15. 06. 2018
Pro koho plánujeme naše města? No přeci pro všechny. Pro děti, studenty, ženy, muže, seniory. Plánujou ale většinou muži a možná zapomínají při svém plánování na ženy. Je to stejné jako s běháním. Muž si dovolí večer zaběhat do lesa, nebo do parku. Žena už bude více zvažovat, zda tak učiní. To stejné platí i o jízdě na kole.
Všichni víme, že jízda na kole může mít zásadní význam pro zvyšování naší kondice a zdravotního stavu, a současně činí dostupnými místa, kde pracujeme, nakupujeme nebo kde máme přátele a rodinu. Ženy tvoří 51 % naší populace, přesto většina měst nedokáže zajistit, aby jejich ulice a silnice byly vhodné pro ženy – cyklistky.
Není tak těžké uvěřit tomu, že kvalitní vyhrazený prostor pro jízdu na kole společně s kampaněmi a osvětovými akcemi dokáže odstranit výrazný rozdíl v počtu cyklistů mezi muži a ženami.
Je třeba naslouchat tomu, co ženy říkají, a investovat do sítí bezpečných cyklostezek i do vzdělávacích aktivit, které jednotlivci bez ohledu na věk, pohlaví a fyzická omezení umožní cítit se na kole příjemně a sebejistě.
V Česku ale zatím takový průzkum neproběhl. Inspirací pro nás může být Velká Británie. Proběhl zde unikátní výzkum a z něho víme, že britské ženy vnímají cyklistiku pozitivně, přesto 73 % z nich na kole nejezdí. Téměř dvě třetiny (73 %) žen žijících v sedmi největších městech Velké Británie nikdy nepoužilo jízdní kolo jako dopravní prostředek pro dojíždění, na nákupy atd.
I přesto jsou víc než dvě třetiny (68 %) těchto žen přesvědčeny, že jejich město by mohlo být lepším místem pro život, kdyby víc lidí jezdilo na kole.
Dokument „Ženy: zmenšování rozdílů mezi pohlavími“, který dnes zveřejnil Sustrans, podrobně popisuje dopravní chování žen a jejich názory a postoje týkající se cyklistiky.
Zpráva je součástí projektu Bike Life a vychází z nezávislého průzkumu, který ICM provedl mezi 7700 obyvateli Belfastu, Birminghamu, Bristolu, Cardiffu, Edinburghu, Newcastlu a Manchesteru.
Dokument dále informuje o těchto zjištěních:
I přesto necelá třetina (30 %) žen, které v současnosti na kole nejezdí, uvedla, že by s jízdou na kole chtěla začít. 76 % žen, které už na kole jezdí nebo by chtěly začít, je přesvědčeno, že větší počet cyklostezek fyzicky oddělených od motorové dopravy by byl motivací k častější jízdě na kole.
Většina dotazovaných žen uznává, že jízda na kole prospívá našemu zdraví, a domnívá se, že větší počet cyklistů ve městech by se pozitivně odrazil na problémech s dopravními zácpami i na kvalitě ovzduší.
Zveřejnění zprávy přichází krátce poté, co první londýnský komisař pro pěší a cyklistickou dopravu Will Norman upozornil na to, že cyklistiku v hlavním městě Velké Británie můžeme považovat za úspěšnou až v okamžiku, kdy na kole bude jezdit mnohem různorodější populační vzorek. Dnes jezdí na kole londýnskými ulicemi jen 27 % žen.
Zpráva „Ženy: zmenšování rozdílů mezi pohlavími“ uvádí celou řadu doporučení pro místní samosprávy, jak ve městech a obcích vytvořit inkluzivní a různorodou cyklistickou kulturu:
Radní Arlene Ainsleyová, členka kabinetu pro dopravu a kvalitu ovzduší v Radě města Newcastlu se vyjádřila takto:
„Investice do kvalitní městské sítě stezek pro cyklisty jsou součástí našeho ambiciózního cíle udělat z Newcastlu místo, kde se kdokoliv snadno dostane kamkoliv, bez ohledu na zvolený dopravní prostředek.
Víme o tom, že v Newcastlu je spousta žen, které již na kole jezdí, ale také hodně takových, které by chtěly jezdit. Chceme ženám jízdu na kole městem umožnit, nejen prostřednictvím kvalitní infrastruktury pro cyklisty, ale také prostřednictvím aktivit, které pořádají organizace Active Newcastle a Cycle Hub a které jsou zaměřené přímo na podporu žen a jejich sebevědomí a sebejistoty v sedle jízdního kola.
Tam, kde je kvalitní cyklistická infrastruktura, je víc lidí (a především víc žen), kteří na kratší cesty zvolí jako dopravní prostředek jízdní kolo a pomáhají tak udržet své město čistší, zelenější a zdravější.“
Doktorka Rachel Alfredová, odborná asistentka na dopravní fakultě univerzity ve Westminsteru:
„Je nám známo, že mezi ženami a jinými méně zastoupenými skupinami obyvatel existuje značná poptávka po cyklistické infrastruktuře. V Holandsku například jezdí ženy na kole častěji než muži, což nám dokazuje, že vhodné cyklistické prostředí funguje jak v případě žen-cyklistek, tak i mužů-cyklistů.
Proto vítám zprávu, kterou Sustrans připravil a která zdůrazňuje potřebu inkluzivní politiky a plánování nejen pro různé skupiny obyvatel, ale i pro různé cyklistické účely, např. dojíždění do práce, do školy, za nákupy atd. Až příliš často je mobilita žen omezena: méně často než muži mají přístup k osobnímu autu a jejich příjem je v průměru nižší než příjem mužů, takže platba za dopravu pro ně představuje větší boj. Umožnit ženám jízdu na kole je příležitost, jak dosáhnout větší rovnoprávnosti a inkluze.“
Zpráva je součástí programu Bike Life – hodnocení úrovně a intenzity cyklistické dopravy a názorů veřejnosti, které na základě inspirace z Kodaně vydáváme každé dva roky, abychom poskytli informace politikům i investičním organizacím. V Kodani jezdí na kole víc než 41 % obyvatel, což zahrnuje i 55 % všech žen.
Více informací, rozhovorů, případových studií a fotografií žádejte u našich kontaktních osob:
Anna Galandzij, Senior Press Officer at Sustrans, 07557 915 648, anna.galandzij@sustrans.org.uk
Liv Denne, Press and Media Officer at Sustrans, 07768 035318, liv.denne@sustrans.org.uk
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.