1. Nacházíte se:
  2. Město krátkých vzdáleností
  3. Nová městská mobilita
  4. Metodika SUMP 2.0.
  5. Fáze 2 - Vypracování strategie
  6. 4 - Scénáře a jejich posouzení
  7. 4.2. Diskuse o scénářích

Aktivita 4.2. Diskutujte o scénářích s veřejností i zainteresovanými subjekty

Každá lekce nové metodiky SUMP 2.0. začíná teorií, která je doplněná o praktické příklady. Dnes začneme příkladem dobré praxe z Prahy, neboť právě tato byla vybraná do evropské metodiky SUMP 2.0. Na řadu ale přichází hned řečnická otázka. Zcela nepochybně proběhlo vše tak, jak se mělo. Proces byl dodržen. Ale stačilo to? Odpověď mohou dát jen lidé žijící v Praze. Ostatní jsou jen pozorovatelé. A tak je to v i v jiných městech.

Příklady dobré praxe: Praha, Česká republika: Příprava scénářů se silnou spoluúčastí veřejnosti a zainteresovaných subjektů

V roce 2015 přišla Praha se třemi navrženými scénáři, a současně i s odborným workshopem a sociologickým průzkumem s cílem vybrat ze scénářů ten nejvhodnější. O scénářích během půldenního workshopu diskutovalo 57 expertů. Další názory od 2224 obyvatel získalo město prostřednictvím sociologického průzkumu. Na základě názorů veřejnosti a odborníků město vypracovalo finální verzi dopravní strategie. Odborný workshop spolu se sociologickým průzkumem se základními, snadno zodpověditelnými dotazy, jsou jednoduchým, nenákladným a efektivním řešením pro výběr vhodného scénáře. Kromě toho jde o pevnou základnu, tvořenou vyváženými a dostatečně různorodými názory odborníků, a proto ji lze využít pro získání politické podpory.

Autor: Václav Novotný, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, informace shromáždil EUROCITIES

Obrázek: Město Praha

A pak již následuje skvělá teorie z evropské metodiky SUMP 2.0.

Odůvodnění

Diskutovat s veřejností a zainteresovanými stranami o jednotlivých scénářích a jejich možných dopadech, to je první krok k získání široké podpory pro vaši vizi o městské mobilitě. Společné úvahy o různých podobách budoucího vývoje pomáhají všem pochopit, jaká je vzájemná provázanost jednotlivých strategií a politik v různých odvětvích fungování města, jak komplexní je budoucí proces strategického rozhodování a jakým rizikům město bude čelit.

Cílem je na základě společné diskuze zjistit, které scénáře, případně které prvky obsažené ve scénářích, jsou pro město žádoucí. Zapojení veřejnosti a zainteresovaných subjektů již v této fázi přípravy scénářů vám pomůže zvýšit šanci na akceptování později stanovených cílů a opatření.

Cíle

  • Využít jednotlivé scénáře jako základ pro diskuzi o obecných politických prioritách a strategiích pro budoucí rozvoj města.
  • Zajistit pro proces širokou podporu, která pomůže s výběrem společné vize a společných cílů.

Úkoly

  • Představit scénáře a jejich možné dopady a výsledky všem důležitým partnerským subjektům. Zahájit diskuzi o strategicko-politických alternativách a jejich dopadech. Skupinová práce a další interaktivní metody vám během vašich mítinků pomohou vytvořit konstruktivní a tvůrčí atmosféru. Zajistěte, aby každý měl možnost vyjádřit vlastní postoj k následujícím otázkám:
  • Jaké nutné změny odhalil scénář pro „běžný vývoj situace“?
  • Jaké politické priority vyžadují další scénáře vývoje?
  • Jak moc ambiciózní musí město být, aby v budoucnu dosáhlo na udržitelnou mobilitu?
  • Vést diskuzi také o vzájemné provázanosti změn, které nastávají v odvětví dopravy a v jiných odvětvích. O tom, jak vytvářet synergie a jak se vyhnout negativním vedlejším dopadům. Zvážit odolnost vašeho současného dopravního systému a odolnost jednotlivých scénářů vůči měnícím se externím podmínkám.
  • Diskutovat o scénářích s lidmi ze všech společenských skupin. Snažte se použít různé metody zapojení veřejnosti, především i ty, které cílí na obvykle nedostatečně zastoupené skupiny osob, tedy mládež a seniory, etnické menšiny, nízkopříjmové osoby, samoživitele/-ky a osoby s postižením. Součástí těchto metod je např. umístění informačních stánků nebo tabulí s možností poskytnout zpětnou vazbu v různých částech města (na tržištích, v nákupních centrech, v oblastech, kde žijí nízkopříjmové skupiny), shromažďování zpětných reakcí přes internetové platformy a sociální sítě, spolupráce s organizacemi, které zastupují výše uvedené skupiny obyvatel (školky, školy, univerzity, kulturní asociace, úřady práce atd.), komunikace v několika jazycích a vedení reprezentativních průzkumů (viz také Aktivita 1.4). Srovnáním demografického zastoupení na vašich mítincích a účastníků na online platformách s demografickým složením obyvatel ve vašem městě zjistíte, které skupiny jsou nedostatečně zastoupeny a kontakt s nimi musíte získat aktivním vyhledáváním.
  • Komunikace s veřejností a zainteresovanými subjekty musí být vždy jasná a přehledná a musí z ní vyplývat, co se od nich očekává a jaké úsilí či kapacity bude celý proces vyžadovat. Musíte jim rovněž vysvětlit, že zohlednit jejich potřeby v procesu plánování bez jejich osobního přispění je složité, ne-li nemožné.

Aktivity nad rámec základních požadavků

  • Oficiální osobní pozvání jménem starosty/primátora (nebo předsedy vaší organizace) pro výše postavené zainteresované osoby (starostové okolních obcí, radní, ředitelé větších společností). Jejich přítomnost pomůže zajistit politickou podporu pro proces PUMM.

Časový harmonogram a koordinace

  • Doplňuje nebo sleduje přípravu scénářů.
  • Diskuze o scénářích jde ruku v ruce s vypracováním společné vize a společných cílů (viz Aktivita 5.1 a 5.2). Scénáře a vize spolu úzce souvisí a jejich příprava se liší město od města, může dokonce probíhat paralelně.

Kontrolní seznam

✔ scénář pro „běžný vývoj situace“ byl prodiskutován s veřejností a zainteresovanými subjekty a ukázal, co je potřeba ve městě změnit.

✔ s veřejností a zainteresovanými subjekty proběhla diskuze o tom, které scénáře nebo které prvky ve scénářích jsou pro město žádoucí.



Příklady dobré praxe: Antverpy, Belgie: Jak do diskuze o scénářích zapojit širší veřejnost, politiky, úředníky a odborníky

Antverpy se rozhodly získat širší podporu veřejnosti pro svou vizi města s využitím inovativních metod řízení. Po prozkoumání možných scénářů vybrala řídící skupina jeden, který nejlépe vyhovoval potřebám města a zahrnoval projekty vhodné pro celý region. Tímto přístupem město dospělo ke společnému cíli – zapojit do hledání inovativních řešení i širokou laickou a odbornou veřejnost. Konalo se celkem 100 pracovních setkání s účastí asi 3500 odborníků, politiků a úředníků a 3000 zástupců z řad obyvatel a místních organizací. Byla založena aliance, který vytvořila řídící strukturu pro celý proces. Vklad ze strany obyvatel města zpracovávaly multioborové týmy s využitím participačních nástrojů.

Autor: Annelies Heijns, informace shromáždil ICLEI; Obrázek: Město Antverpy