Aktivita 5.1. Vytvořte společnou vizi se zainteresovanými subjekty a veřejností

Co a kdo určuje vizi? Krásnou teorii přináší evropská metodika SUMP 2.0., podle které se má dělat i česká metodika SUMP 2.0. Jenže se zdá, že česká praxe jde úplně jinou cestou a dobře míněné evropské rady se nesetkávají s pochopením. Nebo znáte město, které by pro vytvoření vize uspořádalo sedmnáctihodinový koncentrovaný workshop? Pro česká města nabízíme proto elegantnější cestu. Inspirovat se projektem Smart Česko a její vizí Města krátkých vzdáleností.

Samozřejmě města se stále mohou inspirovat teorií evropské metodiky.

Odůvodnění

V jakém městě chceme žít? V čem bude jiné než ostatní města? To jsou zásadní otázky, které by měly být zodpovězeny prostřednictvím aktivit pro přípravu vize, do kterých se zapojí i místní obyvatelé a subjekty. Vize, to je kvalitativní popis takové mobility, která je pro vaše město žádoucí. Slouží jako vodítko pro přípravu vhodných opatření v plánu. Vize musí vrátit dopravu zpět do širšího kontextu rozvoje města a společnosti. Jinými slovy odpovídá na otázku, jak může doprava přispět k pozitivnímu vývoji a lepší budoucnosti města?

Při přípravě vize je třeba zohlednit všechny politické názory, kterými se budoucí vize chce zabývat, především ty, jež se týkají stávající obecné vize města nebo strategických plánů, plánování rozvoje města a územního plánování, ekonomického rozvoje, životního prostředí, sociální inkluze, genderové rovnosti, zdraví a bezpečnosti.

Aktivní zapojení veřejnosti do procesu tvoření vize a jejích výstupů, např. prostřednictvím tematického workshopu, pomáhá zvýšit informovanost obyvatel a pravděpodobnost souhlasu s výslednou podobou vize. Výstupy a výsledky plánu udržitelné městské mobility mohou být úspěšné, jen pokud veřejnost vizi rozumí a podporuje její širší cíle.

Cíle

• Dohodnout se na společné vizi, která vychází z výsledků diskuze o scénářích, má podporu široké veřejnosti a zainteresovaných subjektů – dlouhodobý cíl pro rozvoj mobility slouží jako určité vodítko pro plánovací proces.
• Rozšířit perspektivu vize, dívat se i mimo oblast dopravy a mobility, např. na otázku zdraví, kvality života a využití půdy.
• Posílit identitu místní komunity a společné přijetí vize.
• Zdůraznit politický význam plánu udržitelné městské mobility a získat závazek ze strany klíčových partnerů a osob s rozhodovací pravomocí.

Úkoly

• Založit reprezentativní skupinu, jejímiž členy budou zástupci nejdůležitějších subjektů, kteří budou zodpovídat za proces tvorby vize města. Mohla by to být například řídící skupina PUMM, založená v rámci Aktivity 1.4.
• Organizovat setkání pro zainteresované subjekty. Různé formáty přispějí k otevřenému a plodnému dialogu (přehled formátů viz Metody pro přípravu vize níže a Aktivita 1.4). Na prvním setkání poskytněte zástupcům jednotlivých subjektů dostatek základních informací, abyste zajistili stejnou úroveň znalostí k dané věci. Součástí těchto informací by měly být i všechny doposud stanovené vize, výsledky analýzy mobility (Krok 3) a vybrané scénáře (Krok 4). Pro inspiraci k diskuzím použijte mapy, vizualizace a konkrétní příklady z jiných měst.
• Vyhněte se utajování informací a korporativismu, používejte veřejná slyšení a dělejte záznamy ze setkání – zaručíte transparentnost procesu.
• Veřejnost je vhodné a výhodné zapojit již do procesu přípravy vize, např. prostřednictvím mítinků nebo workshopů, podobných těm, které organizujete pro zainteresované subjekty. Naprostým minimem je informovat veřejnost o procesu tvorby společné vize (např. v PR kampani) a o možnosti do tohoto procesu jakkoliv přispět. Je třeba se všemi příspěvky vážně zabývat, na druhou stranu je nezbytné hned od začátku otevřeně a jasně formulovat, že ne všechny návrhy lze v rámci vize zohlednit, protože si často vzájemně odporují.
• Vypracujte návrh vize, který pokryje celou městskou aglomeraci a všechny podstatné aspekty udržitelnosti, jako jsou bezpečnost, dosažitelnost, obyvatelnost, hluk nebo kvalita ovzduší, ale i všechny způsoby dopravy, zejména veřejné a soukromé, osobní a nákladní, motorové a bezmotorové, v klidu a v pohybu. Pro navrhování vize zohledněte i diskuze o scénářích a jejich výsledky.
• Uvažujte o možnosti diskutovat o návrhu vize i s předními politiky ze všech politických stran, například v rámci neformálních setkání. Můžete tak lépe získat jejich podporu. Dále je možné vést průzkumy veřejného mínění – zjištěné názory a trendy mohou sloužit jako podpora vaší argumentace vůči osobám s rozhodovací pravomocí.
• Diskutujte se zástupci zainteresovaných subjektů o navrhované vizi a o názorech obyvatel, dohodněte se na konečné verzi návrhu.
• Publikujte výslednou vizi ve srozumitelné podobě, ke komunikaci využijte vizualizací. Příslušný dokument šiřte dál s využitím všech prostředků, včetně místního tisku, rádia, televize a sociálních sítí.

