občanů 8.4 Atraktivita a vzhled města	Atraktivita a vzhled města je určena i ve vztahu k dopravě a mobilitě. Ucpané silnice a smog z dopravy asi nejsou nejlepší vizitkou města. Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
9. Sociální prostředí	9.1 Vytvoření a zavádění programů prevence a zmírňování chudoby 9.2 Zajištění rovného přístupu k veřejným službám a snižování sociálních nerovností 9.3 Zajištění kvalitního a sociálněintegrovaného bydlení a životních podmínek 9.4 Zlepšení jistoty, bezpečnosti a prevence kriminality v obci	Ve vztahu k dopravě a mobilitě se řeší dvě oblasti Mobilita seniorů Mobilita lidí s omezenou pohyblivostí Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.
10. Globální odpovědnost	10.1 Mezinárodní spolupráce měst a obcí 10.2 Zvyšování povědomí o globálních souvislostech (včetně klimatických změn) 10.3 Přístup města ke zmírnění klimatických změn	I doprava a mobilita s má promíítnout v těchto oblastech: Mezinárodní spolupráce měst a obcí - možnost využití aktivit spolku Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. Zvyšování povědomí o globálních souvislostech (včetně klimatických změn). Je třeba hovořit nahlas o problémech s dopravou. Přístup města ke zmírnění klimatických změn Při tvorbě SUMP 2.0. se tato otázka řeší jako: krok 1.1.Posouzení zdrojů (najít vazby na vlastním úřadě). krok 1.2. Mezirezortní tým (najít vazby mimo úřad). krok 2.2. Propojování procesů plánování. krok 2.4. Externí pomoc (je třeba zadat speciální studie k danému tématu) Další kroky budou postupně doplňovány.

Podrobnosti: oblast udržitelného rozvoje číslo 4. - Doprava a mobilita.

Téma „Doprava“ je rozčleněno do 5 dílčích oblastí, tak aby byly kompatibilní se strategiemi a dalšími metodikami pro hodnocení udržitelné dopravy. Ke každé oblasti byla zpracována sada návodných otázek, na které by měly jednotlivé municipality při svém sebehodnocení odpovědět. Tato sada otázek je pak doplněna souborem doporučených indikátorů.

Dílčí oblast - 1 Podpora veřejné dopravy a dalších druhů alternativní dopravy (pěší, cyklo) /infrastruktura/

Poznámka úvodem: praxe ukazuje, že problematika není jen o chodnících, či cyklostezkách, ale o celkovém řešení veřejného prostoru: https://www.akademiemobility.cz/design-ulice-a-verejny-prostor131

1) Jakým způsobem probíhá budování infrastruktury pro podporu environmentálně šetrných druhů (vyhrazené jízdní pruhy, přednost MHD na světelných křižovatkách, budování cyklostezek, chodníků, vyhrazených pruhů pro cyklisty bezpečné trasy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, + dopravní značení cyklotras)?

1.B Bezbariérovost komunikací1. Indikátor sleduje vývoj činnosti obcí směřující k budování (revitalizaci) infrastruktury environmentálně šetrných druhů dopravy a infrastruktury pro občany se sníženou pohyblivostí. Délka pěších komunikací upravených jako bezbariérové/celkové délce komunikací pro pěší (chodníky, smíšené stezky společné s cyklisty, obytné zóny, atd.) ;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/pesi-doprava
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/osoby-se-zvlastnimi-potrebami
1.C Vybavenost cyklistickými komunikacemi. Indikátor sleduje vývoj činnosti obcí směřující k budování infrastruktury environmentálně šetrných druhů dopravy. Délka bezpečných komunikací2 v katastru obce vhodných pro cyklisty v km v poměru ku celkové délce komunikací v obci. (km / 100 km silnic a místních komunikací na kterých je provoz cyklistů povolen (vč. cyklostezek a smíšených stezek) 2 Bezpečná komunikace je definována TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/cyklisticka-doprava

2) Jsou realizovány aktivity k podpoře doprovodné infrastruktury (stojany na kola, uzamykatelné klece, mobiliář pro pěší, přístupnost veřejných prostorů, přístupnost pro hendikepované, atd.)?

