Lekce 4 - Praktické cvičení: Rady pro Kutnou Horu a Hodonín. Inspirujte se Prahou a Lipskem.

06. 02. 2020

Lekce 4 řeší otázku: Jak plánování udržitelné městské mobility funguje v praxi? Vybrali jsme si dvě města - Prahu a Lipsko jako inspiraci pro Kutnou Horu a Hodonín. Obě naposledy uvedená města oslovila spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z.s.  s prosbou, aby se vyjádřil k dokumentům, které povedou ke zpracování jejich plánů udržitelné městské mobility.

• Kutná Hora - právě se zpracovává dokument, který se jmenuje „Plán udržitelné mobility historického města UNESCO, generel dopravy města Kutná Hora“ (viz příloha).
  
• Hodonín - město vytvořilo základní teze na 3 stránky a podklady pro výběrové řízení (viz příloha).

A jaká je rada? Nejprve je třeba si připomenout obecné principy, bez kterých nemohou dané plány fungovat. Jsme rádi, že tušíme, že jak Kutná Hora, tak Hodonín tyto základní principy ctí. Ale co ostatní města? 

Takže inspirace o Praze a o Lipsku možná patří dalším městům ČR, neboť Kutná Hora i Hodonín již prošly do dalšího kola a mohou se zajímat o detaily.

1) Inspirace Praha

Shodou okolností dnes na seznam.cz vyšel článek na téma: Pražská doprava na pokraji kolapsu. Vznikl plán, co s tím?

Celý článek stojí za přečtení, ale nás zaujal prakticky jen jeden odstavec: „Je otázkou, jestli politici seberou odvahu a představy odborníků naplní. Plán udržitelné městské mobility (PUMM) je na jednu stranu formálně závazný, na druhou stranu nelze jeho plnění nijak vymáhat. Do konce roku 2030 navíc proběhnou nejméně troje obecní volby, které mohou s politikou hlavního města významně zamávat.“

Odstavec totiž vystihl pravou podstatu problému. PUMM je v rukou odborníků a s velkou nadsázkou se dá konstatovat, že je vlastně jedno, jak bude zpracován. Pokud si ho nevezmou za své od začátku politici, tak se jedná o vyhozené peníze. Jak v Kutné Hoře, tak v Hodoníně má plán podporu politiků. Proto se mohou zajímat o inspiraci z Lipska....

2) Inspirace Lipsko

Možná slova o Praze byla velmi tvrdá, ale stačí si jen připomenout, proč je naším vzorem město Lipsko. Připomínáme jejich sedm bodů, na kterých by měl stát každý český PUMM. A je dokonce jedno, zda ten dokument nazveme generelem dopravy, plánem udržitelné městské mobility, nebo strategií města, která řeší dopravu a mobilitu. Jde o princip.

Takže připomeňme si, co je možné se naučit od strategie mobility 2030 města Lipska?
Celý článek: https://www.dobramesta.cz/lipsko-293

1. Město vstupuje do diskuse s občany s vizí strategie města 2030, která navazuje na strategii integrovaného rozvoje města Lipska. Ta vede k udržitelnosti, čímž je tedy i předurčena budoucí podoba strategie mobility 2030.
2. Tvorba strategie mobility a realizace procesu přípravy scénářů je založena na komunikační strategii, přičemž platí, že výsledek není známý předem (jedná se o „otevřený výsledek“).
3. Hlavním moderátorem diskuse není externí firma, ale primátor města, který vede své obyvatele k zodpovědnosti, k udržitelnosti. Přesvědčuje obyvatele o udržitelnosti v dopravě.
4. Je dobré, když primátor projeví své charisma. Zároveň strategie musí být opřena o konkrétní fakta.
5. Tvorba scénářů je postavena na diskuzi s veřejností o klíčových externích faktorech, o trendech s odhadem očekávaného vývoje každého trendu. Diskuze se týká i klíčových opatřeních pro strategii, aneb pokud se podpoří jedna oblast, bude méně financí na druhou. Občané jsou seznamováni s katalogem možností s odhadem očekávaného vývoje každého klíčového prvku.
6. Každý scénář má svůj rozpočet. Každý ať zváží, kam peníze budou směřovány. Dnes jsou dopravní modely jen součástí analýzy, aniž by se vědělo, proč se vlastně dělají.
7. Přemýšlejme o citátu vedoucího odboru dopravy Torben Heinemann řekl: „Dali jsme obrovské peníze do analýz, ale stejně jde hlavně o důvěru veřejnosti v politiky, zda to opravdu myslí vážně. Vždyť mnohé věci jsme věděli na začátku, data mohou pomoci, ale základem všeho je důvěra v politiku a jejich vedení. Důvěra ve výběr scénáře.“ Jsme opět u komunikace, která vyžaduje čas. Pak ale víte, že město skutečně tvoříte společně.

3) Slovo dopravního experta jako bonus.

V českých podmínkách se pak diskuse o dopravě stejně vždy zvrhne na parkování. Tak jsem požádali našeho dopravního konzultanta Ing. Jaroslava Heinricha z firmy HBH Projekt spol. s r.o. o malou radu pro města. Konkrétně byla věnována městu Hodonín, ale dá se uplatnit i v jiných městech.

„Ze svých dlouholetých zkušeností s mobilitou i parkováním si dovolím několik poznámek, které vychází jak z mých znalostí Hodonína, tak i zkušeností kolegů z projektu COST 342 „Parking policies and their influence on economy“, který jsme zpracovávali už skoro před 20 lety. Rád bych Vás varoval z přílišných očekávání v oblasti parkování, kdy chcete řešit výstavbu odstavných parkoviště na krajích města, či výstavbu parkovacích domů (sídliště Jihovýchod, centrum města).

Odstavná parkoviště bezesporu mohou sloužit jako záchytná (P+R), ale především pro návštěvníky ze Slovenska. Myšlenka,  že se pokusíte nějakým naváděcím způsobem přesvědčit návštěvníky z jiných směrů, aby projeli celým Hodonínem, zaparkovali necelý kilometr od centra a pěšky se do něj vraceli je poněkud utopická. I pro návštěvníky ze Slovenska je parkoviště relativně daleko od centra.

 Některá města, kde podobný problém řešili v minulosti, to řešila tak, že zavedla linku nějakého bezplatného minibusu, který v podstatě neustále pendloval (odjezdy z parkoviště každých 10 – 15 minut) mezi parkovištěm a vlastním centrem, to využití parkoviště bezesporu velmi pomůže.

Zbytek už záleží na velmi nepopulárním opatření, a to,  všechny veřejné parkovací plochy, které jsou blíže centru zpoplatnit a hlavně dostatečně efektivně hlídat, aby všichni zaplatili to, co skutečně zaplatit mají a tedy „rádi" akceptovali to, že jinde mohou zaparkovat významně levněji, případně zcela bezplatně.“

Štítky: Strategie (Role města, tag2), Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)