05. 01. 2018
Chytré technologie stále víc pronikají do dopravních systémů a nám se může stát, že přehlédneme jednodušší, a přitom dobře známé způsoby, jak přepravovat osoby. Zde je úvaha Dr. Andyho Copea k letošnímu Summitu o autonomní a městské mobilitě, který se konal v Paříži.
Někdy nastávají chvíle pro radikální změny, kdy přicházejí nové technologie a dosavadní status quo se rozpadá. Doprava a celý způsob, jakým lidé cestují, se nacházejí právě v tomto okamžiku. A my musíme zajistit, aby budoucnost byla funkční pro každého, aby vznikaly zdravé ulice a města, která tak zoufale potřebujeme.
Quietway Route 1 mezi South Bermondsey Station a Millwall FC, Londýn
Denně čteme informace o pokroku v oblasti elektrifikace dopravy, o autonomních vozidlech a mobilitě jako službě (Mobility as a Service / MaaS). Ulicemi našich měst se prohánějí bezpilotní „doručovací roboti“, mluví se o výhodách doručování zboží prostřednictvím dronů, dokonce i o přepravě osob pomocí dronů, a společnost Virgin hojně investovala do technologie „hyperloop“ – řešení, které pro přepravu využívá elektrický pohon a magnetickou levitaci v podtlakovém trubkovém tunelu. Tohle všechno se už děje.
Nesmírně zajímavé myšlenky, které mohou dopravu změnit navždy, získávají konkrétní podobu. Ale! Objevují se i problémy.
Jsou dopravní řešení budoucnosti funkční pro každého z nás?
Existují jasné důkazy o tom, jaké nepoměry panují v oblasti dopravy. Tato nerovnoprávnost vyplývá z nákladů na dopravu a dostupnosti dopravy. Úroda dopravních řešení pro budoucnost, která se objevila v posledních letech, bude alespoň zpočátku velmi nákladná a pravděpodobně bude zvyšovat rozdíly ve způsobu přepravy osob. Najdou se pozorovatelé, kteří s jistotou odvážně předpovídají zánik veřejné dopravy, jak ji známe doposud, a její nahrazení širokou nabídkou MaaS. Podobný scénář lze jen těžko chápat v podmínkách např. současného Londýna, a ještě těžší je pochopit, jak v tomto systému bude fungovat inkluzivita.
A pak je zde velké množství otázek týkajících se odpovědnosti. Správní orgány měst po celém světě jsou poněkud zneklidněné faktem, že se v městských ulicích objevují další a další nová „řešení“ městské mobility, a úřady neví, jak na ně reagovat. Jaké jsou nároky na infrastrukturu a kdo má za co odpovědnost?
Celkem rozumně lze předpokládat, že dojde ke střetu zájmů dvou skupin – na jedné straně stojí odborníci, kteří podporují nové technologie, ti, kdo chtějí nést zodpovědnost za veřejný prostor a náklady na jeho údržbu, a laici, kteří jsou technicky zdatní a nové technologie milují, a na straně druhé správní orgány měst a obcí, které mají zájem zachovat vlastnictví veřejného prostoru „v rukou“ měst, a občané, kteří touží spíš po sdíleném prostoru.
Jednodušší řešení máme na dosah ruky
Značné problémy představuje také dopravní přetíženost, špatná kvalita ovzduší nebo veřejného zdraví. Elektrická i autonomní vozidla jsou stále jen kovové krabice a rozvoj systémů MaaS je závislý na jeho jednotlivých částech. K tomu přidejte dynamiku poptávky a dodávky energií, regulace, odolnost a vlastnictví půdy, a před námi se objevuje riziko vzniku chaotické krajiny.
A zatím zůstává nejasné, do jaké míry jsou tyto nové technologie řešením jak současných, tak budoucích problémů mobility a dostupnosti.
Nám se však nabízejí i takové způsoby dopravy, které umí vyřešit jak dopravní zácpy, tak znečišťování ovzduší, umí zlepšit zdraví obyvatel i posílit sociální inkluzi – je to pěší a cyklistická doprava. Například v Londýně, kde v současnosti dvě ze tří cest připadají na pěší, cyklistickou či veřejnou dopravu, už pomalu začínají vidět přínosy.
Ačkoliv inovace v dopravě vítáme, nenecháme se jimi omámit. Proto Sustrans vyjadřuje plnou podporu plánům starosty města Londýna (Mayor’s plans), podle kterých mají být pěší a cyklistická doprava hlavními prostředky, jak se přepravovat uvnitř města. Současně ve vztahu k technologickému pokroku, který formuje a proměňuje budoucnost dopravy, bude Sustrans i nadále jednat jako kritický přítel.
Autor Dr Andy Cope
5. 12. 2017
Překlad ASOCIACE MĚST PRO CYKLISTY