Problematikou veřejného prostoru ve městech se začínají intenzivněji zabývat nejen urbanisté či developeři, ale celá společnost. Znamená však „veřejný prostor“ vždycky to samé?
Řada strategií se zabývá otevřeným prostorem jen z hlediska jeho rozměru nebo funkce: „Jak velký je ten park?“ „K čemu slouží?“ A pozornost projektantů se bohužel mnohem méně zaměřuje na jeho koncepci a provedení. Samozřejmě neplatí, že každý veřejný prostor je stejný. Při podrobném prozkoumání rozdílů mezi charakterem veřejného prostoru v okrajových částech města a v jeho centru je zcela zřejmé, že většinu pozornosti obvykle zaměřujeme na typologie městského parku v okrajových částech měst a mnohem méně na veřejná prostranství a náměstí, která ovlivňují osídlení centrální části města.
Je potřeba si ale také přiznat, že jedním z nejdůležitějších faktorů, které utváří podobu veřejného prostoru a životy lidí ve městě, je parkovací politika. Parkovací místa jsou extrémní zátěží pro veřejný rozpočet a malou přidanou hodnotou, a proto je nezbytné s nimi pracovat chytře.
„Říká se, že jsme zdědili historický dluh v podobě nedostatku parkovacích míst. Není to pravda. Jediný dluh, který jsme zdědili, je v nás samotných. A tak zatímco Evropa pracuje na smysluplných projektech a mění tvář veřejného prostoru, my jsme zpravidla ani nestačili zahájit proces dialogu, který je základem pro nové pojetí podoby našich měst. Česká parkovací asociace pomáhá městům a zaměstnavatelům řešit problémy s parkovacími místy.“ Petr Horský – Předseda Rady České parkovací asociace z.s.p.o.
Všichni stojíme před otázkou, zda více upřednostníme ve veřejném prostoru parkování, nebo jej využijeme i k něčemu jinému. Výsledné řešení vyjde z participačních procesů.
Tipy pro vás
