Pár příkladů úvodem
Co je možné se naučit od Strategie mobility 2030 Lipska?
1. Město vstupuje do diskuse s občany s vizí Strategie města 2030, která navazuje na Strategii integrovaného rozvoje města Lipska. Ta vede k udržitelnosti, čímž je tedy i předurčena budoucí podoba strategie mobility 2030.
2. Tvorba strategie mobility a realizace procesu přípravy scénářů je založena na komunikační strategii, přičemž platí, že výsledek není známý předem, ano není předem určený (jedná se o “otevřený výsledek”).
3. Hlavním moderátorem diskuse není externí firma, ale primátor města, který vede své obyvatele k zodpovědnosti, k udržitelnosti. Přesvědčuje obyvatele o udžitelnosti v dopravě.
4. Je dobré, když primátor projeví své charisma. Ruku v ruce musí být opřena o konkrétní fakta. Vize pro Lipsko musí vycházet z rámců a ovlivňujících faktorů (podrobosti níže pro zajímavost) a dále musí být zpracován hrubý návrh scénáře, pomocí počítačové kombinace předpokladů o budoucím vývoji. Výsledkem jsou věrohodné hrubé návrhy scénářů ukazující různé možnosti vývoje mobility.
5. Tvorba scénářů je postavena na diskuzi s veřejností o klíčových externích faktorech, o trendech s odhadem očekávaného vývoje každého trendu. Diskuze se týká i klíčových opatřeních pro strategii, aneb pokud se podpoří jedna oblast, bude méně financí na druhou. Občané jsou seznamování s katalogem možností s odhadem očekávaného vývoje každého klíčového prvku.
Bylo vybráno 6 scénářů, které byly posouzeny jako udržitelné pro Lipsko (rozvoj automobilové dopravy byl škrnut hned na začátku). Scénáře představují různé možnosti, jak dosáhnout naplnění těchto cílů, přání a potřeb pro mobilitu v Lipsku 2030.
Jedná se základ pro výběr: vize, cíle a reprezentativní hodnocení:
6. Každý scénář má svůj rozpočet. Každý ať zváží, kam peníze budou směřovány (ilustrační obrázek je z Drážďan)
7. Nyní město Lipsko vybírá scénář, podle kterého bude se následně budou navrhovat strategické a specifické cíle, opatření a akční plán. V rámci tohoto bodu vedoucí odboru dopravy Torben Heinemann řekl: "Dali jsme obrovské peníze do analýz, ale stejně vše končí o důvěru veřejnosti v politiky, zda to opravdu myslí vážně. Vždyť mnohé věci jsme věděli na začátku, data mohou pomoci, ale základem všeho je důvěra v politiku a jejich vedení. Důvěra ve výběr scénáře." Jsme opět u komunikace, která vyžaduje čas. Pak ale víte, že město skutečně tvoříte společně.
8. A až bude vybrán scénář, pak se teprve tvoří strategie, která definuje "SMART opatření". SMART je akronym z počátečních písmen anglických názvů atributů cílů:
Cíle navazují na její poslání, formulovanou vizi (naším scénářem) Správně definované cíle splňují podmínky a principy SMART (jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově dosažitelné). Dosahování měřitelných cílů je měřeno a verifikováno pomocí indikátorů či metrik. Je třeba zavéést určitou hierarchii cílů, na jejímž vrcholu stojí strategické cíle a ty jsou pak dále rozděleny na další, specifické cíle. Ty mohou být také dále vrstveny. Mělo by ovšem platit pravidlo, že nižší cíle vždy musí naplňovat cíle vyšší (strategické). A končí se akčním plánem.
Poznámka z prezentace: hlavní témata a faktory ovlivňující budoucího vybraného scénáře:
20 klíčových externích faktorů vlivů, které ovlivňují strategii. Například:
Další ovlivňující faktory, které může město Lipsko aktivně ovlivnit. aneb 35 klíčových elementů pro tvorbu strategie. Například: