Otázku problému s PUMM řešil rovněž ve Zlíně dne 27. 6. 2017 diskusní pořad s městy na téma „Udržitelná městská doprava a mobilita – současnost a budoucnost nejen ve Zlíně“. V rámci panelové diskuse a souvisejících jednání byly definovány závěry, které byly napsány z pohledu politika, který přebírá zodpovědnost za tuto oblast. Závěry sloužily jako podnět k přípravě ostravské konference a sepsání Ostravské charty, k hledání city changers, kteří se ztotožňují s danými tezemi a jsou ochotni investovat svůj čas a energii ke změnám.
Přehled závěrů:
1: PLÁN MĚSTSKÉ MOBILITY – TEORIE JE DOBRÁ, ALE TA NESTAČÍ
- Stále přetrvávají předsudky k řešení městské mobility a cyklistické dopravy, a tak je třeba hledat další cesty, jak danou problematiku přiblížit lidem, tedy i politikům, úředníkům, projektantům, firmám apod.
- Úvodem je třeba zdůraznit, že se nezpochybňují stávající poznatky o realizaci Plánu udržitelné městské mobility, které byly nově zveřejněny zde: http://www.dobramesta.cz/dopravni-planovani
a http://www.dobramesta.cz/plan-mestske-mobility , ale přeci jen česká kotlina si zasluhuje originální přístup.
- Také víme, že je potřeba velmi citlivě přenášet know-how z velkým měst jako jsou Londýn, Lipsko, Vídeň do měst typu Třinec, Otrokovice, Kroměříž, Přerov, Zlín atd. Za tím účelem také byla vytvořena databáze dobrých příkladů podle měst.
2: PLÁN MĚSTSKÉ MOBILITY JAKO PŘEDNOST
- Začínáme používat termín „Plán města krátkých vzdáleností“.
- Kraje vnímají spoluzodpovědnost a pracují na Plánu udržitelné krajské/regionální/aglomerační mobility.
- Víme, jak chytře propojit Plán městské mobility a místní poplatky.
- Inspirace Londýn – vazba na novinku, která byla zveřejněna dne 22.6.2017: Starostové rozhodují o podobě našich měst - budeme v nich chtít žít? Je pro člověka něco důležitějšího než zdraví a životní pohoda? Jak moc jsme spokojení a jak dlouho budeme žít? Jak zdravé jsou naše děti? Díky čemu jsme tedy zdraví a šťastní? Odpověď na tuto otázku je velmi osobní, není však pochyb o tom, že významnou roli hraje prostředí, v němž žijeme, a způsob, jakým se po světě pohybujeme. Být fyzicky aktivní při ...více
- Znám svou cílovou skupinu. Jsou to obyvatelé města. Veškerá opatření jsou realizována pro ně, vždyť jsem jejich politik. Tímto způsobem například komunikuje starosta Londýna: město pro Londýňany – více: http://www.dobramesta.cz/aktuality/2017-06-22-starostove-rozhoduji-o-podobe-nasich-mest-budeme-v-nich-chtit-zit/
- Nebojme se pracovat s čísly, které nám poskytne analýza. Například město Zlín ví, že se obyvatelé města Zlína podílí na celkové dopravě jen ze 30 %. Zkusme tedy více prezentovat Plán udržitelné městské mobility jako Plán Měst krátkých vzdáleností, kdy většina cest se odehrává například do 5 km. Z průzkumu dále totiž víme, že z těch 30 % jezdí do 5 km v průměru cca 75 % obyvatel. Pak má logiku, že takový Plán Měst krátkých vzdáleností se přirozeně zaměřuje na podporu chůze, cyklistiky a veřejné dopravy. Prostě zaměřuje se na místní obyvatele, kteří se chovají chytře a ekonomicky…
- Co ale s těmi, kteří do města dojíždějí, nebo projíždějí? Vždyť to jsou možná oni, co způsobují problémy místním s parkováním. Zde právě nastupuje role kraje, případně krajského koordinátora dopravy, v případě Zlínského kraje je to KOVED. Co z toho tedy plyne, města jsou v Česku tlačeni zpracovávat Plánu udržitelné městské mobility, ale mnohá opatření by měl spíše realizovat kraj. Začněme tedy používat termín Plánu udržitelné krajské/regionální/aglomerační mobility. Mimochodem kraje mohou nově čerpat z MŽP na osvětové kampaně. Každopádně platí, že města a kraj spolu úzce spolupracují. Mimochodem, právě tento koncept partnerství „integrace“ je zakotven v IROP – v tzv. ITI aglomeracích…
- Zkus problém mobility vysvětlit na místních poplatcích. Berte to tak. Lidé se stěhují za lepším ovzduším, přírodou, či bydlením na venkov, kde také platí nižší poplatky třeba za pronájem, odvoz odpadu apod. Nicméně služby a práci mají ve městě. Na svých cestách používají převážně auta, ale ve městě pak chtějí zaparkovat pokud možno zdarma a co nejblíže svého pracoviště, nebo centra. Neměli by tedy zaplatit za toto parkovací místo, když už tedy ušetřili v jiných oblastech?
3: HODNOTA VEŘEJNÉHO PROSTORU
- Identifikovali jsme problém - na dopravu se díváme pomocí dopravních prostředků, nebo z pohledu komunikací …
- Odstranili jsme problém - zdůrazňujeme práci s veřejným prostorem a vidíme potřeby lidí, žijících v našem městě
- Byla připravena stránka o veřejném prostoru: http://www.dobramesta.cz/1-design-ulice-a-verejny-prostor131
- Inspirace Lipsko: http://www.dobramesta.cz/lipsko
- Pokud jde o realizaci opatření, pak se realizují s ohledem na veřejný prostor, který se realizuje/rekonstruuje s prioritním ohledem na obyvatele našeho města.
- Základním problémem je, že se na dopravu díváme pomocí dopravních prostředků, kdy každý dopravce a výrobce si hájí své ekonomické zájmy, nebo-li prodej nade vše. Další problémem je, se na dopravu díváme z pohledu komunikací, které jsou rozdělené na státní, krajské a místní, kdy každý správce hájí své zájmy (kdo to bude udržovat, kdo tudy bude jezdit). Pravdou ale je, že potřeby lidí, kteří se pohybují na krátké vzdálenosti, jsou jiné.
- Cílem je tedy začít maximálně zdůrazňovat práci s veřejným prostorem – dobře je problematika popsána zde: http://zlin.dobramesta.cz/mestsky-verejny-prostor-114. Nejlépe se to ukazuje na příkladu problému v Otrokovicích. Všichni chtějí zhumanizovat průtah, jen ŘSD je proti: http://otrokovice.dobramesta.cz/zakladni-komunikacni-sit. Inspirací řešení veřejného prostoru je pro nás Lipsko: http://www.dobramesta.cz/cms_soubory/aktuality/8.pdf. Celková rekonstrukce ulice je spojená s celkovou vizí města, která je opřená o data, strategické cíle, které se promítli do konkrétní rekonstrukce ulice. Nejedná se tedy o ad-hoc opatření.
4. MĚSTO PATŘÍ MEZI TOP MĚSTA (INSPIRACE URBAN FUTURE GLOBAL CONFERENCE 2018)
Cokoliv je nové, je nebezpečné. Pokud jsme konzervativní národ, pak o to je situace vážnější. Na druhé straně, pokud se dokáže vize a konkrétní opatření vykomunikovat a stojíš za nimi, nelze být neúspěšný. Vyber si dvě, tři opaření, na kterých vysvětlíš nové principy. Neboj se začít používat termín „citychanger“. Kde se tento pojem vzal a jak s ním můžeme nakládat?
- Aby města mohla svým občanům nabízet kvalitní život, je nutné, aby města sama začala jednat a vzala odpovědnost sama do rukou. To si klade za cíl i konference Urban Future Global conference 2018, největší evropská konference pro udržitelný rozvoj měst, která se bude od 28. února do 2. března 2018 konat ve Vídni.
- V této chvíli pracujeme na možnosti používat termíny, principy a témata Urban Future Global konference. V Ostravě ve dnech 6. - 7. 12. 2017 chceme udělat konferenci, která by byla předskokanem této konference. Samozřejmě k tomu existuje podrobná metodika hodnocení, ale v našem případě jde o nalezení českých Citychangers, kteří se nejvíce zasloužili o změnu veřejného prostoru, případně zaujmou svými vizionářskými projekty.
- Urban Future Global konference je celosvětově největší platformou tzv. "citychangerů", lidí, kteří se s nasazením a odhodláním snaží změnit města, v kterých žijí, k lepšímu a snaží se o jejich udržitelný rozvoj. Konference řeší čtyři hlavní témata: mobilitu, plánování měst, komunikaci a šetrné nakládání se zdroji. Urban Future Global konference je zároveň neutrální platformou bez politické agendy, na kterou se sjíždějí špičky z oboru.
- V příštím roce se sejdou zástupci měst a další experti ve Vídni, která v letošním roce již po osmé vyhrála titul nejlepšího města k životu (Mercer studie). Vídeň ovšem není jen hostujícím městem, ale i partnerem konference. "Urban Future Global conference je platformou, na které se scházejí ti nejdůležitější aktéři z měst. Jsem velmi pyšná na to, že se konference bude konat příští rok zde ve Vídni. Slibuji si od konference, že nám dá impulsy pro rozvoj města, impulsy, které nás posunou směrem k ekologičtější sociální budoucnosti", okomentovala konferenci místostarostka Vídně Maria Vassilakou, která již vystupovala jako speaker na předešlém ročníku konference v roce 2016.