Časový harmonogram a koordinace

• Vychází z analýzy stavu mobility (Krok 3) a ze scénářů (Krok 4).
• Scénáře a vize jsou spolu vzájemně úzce propojené a harmonogram jejich přípravy se může v různých podmínkách lišit, dokonce mohou probíhat paralelně.

Co je to vize?

Vize je kvalitativní popis toho, jak by měla vypadat budoucnost vašeho města. Vize je vodítkem pro přípravu cílů, strategických indikátorů a úkolů a pro výběr vhodných opatření v rámci procesu PUMM. Horizont vize bývá obvykle dlouhodobý, dokonce může jít až za časový rámec PUMM a předvídat situaci i na dvacet, třicet let.

Kontrolní seznam

✔ byla založena skupina ze zástupců zainteresovaných subjektů, jejímž cílem je vytvořit společnou vizi.

✔ do procesu přípravy návrhu vize byla aktivně zapojena veřejnost.

✔ byl připraven první návrh vize, proběhla diskuze s veřejností a osobami s rozhodovací pravomocí.

✔ zainteresované subjekty se shodly na finální verzi návrhu vize.

✔ výstupy jsou zdokumentovány.

Workshop pro hledání budoucnosti

Existuje celá řada formátů, jak zapojit veřejnost a subjekty do procesu přípravy vize. Jedním z nich je Workshop pro hledání budoucnosti. Cílem třídenního workshopu je propojit všechny zásadní subjekty a vytvořit společnou základnu. Během sedmnáctihodinového koncentrovaného procesu pracují účastníci většinou v malých skupinách. Ideální je shromáždit různorodou skupinu 50 – 60 zainteresovaných osob, včetně úředníků, politiků, výzkumných pracovníků, inženýrů a zástupců dalších významných subjektů.

Workshop je obvykle postaven na třech tématech:

1. Diagnóza: ohlédněte se zpět a analyzujte, jakým způsobem se současná situace v oblasti mobility vyvíjela. Poté se podívejte do budoucnosti a prozkoumejte strukturální trendy, které s největší pravděpodobností ovlivní budoucí vzorce mobility.
2. Budoucnost, jakou chceme: definujte, jak by měl vypadat ideální stav v budoucích letech, a sdílejte své pohledy s ostatními účastníky. Hledáte společný základ a principy pro aktivity a opatření, které by měly vést k žádoucí budoucnosti. Zaměřte se i na případné rozdíly a neshody.
3. Akční plán: v posledním kroku tohoto procesu se zaměřte na formulování konkrétních projektů a aktivit, a to na základě vizí připravených v kroku předchozím.

Obr.: Tři témata Workshopu pro hledání budoucnosti (Zdroj: Adell, E, Ljungberg, C, 2014, The Poly-SUMP Methodology, str. 21)

Směřujeme k městu míst

Předmětem zkoumání projektu CREATE je politické hledisko městských úřadů v uplynulých 50 až 60 letech. Historicky existovaly tři odlišné vize. Ve většině evropských měst tato hlediska sledovala třífázový proces: co začíná jako město orientované na automobilovou dopravu se později stává městem s udržitelnou mobilitou, a ještě později městem míst. V praxi není přechod mezi fázemi tak ostrý, fáze se překrývají a někdy dochází ke krátkodobým politickým zvratům, především po volbách. Obvykle také dochází k tomu, že různé části města ve stejné době procházejí odlišnou fází vývoje. Se strategií orientovanou na místo města nejčastěji začínají v centru a postupně ji rozšiřují na předměstské a příměstské části, které zpravidla zůstávají déle orientované na auta. Ačkoliv přesný harmonogram je složitou záležitostí, která se město od města liší, lze jasně vypozorovat, že existuje všeobecný trend směrem k vizím a strategiím orientovaným na místo.

