Perspektiva města: Příspěvek týmu pro mapování 15minutového
města

Autoři: Mgr: (Technická univerzita Mnichov), Sebastian Seisenberger (Technická univerzita Mnichov), Cecília Silva (Univerzita Porto), João Filipe Teixeira (Univerzita Porto), Enrica Papa (Univerzita Westminster), Mengqiu Cao (Univerzita Westminster).

Cílem mapování 15minutových měst je poskytnout přehled o existujících koncepcích a strategiích 15minutových měst v Evropě i na jiných kontinentech. Výsledný přehled ukazuje, jakými tématy se jednotlivá města zabývají v souvislosti s transformací městské mobility a veřejného prostoru a jak moc se koncept 15minutového města v posledních letech rozšířil. Kromě toho jsou shromažďovány konkrétní politiky, které mohou sloužit jako inspirace pro další města. Celý mapovací tým tvoří výzkumní pracovníci z Technické univerzity v Mnichově (Německo), Univerzity Westminster (Velká Británie) a Instituto da Construção Sustentável, Porto (Portugalsko).

Použili jsme různé metody, abychom shromáždili co největší počet konceptů 15minutového města. Pomocí internetových vyhledávačů jsme nalezli vědecké články a provedli jsme průzkum, který jsme rozeslali projektantům a vědcům po celém světě. Snažili jsme se v co nejširší míře vyhledat města, která sledují koncepty s podobnými cíli jako 15minutové město (např. 20minutové čtvrti a superbloky). Metodou sněhové koule byly do vyhledávání průběžně zařazovány nové pojmy. V dalším kroku byly politiky a postupy týkající se případových studií shromážděny z různých zdrojů a charakterizovány pomocí 24 kritérií, 12 na úrovni města a 12 na úrovni jednotlivých politik. Tyto informace pak byly použity ke klasifikaci měst na základě jejich tendence přijmout inovativní praxi 15minutového města

Identifikovali jsme 98 případových studií z celého světa, z nichž po odstranění případových studií bez dostatečných dat zůstalo 94 měst. V rámci případových studií jsme nalezli přibližně 414 souvisejících politik. Velký počet měst, která se ztotožňují s principy 15 minut, svědčí o tom, že tento koncept získává na popularitě - zejména v některých světových regionech. Z 98 případových studií se 58 nachází v Evropě (obrázek 13). Výhodou naší široké vyhledávací strategie bylo, že jsme identifikovali mnoho případových studií s podobnou, ale současně odlišnou terminologií, například 15minutové životní okruhy v Číně, Kompletní čtvrti v USA a 10minutová města v Norsku. Celkově však bylo zřejmé, že tyto koncepty jsou rozšířeny převážně v Evropě a anglosaských zemích, pouze několik  případových studií bylo identifikováno v Latinské Americe a žádná v Africe.

Navzdory rozdílné terminologii vykazují definice jednotlivých konceptů relativně podobné formulace. Nejčastěji je lze shrnout jako "všichni obyvatelé mohou dorazit k zařízením každodenní potřeby pěšky (nebo na kole) do XX minut". Charakteristické je také zaměření na typické principy plánování, jako je prostorová blízkost a kombinace využití území. Některé jednotlivé případové studie však kladou větší důraz na cenovou dostupnost a budování komunity, čímž se více přiklánějí k sociálním otázkám. Podobnost většiny koncepcí však posiluje předpoklad, že jejich základní myšlenka je stejná.


Obrázek 14: Geografické mapování případových studií

Zkoumáním jednotlivých měst z hlediska jejich příklonu k inovacím jsme získali podrobnější představu o šíření konceptu 15minutového města. Jak lze u inovačních postupů očekávat, některá města zaujímají vedoucí postavení (např: Paříž, Barcelona, Melbourne, klasifikované jako inovátoři, nebo Milán, Šanghaj, Záhřeb, klasifikované jako začátečníci). Tato města zavedla politiky, které se radikálně liší od současných plánovacích postupů a pokrývají všechny klíčové oblasti (KA) cesty DUT k transformaci 15minutového města: Tato vedoucí pozice se udržuje především díky politickému odhodlání, které uznává naléhavou potřebu skutečné transformace městské mobility, a díky dobrému povědomí o potřebách prostorové blízkosti. Kromě toho je klíčovým faktorem tohoto rychlého zavádění úzká spolupráce mezi orgány veřejné správy a akademickou obcí a mezi různými odděleními orgánů veřejné správy.

Zkoumání konkrétních politik odhaluje silný důraz na podporu udržitelné mobility (KA 1) a veřejných prostranství zaměřených na lidi (KA 2), které tvoří 33 %, respektive 38 % všech identifikovaných praxí. Tématu logistiky (KA 3) se města dosud věnovala jen zřídka. Praxe týkající se logistiky v 15minutovém městě byla zjištěna pouze u 21 % měst. Podobně u tématu Správa transformace mobility (KA 4) jsme mohli identifikovat specializované politiky pouze ve 48 % měst. Proto je zapotřebí zejména dalšího rozvoje a hodnocení koncepce a výzkumu inovativních opatření, především pokud jde o logistiku a správu měst.

Pozoruhodným zjištěním během našeho výzkumu bylo rychlé rozšíření konceptu 15minutového města v krátkém časovém horizontu. Vznik inovativních praxí, jako je "Pact Proximité" v Paříži, který dává městským částem možnost aktivněji se podílet na formování zastavěného prostředí, naznačuje pozitivní trajektorii dalšího vývoje tohoto konceptu. Stejně tak je patrný rostoucí trend přenosu politiky a jejího přizpůsobování na místní úrovni, jehož příkladem je přejímání barcelonských superbloků ve Vídni pod označením "Supergrätzl". Z naší analýzy však vyplývá, že většina měst je stále v raných fázích vývoje, které vyžadují výrazné úpravy, aby bylo možné přijmout radikálnější a holistické přístupy, jež by zahrnovaly všechny klíčové oblasti činnosti a vedly ke skutečné transformaci.