- Právě na sociální problematiku se Vídeň specializuje i ve své Rámcové strategii Smart City, která vznikla v roce 2014 a v které má sociální problematika vedle technických a ekologických aspektů své opodstatnění. Tento přístup je také důvodem, proč se Vídeň umisťuje v mezinárodních hodnoceních měst na předních pozicích.
- Celá tisková zpráva je zde: http://www.dobramesta.cz/aktuality/2017-06-20-viden-bude-hostit-urban-future-global-conference-2018/
5: MĚSTO MÁ STRATEGII BLÍZKÉ K RÁMCOVÉ STRATEGII SMART CITY VÍDEŇ (INSPIRACE VÍDEŇ)
Jak vlastně máme prezentovat město a náš plán udržitelné městské mobility? Je to lepší město, čisté město, chytré město (smart city), zdravé město, nebo město s dobrou adresou? Nebo spíše prezentovat je svou značku – Třinec plný energie, Zlín v pohybu, Spokojená Olomouc? Ve filmu Pelíšky zazněla jedna hláška, která je možná odpovědí: „a komu si tím chtěl prospět?“ Pravdou je, že často se značkami jsou spojeny spíše osobní zájmy, než samotný princip, změna. Co z toho plyne pro města?
- Co naučila prezentace města Třince? Město nemá jen jasně definován plán, ale jako jedno z prvních v republice má svého koordinátora městské mobility. Řekl jednu klíčovou věc: „Je jedno, jak se ten dokument, nebo ta značka jmenuje, jde o to, zda se realizuje „filosofie“ nového přístupu k řešení městské mobility.“ A my můžeme jen dodat – proč se realizují jakékoliv plány, ale nejsou vytvořeny koordinační nástroje?
- Co naučila prezentace města Otrokovice. Další z věcí, která příliš nefunguje, je vytvoření pracovní skupiny, která by společně měla připravit plán městské mobility, Takové pracovní skupiny se sice vytvářejí, ale jednoúčelově, jen za účelem vzniku dokumentu. Udržitelnost takové pracovní skupiny již není podchycena. V případě města by takový plán a pracovní skupina měla navázat na stávající strategický dokument města. Upozornila na problém, že se vše řeší ad-hoc, chybí vize. Doporučila, aby si každé město vybralo dvě, tři opaření, na kterých vysvětlí nové principy.
- Co naučila zmínka o Vídni – poprvé. Na konferenci se často zmiňovala Vídeň, že by mohla být naším vzorem. Jaká je její Rámcová strategie do roku 2050?
- Snížení emisí CO2 z aktuálních 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu, tj. o 80 % (1990-2050)
- Energie: 50 % energie bude v roce 2050 vyráběno z obnovitelných zdrojů. Spotřeba primární energie klesne z 3tis. na 2 tis. wattů na obyvatele.
- Mobilita: Snížení motorizované osobní dopravy ze současných 28 % na 15 % do roku 2030. Do roku 2050 budou všechna auta v zóně města s alternativním pohonem.
- Budovy: Snížení spotřeby energie na vytápění, chlazení a teplou vodu ročně o 1 % na obyvatele
- Inovace: Inovační trojúhelník Vídeň-Brno-Bratislava je jedním z nejperspektivnějších regionů Evropy. Podíl technologických produktů na vývozu vzroste ze současných 60 % na 80 %. Vídeň je jedním z pěti nejlepších výzkumných center na světě.
- Sociální a zdravotní oblast: Ve Vídni lidé žijí v míru a bezpečí bez ohledu na jejich původ, sexuální orientaci či pohlaví. Zdravotní péče je poskytována na nejvyšší úrovni.
- Životní prostředí: Bude zachován podíl 50 % zelených ploch.
- Poznámka – když už jsme u definic, pak je možné se i inspirovat definicí chytrého města z pohledu dánské výstavy - Kodaňská řešení: KONCEPCE CHYTRÉHO MĚSTA ZPOCHYBŇUJE SOUČASNÝ ZPŮSOB ŘÍZENÍ MĚST. VYŽADUJE POLITICKOU ODVAHU A HOLISTICKÝ PŘÍSTUP KE SPRÁVĚ VEŘEJNÝCH VĚCÍ. JEJÍM CÍLEM JE ZAJISTIT EFEKTIVNÍ A TRVALE UDRŽITELNÝ RŮST. TOHO LZE DOSÁHNOUT TAK, ŽE SE DO TVORBY CHYTRÝCH URBANISTICKÝCH ŘEŠENÍ ZAPOJÍ JAK VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE, TAK KOMERČNÍ SEKTOR I SAMOTNÍ OBČANÉ.
