Finanční a lidské zdroje: Zásadní výzvou je nedostatek finančních a lidských zdrojů. Rostoucí náklady, zejména po pandemii COVID-19, a nedostatek kvalifikovaného personálu brání rychlejší realizaci mnoha projektů, které město již naplánovalo.
Zvýšený počet volných pracovních míst: Finanční zátěž způsobená pandemií COVID- 19 a rostoucími náklady na energie vedla také k nárůstu počtu volných prostor v obchodech ve městě, což vede ke snížení místní dostupnosti. Zatímco některá místa stále fungují, např. pěší zóny, jiná potřebují silnější podporu ze strany města. V budoucnu by měla být posílena kombinace využití a propojení mezi nákupy a službami, aby byla zajištěna udržitelná ekonomická životaschopnost zranitelných lokalit.
Regionální a národní politiky plánování: Polycentrickou strukturu je třeba posílit i mimo město, aby se snížil počet lidí, kteří za službami a obchody cestují do Vídně. To by však vyžadovalo zásadní změny v regionálních a národních cílech plánování a ochotu okolních obcí. V souladu s tím je třeba zlepšit spolupráci přes hranice obcí.
Regionální spolupráce v oblasti logistiky: Regionální spolupráce je nutná také pro změny v logistice. V rámci Vídně není dostatek prostoru pro distribuční centra, a proto jsou okolní obce rozhodujícími aktéry pro změnu v logistickém sektoru.
Vnitrostátní politiky příznivé pro osobní automobily: A konečně existují také politiky, pravidla a předpisy na národní úrovni, které stojí v cestě transformaci mobility. Město Vídeň se například zasazuje o reformu rakouských pravidel silničního provozu, která by se zabývala požadavky jiných druhů dopravy než automobilové a také zohlednila ekologické náklady automobilové dopravy, např. formou ekologizace příspěvku na dojíždění.
