1. PLÁNOVÁNÍ UDRŽITELNÉ MOBILITY NEMÁ U NÁS TRADICI. V Německu má integrování plánování tradici již 50 let, u nás se s tím začíná až s příchodem evropského nařízení zpracovávat plány udržitelné městské mobility. Nedivme se, že vlastně netušíme. o čem to plánpvání je.
2. SPOLUZODPOVĚDNOST ZA DANOU OBLAST BY MĚL PŘEVZÍT JAK STÁT, TAK I KRAJE, STEJNĚ JAK JE TOMU V NĚMECKU. U nás se vyžaduje zpracování plánu jen po městech.
3. STÁLE NÁM NEDOCHÁZÍ, CO VŠE SDRUŽUJE PLÁN UDRŽITELNÉ MOBILITY.
4. STÁLE NÁM NEDOCHÁZÍ, JAKÉ DŮRAZY MÁ MÍT PLÁN UDRŽITELNÉ MOBILITY.
5. CO KDYŽ SE ČESKÁ MLÁDEŽ ZAČNE CHOVAT PODOBNĚ JAKO TA NĚMECKÁ? BUDE MÉNĚ AUT VLASTNIT, SPÍŠE JE BUDE SDÍLET. KDE JSOU PROGNÓZY ŘSD O RŮSTU POČTU AUT A TEDY NUTNOSTI STAVĚT DALŠÍ SILNICE.
6. STÁLE SE ZBYTEČNĚ VYHOROCUJE SPOR MEZI CYKLISTY A ŘIDIČI. Co když je o to spíše o úspoře času a financí. Na každém je, zda přijme fakt, že vzdálenost mezi 3 - 7 km prostě pro jízdní kola a elektrokola vychází lépe, jen si to pořád ještě neuvědomujeme.