- 4. Co naučila zmínka o Vídni - podruhé. Rámcová strategie - Mobilita: Snížení motorizované osobní dopravy ze současných 28 % na 15 % do roku 2030. Do roku 2050 budou všechna auta v zóně města s alternativním pohonem.
- Vtip spočívá v tom, že sice česká města si dle metodiky PUMM stanovují cíle na snížení IAD, ale ty se mění buď o 1 %, nebo o 0 %, nebo jen obecným prohlášením „půjde to dolů“. Přitom Vídeň ještě v roce 2000 měla podíl 37 %.
- V Česku jsme se smířili s faktem, že dle údajů ŘSD bude IAD stále růst a my tento trend můžeme pouze zmírnit, či zastavit.
- Nebereme obecně v potaz zmínky a úvahy o tom, jak možná bude vypadat Česká republika v roce 2030 – viz Strategický rámec Česko 2030 -http://www.cr2030.cz/, případně málo pracujeme s Programy zlepšování kvality ovzduší - http://www.dobramesta.cz/aktuality/2017-03-16-co-bychom-meli-vedet-o-programech-zlepsovani-kvality-ovzdusi/. Prostě při dobré argumentaci se nemusíme brát o snížení IAD klidně o cca 5 %.
6: PROPAGACE, KAMPANĚ, PARTICIPACE VEŘEJNOSTI, VELKÁ VÝZVA
Nalejme si čistého výzva, participace veřejnosti naprosto selhává. Není to o tom, že by aktivity nebyly, ale lidi na akce nechodí. Není problém vykázat aktivity v rámci projektu, či v rámci jakékoliv jiné místní aktivity, že akce proběhla, ale zájem o dané téma mezi veřejnosti není a pokud je, tak zástupci města neumí s veřejností komunikovat. Jaká jsou tedy řešení? Zatím se jedná spíše o inspirace:
- Dohodnout se na základní princip marketingu – stanovit si brand, který by jednoduše prezentoval výše uvedené problémy. Zatím lehce chodíme kolem sebe a jednou řekneme, že jsme lepší město, podruhé čisté město, chytré město (smart city), zdravé město, město s dobrou adresou, nebo ještě jinak. Spojovací element chybí. Partnerství příliš nefunguje (až na výjimky) ani na bázi spolupráce organizací, které mají k problematice blízko, možná právě proto, že nikdo jasně nedefinoval směr, či vizi, kudy by se měla Česká republika ubírat, mimo obecných prohlášení. Možná také proto, že organizace se berou spíše za konkurenty, než partnery. Ve světě zakázek se tomu nelze nedivit. Chybí tedy citychangers jak na úrovni lidí, tak organizací.
- Využít zkušeností z prvního kola výzvy na podporu kampaní čisté mobility, kterou vyhlásil SFŽP v roce 2015 a akce byly realizovány v letech 2016 – 2017. Cílem je z projektů vytvořit databázi THE BEST příkladů nejlepších zkušeností, ale také upozornit na problémy s jejich realizací, tak jak to ukázal projekt Zlín v pohybu.
- Pokud byla vymyšlena značka Města s dobrou adresou, tak především z pohledu marketingu. Vzhledem k tomu, že se kolem dané problematiky točí především odborná „dopravní“ veřejnost, tak značce zatím příliš nerozumí, neboť ani nerozumí principům marketingu. Možná ale někomu také překáží. Takže je třeba znovu zopakovat její smysl, že se prezentuje pomocí tří úrovní:
- Pro širokou veřejnost prezentace problematiky městské mobility – maximální využití prvků marketingu a propagace & zjednodušování informací – více: dobramesta.cz (Samotná definice značky je zde: http://www.dobramesta.cz/o-znacce/. Zatím velké rezervy v této oblasti, nikdo vlastně o značce neví, jen úzký okruh „zasvěcenců“.
- Pro odbornou veřejnost bude dále rozvíjen informační portál problematiky městské mobility – více: mesto.dobramesta.cz (inspirace: http://www.dobramesta.cz/objevovat/).
- Značka by byla zbytečná, kdyby se ji nepodařilo rozvést na místní úrovni. Hledáme tak "citychangery", kteří mění města v oblasti na úrovní městské mobility. Jedním z pomocných nástrojů i web – příkladem je zlin.dobramesta.cz. Více bod 3.
Klidně města mohou zapomenout na značku a na web Města s dobrou adresou, ale něco se města přeci jen mohou naučit z webu – zlin.dobramesta.cz . Pilotně byl vytvořen pro město Zlín. Jeho cílem bylo „převyprávět“ generel dopravy do rétoriky plánu městské mobility. Nejde tak tedy o web, ale o prezentaci nové filosofie, přístupu řešení městské mobility. Samotné texty se ještě budou upřesňovat, aby více „mluvili“ normální řečí a nedávali takový důraz na odbornou terminologii. Filosofie a tedy i web městské mobility je postaven na pěti pilířích:
