Přijetí alternativních způsobů dopravy vyžaduje výraznou osvětu společnosti a dostupnost služeb spojených s dopravou. Tato záležitost je složitější, pokud porovnáme velkoměsta a menší obce. Nejen, že se jedná o diametrálně odlišné podmínky a prostředí, ale díky obecně nízké dostupnosti služeb v odlehlých oblastech je v současnosti výrazně náročnější poskytovat občanům atraktivní alternativy k individuální automobilové dopravě, natož řešit osvětu k jejich užívání. V tomto kontextu přichází spolek Partnerství pro městskou mobilitou s iniciativou CityChangers, která si klade za cíl pomoci městům, a to při komunikaci témat v oblasti dopravy a mobility. Iniciativa CityChangers má ambici samosprávy inspirovat prostřednictvím sdílení dobré praxe v oblasti strategické komunikace, edukovat a nabídnout vhodné komunikační nástroje.
Její součástí i Cena Víta Brandy, která chce ocenit realizace dopravních staveb, které obohacují veřejný prostor – jsou dobře zvládnuté nejen technicky, ale i koncepčně a současně citlivě zasazené do okolního prostředí, příjemné pro uživatele a esteticky přitažlivé.
Na druhé straně je nutná právě zmiňovaná osvěta (zahrnující edukaci, výchovu, informovanost, participační přístup, marketing, PR apod.). Při kombinaci s výše uvedenými službami se jedná jak o rozšíření povědomí, tak o schopnost uživatelů služby zvládnout. Jednotlivé aktivity by měly být maximálně podpořeny, a to i finančně (jak ze strany státu, tak regionů, měst či obcí). Informované a znalé obyvatelstvo má pro města značené přínosy. Osvětu je vhodné rozdělit do dvou rovin: “krátkodobá/okamžitá” a “dlouhodobá”.
Tzv. krátkodobá či “okamžitá” osvěta je přístup, při němž je cílovou skupinou současná společnost a očekáváním krátkodobý výsledek. Je naprosto zásadní a nezanedbatelnou, ale sama o sobě je nedostatečná. Jedná se o masivní kampaně zaměřené nejen na služby, ale také na obecný přístup k mobilitě a také k bezpečnosti silničního provozu. Jedná se také o participaci obyvatel na rozhodování, aby si mohli volit, jak se bude zmíněná záležitost v jejich městě dále vyvíjet.
Dále je však nezbytné vhodně podpořit “dlouhodobou” osvětu. V ní hrají hlavní roli děti - budoucí dospělí. Děti se samozřejmě musí učit i v krátkém horizontu, jaké benefity skýtá aktivní mobilita, či bezpečnost silničního provozu a jaké nevýhody má neustále rostoucí automobilizace. Ale děti musíme vnímat také jako budoucí generaci, která bude nadále určovat trend. Proto již v raném věku by dětem měly být předány co nejpřesnější informace o tom, jak se svět vyvíjí a jak se vyvíjet bude, aby si mohly osvojit některé zásadní znalosti a dovednosti, které v konečném důsledku povedou k masové podpoře a rozvoji aktivní mobility.
V kontextu aktivní mobility se ale velmi často hovoří jen o jízdě na kole, ale na chůzu se zapomoníná. Proto i predstavujeme výzvu 10000 kroků. která má za cíl zvýšit zájem lidí o udržitelnou mobilitu. U účastníků výzvy často dochází ke změně dopravních návyků. Krátké trasy, které obyčejně obstarávají některým z dopravních prostředků, najednou začnou chodit pěšky. Čím více chodí pěšky, i za účelem obstarávání běžných služeb a potřeb ve všedním dni, tím více se začne posilovat jejich zájem o fungování a kvalitu dopravních vazeb v obci. To je ideální příležitost pro vznik a komunikaci plánů udržitelné městské mobility nebo jiných strategických dokumentů, které tímto získají větší podporu.
Neodmyslitelnou součástí plánu udržitelné městské mobility je komunikační a marketingový plán, který má zajistit participaci veřejnosti po celou dobu jeho zpracování a implementace. Pro samotnou přípravu takové plánu lze využít řady zdrojů: http://www.participativnimetody.cz/. http://www.iprpraha.cz/participativniplanovani, https://www.eltis.org/glossary/participation.
Přechod k udržitelné mobilitě vyžaduje aktivní podporu ze strany veřejnosti i zainteresovaných subjektů. Spolupráce s různými subjekty je obvykle považována za běžnou praxi, ale často se stává, že do plánování mohou mluvit jen určité skupiny. Je nezbytné zapojit všechny vhodné subjekty do celého procesu plánování a zabývat se jejich specifickými požadavky. Tento přístup pomůže legitimizovat SUMP a zvýšit jeho kvality. Pouze takový SUMP, na jehož vypracování se po celou dobu podílela veřejnost a další partneři, má šanci být akceptován a fungovat dobře po stránce financování a uplatnění v praxi.
Youtube video
Modul: Seznam podstránek