Teorie o komunikaci

Participace je nezbytným prvkem moderního městského rozvoje, který podporuje demokratické principy, zvyšuje kvalitu života a pomáhá městům reagovat na měnící se potřeby společnosti.

Participace občanů představuje klíčový princip pro rozvoj moderních měst, který zajišťuje aktivní zapojení obyvatel do rozhodovacích procesů týkajících se městského plánování, veřejného prostoru a komunitního života. Tato spolupráce mezi občany, samosprávami a odborníky přispívá k vytváření udržitelných, funkčních a přívětivých městských prostředí.

Formy participace:

Informační participace: Občané jsou informováni o plánovaných projektech (např. veřejná setkání, webové portály, informační letáky).
Konzultační participace: Obyvatelé mají možnost vyjádřit své názory a připomínky (např. ankety, dotazníky, veřejná projednání).
Spoluúčast: Občané se aktivně podílejí na rozhodování nebo realizaci projektů (např. participativní rozpočtování, komunitní projekty).

Význam participace pro moderní města:

Lepší kvalita života – projekty odrážející potřeby obyvatel vedou k vyšší spokojenosti a pohodlí.
Důvěra a transparentnost – zapojením občanů se posiluje důvěra v samosprávu a transparentnost procesů.
Inovace a kreativita – různorodé pohledy a nápady přispívají k inovativním řešením městských výzev.
Udržitelnost – společně vytvářené projekty více respektují principy environmentální udržitelnosti a sociální soudržnosti.

Příklady dobré praxe:

Praha: Participativní rozpočet v městských částech, kde občané navrhují a hlasují o využití části obecního rozpočtu.
Brno: Projekt „Chytré město“ zapojující občany do návrhů řešení městské mobility.
Vídeň: Intenzivní zapojení obyvatel při tvorbě nových rezidenčních čtvrtí, zejména ve veřejném prostoru.

Vliv Evropské unie

Za posilováním vztahu mezi veřejnými institucemi a občanskými organizacemi lze vidět významný́ vliv EU. Již v předvstupním období byly organizace občanského sektoru uznány institucemi EU jako důležitý́ partner. Princip partnerství a participace se uplatňuje v mnoha sférách činnosti Evropské unie (jak na úrovni celé EU, tak i v rámci jednotlivých členských států včetně ČR) a promítá se i do dalších postupů české veřejné správy, i když často jen formálně.

Vazba na konferenci URBIS

Konference URBIS 2025 se bude participaci věnovat jako součásti bloku o odolnosti a zdraví komunit.

Na veletrhu URBIS 2024 bylo toto téma představeno v přednáškovém bloku Bez participace to zkrátka nejde. Diskusní pásmo bylo určeno pro zástupce veřejného sektoru, malých obcí i velkých měst a krajů, představitele byznysu, pro developery i technologické firmy. Hosté rozebrali, v čem jsme dobří a v čem naopak zaostáváme ve srovnání se zbytkem Evropy. Probraly se témata jako participace a urbanismus, práce se stakeholdery, e-participace, participativní tvorba strategií, participace a mládež a jiné.

Jaké informace vám mohou být užitečné?

Hlavním smyslem marketingu a marketingové komunikace v moderním pojetí je propojování zájmů organizace a jejích partnerů za účelem dosažení stanovených cílů. V takto pozitivním smyslu však není marketing v současnosti ani veřejností, ani zástupci měst chápán. Marketing je spíše chápán v negativním smyslu, jako nástroj, který ovlivňuje chování spotřebitelů směrem k rozhodnutím, která by spotřebitelé za normálních okolností neučinili (pokud by nebyli marketingovým aktivitám vystaveni) a která jsou tedy z nezávislého pohledu neracionální, či dokonce proti jejich zájmům (typicky např. spotřebitel se zadluží nákupem výrobku, který ve skutečnosti nepotřebuje, ale byl mu „vnucen“ reklamní kampaní).

Toto chápání marketingu a marketingové komunikace pak vede k podceňování jejich role v moderní společnosti pro racionálně uvažujícího člověka, či dokonce k jejich úplnému odmítání především ze strany organizací, jejichž smyslem není dosažení zisku, ale dosažení širšího, veřejně prospěšného cíle, což je právě oblast udržitelné městské mobility. Takové organizace věří, že smysl jejich existence i jejich aktivity jsou natolik jasně prospěšné, že jejich prospěšnost musí být zřejmá každému člověku, a tedy není nutné využívat marketingové „triky“ k ovlivnění veřejnosti.

Výsledkem tohoto chápání marketingu je pak samozřejmě nulový, či téměř nulový rozpočet na marketingové aktivity v rámci PUMM, protože prostředky investované do marketingu jsou považovány za peníze vynaložené neefektivně (v horším případě dokonce neeticky), neboť jejich samotné investování mobilitu ve městech nezlepší (na rozdíl od např. investic do konkrétních dopravních opatření).

Je však zřejmé, že toto chápání marketingu brání městům v lepší komunikaci s jednotlivými zainteresovanými partnery a v prosazování cílů v oblasti udržitelné městské mobility. Přitom marketingové aktivity nemusejí být samy o sobě příliš nákladné, ale mají potenciál výrazně přispět k propojení zájmů jednotlivých zainteresovaných skupin a k nalezení řešení, která budou pro všechny zainteresované užitečná a přijatelná. Ostatně i příklady dobré praxe ze zahraničí jasně ukazují, že zvládnutí marketingu a komunikace může hrát významnou roli při prosazení plánů a opatření podporujících udržitelnou mobilitu.

Jak o projektu informovat veřejnost?

Krátce o komunikačním plánu