Obr.: Vize městské mobility s typickými strategickými opatřeními

Typické cíle vizí orientovaných na místo, které mohou být inspirací pro přípravu vize ve vašem městě, by měly vytvářet:

• Služby v oblasti mobility, které umožní všem obyvatelům města pohybovat se na daném území svobodně a bezpečně, bez zbytečných prodlev, a většinou s využitím udržitelných způsobů dopravy.
• Vzorce využití půdy, které podporují frekventovanou a kvalitní veřejnou dopravu na hlavních koridorech a poskytují dostatečně rozmanitou nabídku infrastruktury i pro každodenní chodce a cyklisty.
• Města, která jsou obyvatelná a poskytují bezpečná a atraktivní místa (ulice, dopravní uzly atd.), na kterých se lidé mohou zapojit do ekonomických, společenských a komunitních aktivit.
• Úspěšné naplnění širších cílů politiky města, jako např. regenerace, zvyšování kvality veřejného zdraví, společenská soudržnost.
• Opatření úřadu města, která usnadňují nebo podporují změny, např. odbornost, vymáhací mechanismy, integrované dopravní plánování, obchodní modely atd.

Příklady dobré praxe: Leuven, Belgie: Klimatická vize města Leuven

Vyjádřením důležitosti našeho úsilí o klimatickou neutralitu a podpisem starosty města byla v Leuvenu založena asociace Klimaticky neutrální Leuven 2030 (krátce Leuven 2030). Asociace poskytuje rámec pro definování obecné dlouhodobé vize pro město. Členové asociace reprezentují všechna společenská odvětví, včetně odborů na městském úřadě. Snižování emisí skleníkových plynů se jako cíl odráží i v místním PUMM, který usiluje do roku 2030 zdvojnásobit podíl cyklistiky a veřejné dopravy a snížit osobní motorovou dopravu o 20 %.

Autor: Tim Asperges, Město Leuven, informace shromáždil Polis; Obrázek: KarlBruninx

Příklady dobré praxe: Gothenburg, Švédsko: „Vize nula“ pro bezpečnost dopravy

Gothenburg je švédské město s 570 000 obyvateli. Spolu s celým Švédskem se v Gothenburgu rozhodli přijmout „Vizi nula“ v počtu usmrcených a vážně zraněných osob při dopravních nehodách. Průběžným cílem města je snížit počet úmrtí na silnicích ročně z 9 na 3 a počet vážně až středně zraněných osob z 227 na 75. Zatímco v roce 1978 byl v Gothenburgu pouze jediný zpomalovací práh, v roce 2019 zde najdeme asi 2500 nejrůznějších opatření ke zklidnění dopravy. A veřejnost požaduje další. Díky zklidnění dopravy ve městě a oddělení aktivní dopravy od motorové se 80 % dopravních nehod, při kterých je zraněn člověk, netýká automobilové dopravy.

Autor: Dirk Engels, Transport & Mobility Leuven, informace shromáždil Ruprecht Consult; Obrázek: Město Gotenburg, 2007

Příklady dobré praxe: Madrid, Španělsko: Cíle pro periferní části města

Nový plán udržitelné městské mobility v Madridu klade silný důraz na obnovu nejzranitelnějších částí města – předměstí. Cíle plánu byly stanoveny na základě několika participačních akcí, na kterých obyvatelé okrajových částí Madridu uvedli problémy a potřeby týkající se místa, kde žijí. Kromě toho zde proběhla i celodenní strukturovaná diskuze s inženýry a dalšími odborníky, se zástupci asociací a občanských skupin, kde byly na programu prezentace pracovních strategických linií plánu mobility, analýza konkrétních problémů a návrhy možných řešení a postupů. Nový PUMM bude zahrnovat i pilotní akce, které pomohou zviditelnit akční linie plánu, vyhodnotit je a usnadnit jejich replikaci v jiných částech města.

Autor: Cristina Moliner Hormigos, Rada města Madrid, informace shromáždil EUROCITIES; Obrázek: Rada města Madrid