4.1.D Vybavenost veřejných budov parkovací infrastrukturou pro cyklisty. Indikátor sleduje vývoj činnosti obcí směřující k budování infrastruktury environmentálně šetrných druhů dopravy. % podíl budov v majetku města a jím zřízených organizací. Standard pro cyklistickou parkovací infrastrukturu je definován Metodikou „Cyklistická doprovodná infrastruktura“ (CDV, 2010) - http://www.cyklodoprava.cz/file/doprovodna-infrastruktura-parkovani-kol/ Za majetek města považujeme budovy v majetku města a jím zřízených organizací, které aktivně slouží zájmům veřejnosti (úřady, školy, sportoviště, kulturní zařízení apod.);
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/parkovani-a-odstavovani-kol

3) Jak je podporováno zvyšování komfortu MHD (nízkopodlažní vozidla, informační tabule, asistence při dopravě, informace pro nevidomé, dostupnost zastávek) a podpora multimodality v dopravě? (vytvoření/zachování vazeb mezi jednotlivými druhy dopravy - terminály, přestupní uzly, B+R, ..) Zejména s ohledem na dopravu do škol a do zaměstnání?

4.1.A Podíl nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě. Indikátor sleduje počet a výkon nízkopodlažních vozidel ve vozovém parku zajišťující obsluhu města. % podíl výkonů z celkových vzkm objednávaných obcí u dopravců (MHD, účelové spoje - např. školní);
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/verejna-doprava-61

4) Jak je řešena doprava v klidu (pěší zóny, parkování, P&R, K&R, B&R)?

Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/parkovani

Návodné otázky:

Jakým způsobem probíhá budování infrastruktury (vyhrazené jízdní pruhy, přednost MHD na světelných křižovatkách, budování cyklostezek, chodníků, vyhrazených pruhů pro cyklisty, infrastruktury pro hendikepované spoluobčany, + dopravní značení cyklotras)?
Jak je realizována podpora zvýšení výkonů MHD (počet přepravených, počet přepravených / obyvatele)?
Jak je podporováno zvyšování komfortu MHD (nízkopodlažní vozidla, informační tabule, asistence při dopravě, informace pro nevidomé, dostupnost zastávek)?

Příklad indikátorů:

Podíl nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě - % podíl výkonů z celkových vzkm objednávaných obcí u dopravců (MHD, doplňkové spoje nad rámec základní dopravní obslužnosti, účelové spoje - např. školní).
Bezbariérovost komunikací - sleduje vývoj činnosti obcí směřující k budování (revitalizaci) infrastruktury environmentálně šetrných druhů dopravy a infrastruktury pro občany se sníženou pohyblivostí, vyjadřujeme v km
Vybavenost cyklistickými komunikacemi - Délka bezpečných komunikací v intravilánu vhodných pro cyklisty v poměru ku celkové délce komunikací v obci.
Vybavenost veřejných budov infrastrukturou pro cyklisty - % podíl budov v majetku města a jím zřízených organizací.

Dílčí oblast - 2 Snižování nutnosti používat individuální automobilovou dopravu a podpora alternativních druhů dopravy
1) Jak je realizována podpora zvýšení výkonů MHD (počet přepravených, počet přepravených / obyvatele)?

4.2.A Přeprava cestujících v MHD. Indikátor sleduje trend využívání veřejné dopravy. Počet cest na obyvatele (výkon);
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/teorie-162
4.2.B Dostupnost spojení veřejnou dopravou. Počet spojů (bus, vlak, MHD,…) Verbální vyjádření. Indikátor sleduje trend podpory veřejné dopravy.;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/teorie-162 a https://www.akademiemobility.cz/dostupnost-405
4.2.D Mobilita a místní přeprava cestujících. Indikátor sleduje trendy v dopravním chování obyvatel. Počet každodenních cest a čas strávený cestováním, druh cesty a druh dopravy, celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsobem dopravy aj.;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/mereni-dopravniho-chovani

2) Jak jsou využívány ekonomické nástroje (mýtné, parkovné, zpoplatněné vjezdy)?

4.2.E Zavedený systém regulace parkování a dopravy. Indikátor sleduje, jakým způsobem obec reguluje parkování, resp. dopravu, prostřednictvím vyhlášky, nařízení, či jiného závazného dokumentu;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: v českém kontextu je základní otázkou regulace parkování v centru - https://www.akademiemobility.cz/design-ulice-a-verejny-prostor131 a pak samozřejmě jsou k dispozici informace zde: https://www.akademiemobility.cz/parkovani

3) Jaké jsou využívány přístupy k integrovanému plánování dopravy a mobility?

2.C Příprava a realizace plánu dopravy/udržitelné mobility, či obdobného strategického dokumentu. Indikátor sleduje trend komplexnost řešení mobility v obci.;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: pokud si město chce připraviit plánu udržitelné mobility, tak už by měl být v nové podobě: https://www.akademiemobility.cz/sump-20. Pokud ho město už má, tak by mělo jej posoudit, nakolik odpovídá novým trendům a na co vše se při první verzi zapomnělo: https://www.akademiemobility.cz/shrnuti.

Návodné otázky

Jsou realizovány aktivity k podpoře doprovodné infrastruktury (stojany na kola, uzamykatelné klece, cyklostezky a cyklotrasy, infrastruktury pro pěší, infrastruktury pro tělesně hendikepované, atd.)?
Jak je řešena MHD na území města (vytvoření – zachování vazeb na jednotlivé druhy dopravy (terminály, přestupní uzly), zajištění potřeb občanů (doprava do škol, doprava do zaměstnání)?
Jak je řešena doprava v klidu (pěší zóny, parkování, P&R, K&R, B&R)?
Jak jsou využívány ekonomické nástroje (mýtné, parkovné, zpoplatněné vjezdy)?
Jaké jsou využívány Integrované plány dopravy?

Příklad indikátorů:

Přeprava cestujících ve veřejné dopravě - Počet cest na obyvatele za rok
Dostupnost spojení veřejnou dopravou – hodnocení nabídky spojů veřejné dopravy pomocí známky (-2, -1, 0 +1, +2) samostatně za pracovní dny a za dny nepracovní
Příprava a realizace komplexního plánu mobility, či obdobného strategického dokumentu - Binární kritérium ano/ne
Zavedený systém regulace parkování a dopravy - Binární kritérium ano/ne

Dílčí oblast - 3 Nízkoemisní vozidla

Poznámka. Pro celou kapitolu platí inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/cista-mobilita-479

1) Jakou úlohu hrají environmentálně šetrné vozy v místní MHD?

4.3.A Podíl výkonů vozidel EEV na celkovém objemu objednávaných výkonů v rámci MHD a ostatní dopravní obslužnosti. (vzkm). Indikátor sleduje, jak obec preferuje při výběru dodavatele veřejné dopravy stav vozového parku. % podíl výkonů z celkových vzkm objednávaných obcí u dopravců;
4.3.2. Jaký je podíl takových vozů v majetku města nebo organizacích jím zřízených?

4.3.B Podíl výkonů vozidel EEV na celkovém množství dopravního výkonu vozidel v majetku města a jím zřízených organizací. Indikátor sleduje, jak obec podporuje obměnu svého vozového parku;

2) Jaká je situace ohledně infrastruktury čerpacích stanic pro alternativní pohony (elektřina CNG apod.)?

3) Dochází ke zohlednění využívání environmentálně šetrných vozidel při výběrových řízeních na zajištění služeb pro město?

Návodné otázky

Jakou úlohu hrají environmentálně šetrné vozy v místní MHD?
Jaký je podíl takových vozů v majetku města nebo organizacích jím zřízených?
Jaká je situace ohledně infrastruktury čerpacích stanic pro alternativní pohony (elektřina CNG apod.)?
Dochází ke zohlednění využívání environmentálně šetrných vozidel při výběrových řízeních na zajištění služeb pro město?

Příklad indikátorů:

Podíl výkonů vozidel EEV na celkovém objemu objednávaných výkonů v rámci MHD a ostatní dopravní obslužnosti - % podíl výkonů z celkových vzkm objednávaných obcí u dopravců
Podíl výkonů vozidel EEV na celkovém množství dopravního výkonu vozidel v majetku města a jím zřízených organizací - % podíl z celkové sumy kilometrů ujetých vozidly

Dílčí oblast - 4 Bezpečnost silničního provozu

Poznámka: Je třeba úvodem uvést, že na webu Akademie městské mobility je trochu pusunuto vnímání bezpečnosti: https://www.akademiemobility.cz/bezpecnost-393. Kdo chce plánovat infrastrukturu aktivní mobilitu, tak vychází z ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací a příslušných vyhlášek a zákonů. Jenže i když je v Česku jedno právní prostředí, výklady jsou různé. Není možné, aby subjektivní pohledy některých úředníků bránili naplňování cílů plánů udržitelné městské mobility. Tento odkaz tak chce vyvolat diskusi na téma, proč to někde jde a někde nejde. Cílem je zdůrazňovat, že pokud mají plány udržitelné městské mobility (SUMP) podporovat aktivní mobilitu, pak se tomu má přizpůsobit i dopravní infrastruktura a pohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu.

1) Jaká jsou realizována zklidňující opatření na infrastruktuře (osvětlené a bezpečné přechody pro chodce, ostrůvky, zúžení komunikace)?

4.4.B Nehodovost v silniční dopravě. Indikátor sleduje snahu obce a správce komunikace řešit snižování nehod v silniční dopravě.;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: viz. výše

2) Jak je zajišťována prevence (besedy s Městskou policií, dopravní policií, dopravní hřiště, bezpečné cesty do škol, mimořádná školení řidičů – mimo profesní zkoušky)?

4.4.A Podíl žáků I. stupně ZŠ zapojených do preventivních programů bezpečnosti dopravy. Indikátor sleduje, zda obec podporuje a zajišťuje podporu vzdělávání v oblasti dopravy.;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: odkazy na několik iniciativ, které problematiku řeší - https://www.akademiemobility.cz/bezpecnost-393

3) Existuje pasport problémových míst na dopravní infrastruktuře?

4.4.C Odstranění krizových nehodových míst Indikátor sleduje reakci správců komunikací při řešení krizových míst.;
In: https://www.akademiemobility.cz/1.2.-mezirezortni-tym a https://www.akademiemobility.cz/2.2.-propojeni-procesu-planovani

Návodné otázky

Jaká jsou realizována zklidňující opatření na infrastruktuře (osvětlené a bezpečné přechody pro chodce, ostrůvky, zúžení komunikace)?
Jak je zajišťována prevence (besedy s Městskou policií, dopravní policií, dopravní hřiště, bezpečné cesty do škol, mimořádná školení řidičů – mimo profesní zkoušky)?
Existuje pasport problémových míst na dopravní infrastruktuře?

Příklad indikátorů:

Podíl žáků I. stupně ZŠ zapojených do preventivních programů bezpečnosti dopravy - % žáků I. stupně ZŠ ve městě, kteří se v hodnoceném roce zúčastnili preventivní akce
Odstranění krizových nehodových míst - % podíl odstraněných nehodových míst z celkového počtu identifikovaných nehodových míst
Nehodovost v silniční dopravě - počet mrtvých a zraněných při dopravních nehodách na území města vztažený na 100 km

Dílčí oblast - 5 Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel

1) Existuje plán dopravy a byl podroben vyhodnocení vlivů na životní prostředí?

5.A Je Strategický plán dopravy/udržitelné mobility vyhodnocen z pohledu vlivů na ŽP a zdraví? Indikátor sleduje, jakým způsobem obec zpracovává strategické dokumenty.
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/1.3.-politicka-angazovanost a https://www.akademiemobility.cz/zivotni-prostredi-395

2) Vyhodnocuje město zatížení životního prostředí dopravou?

Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/zivotni-prostredi-395

3) Jaká je časová představa o řešení dopravních problémů např. v revizi akčního plánu nebo strategie?

5.B Realizace opatření ke snížení zátěže z dopravy ve vazbě na strategické dokumenty obce. Indikátor sleduje, zda a jakým způsobem obec reaguje na zpracované strategické dokumenty.;
Inspirace z webu Akademie městské mobility: https://www.akademiemobility.cz/casovy-harmonogram

Návodné otázky

Existuje plán dopravy a byl podroben vyhodnocení vlivů na životní prostředí?
Vyhodnocuje město zatížení životního prostředí dopravou?

Příklad indikátorů:

Strategický plán dopravy včetně vyhodnocení vlivu na ŽP - binární kritérium (ano/ne)
Realizace opatření ke snížení zátěže z dopravy ve vazbě na strategické dokumenty obce - binární kritérium (ano/ne)