Aktuality podle tagu
02. 04. 2021
Vláda dne 11. ledna schválila Akční plán, který obsahuje aktivity podporující regiony, a naplní cíle Strategie regionálního rozvoje ČR 21+. Stejně jako samotná strategie stojí na principu tzv. územní dimenze, tedy efektivního využití dostupných zdrojů na řešení problémů konkrétního regionu nebo rozvíjení jeho potenciálu. Jedná se tak o řešení šitá přímo na míru.
„V příštích dvou letech Akční plán umožní zrealizovat projekty za 56 mld. Kč spolufinancované z operačních programů pro období 2014-2020 a očekáváme schválení nových projektů v rámci národních dotačních titulů převyšující hranici 8 mld. Kč,” shrnuje finanční rozměr akčního plánu ministryně Klára Dostálová. Programy EU pro období 2021-2027 prozatím ještě nejsou dopracovány, proto bude jejich přínos zpřesněn během tohoto roku. Ministryně Klára Dostálová dodává: „Očekávám, že z těchto programů se co nejdříve vypíšou územně zacílené výzvy nebo výzvy, v nichž bude určité území zvýhodněno, v řádech dalších desítek miliard korun, aby byly podpořeny investice v regionech, které by jinak byly, třeba z důvodů nutných škrtů v rozpočtu, odloženy.”
Pro krajská města a jejich zázemí, která tvoří české metropole a aglomerace, to bude znamenat podporu výzkumných kapacit, rozvoj udržitelné dopravy nebo zajištění kapacit mateřských a základních škol. V regionálních centrech, zjednodušeně v bývalých okresních městech včetně jejich venkovského zázemí, je cílem mj. zajistit dostupnost poradenství podnikům, a tím jim pomoci se stabilizovat nebo rozvíjet, zefektivnit dopravní obslužnost především ve špatně dostupných lokalitách nebo zajistit primární zdravotní péči, např. praktických lékařů nebo zubařů zejména ve venkovských oblastech.
Hospodářsky a sociálně ohrožená území, jako území se soustředěnou podporou státu, budou zvýhodňována v řadě dotačních titulů z národních i evropských rozpočtů. Jedná se o ta nejohroženější území vymezená na úrovni obcí s rozšířenou působností, v nichž žije 25 % obyvatel Česka. Aktivity proto míří na rozvoj firem a podnikatelských parků, aby mohly růst tamější podnikatelské subjekty a zároveň se toto území zatraktivnilo pro nové investory, třeba i díky výhodným podmínkám pro revitalizaci brownfieldů.
Akční plán neobsahuje aktivity pro strukturálně postižené kraje – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Pro ně připravuje MMR aktualizaci Souhrnného akčního plánu v rámci programu RE:START, který bude předložen vládě v nejbližších týdnech.
„Na tvorbě akčního plánu se podílela jednak ministerstva, jejichž prostředky budou využity, ale samozřejmě jsme úzce spolupracovali s partnery z regionů, kteří připravují a realizují projekty. Jeho podoba je tak výsledkem spolupráce, kterou vnímám jako klíčovou pro úspěšnou realizaci aktivit a naplnění našich společných cílů. Chceme pomoci silným regionům v dalším růstu a těm slabým dohánět ty vyspělé,” uzavírá Klára Dostálová.
Hlavním smyslem je identifikovat tematické oblasti, ve kterých je potřebný či žádoucí územně specifický přístup, a zároveň určit, jaké různé intervence by měly být realizovány v odlišných územích, což povede k posílení územní konkurenceschopnosti, ke snižování regionálních odlišností a nalézání řešení podporujících udržitelný rozvoj území.
SRR 21+ se zaměřuje na témata, která je nutno řešit intervencemi z národní úrovně, mají určitá územní specifika nebo územní důsledky a lze u nich nalézt řešení daného problému.
Dokument také slouží jako vodítko pro krajské samosprávy při tvorbě strategií rozvoje územních obvodů krajů. SRR 21+ necílí na řešení všech problémů České republiky, ale zaměřuje se pouze na oblasti, ve kterých je vhodné uplatňovat specifické nástroje pro řešení potřeb území. Dokument svým zaměřením vychází ze zastřešujícího národního rozvojového dokumentu Strategický rámec ČR 2030. Strategie není nadřazena dalším národním strategickým dokumentům, nicméně vstupuje do nich při definování jejich územní dimenze.
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Foto: archiv CzechTourism, Petr Slavík
