ZAPOJENÍ LIDÍ
Jak zajistit, aby 15minutové město obsáhlo rozmanitost městských životních stylů a nabídlo lidem aktivní roli při transformaci městské mobility?

Koncept 15minutového města uplatňuje optimistickou vizi měst založenou na aktivní mobilitě, husté zástavbě, sociální infrastruktuře a adaptaci na změnu klimatu. Podporuje tak specifické  životní styly, což s sebou nese i demotivaci jiných. S tím by však mohly přijít i potenciální konflikty, neboť přijetí politik pro změny v městské mobilitě ze strany veřejnosti je nezbytné a převzetí aktivní role lidí v nich bude ještě důležitější, aby se zajistilo, že potřeby všech skupin budou vyslyšeny a zohledněny pro nezbytné změny v životě ve městech. Je třeba akceptovat různé životní styly ve městech a vyvinout řešení, z nichž budou mít prospěch všechny skupiny obyvatel města. Je nezbytné podpořit odpovědnost za 15minutové město a posílit postavení zainteresovaných stran v procesech zapojení a účasti, které jsou inkluzivní a oslovují široké publikum.

Autoři: Tim Jones ( Univerzita Oxford Brookes), Sean Bradley (Groundwork London), Elmer van der Wel ( Technická univerzita v Berlíně) a Giuseppe Mella (Město Benátky)

Koncept 15minutového města je optimistickou vizí pro města, založenou na poskytování zboží a služeb v dosahu 15 minut cesty pěšky nebo na kole z místa bydliště. Pro realizaci této vize je rozhodující zapojení a posílení pravomocí obyvatel jako součást holistického přístupu k zachycení věcí důležitých pro komunitní soudržnost. Je zapotřebí komunitně vedených procesů, které posilují postavení občanů a podporují spoluvytváření komplexních řešení od základu. Ty by měly zahrnovat mechanismy, které zajistí, aby zřídka slyšené hlasy byly skutečnými účastníky realizace vize města 15minut, která bude „ušitá na míru“.

Komunitně vedený proces by měl začít pochopením četných faktorů, které utvářejí jednotlivé čtvrti, a následně vypracováním jasného souboru komunitně vedených opatření k naplnění vize 15minutového města. Důraz je kladen především na zvyšování kvality života a zajištění toho, aby čtvrti vzkvétaly díky příznivému a obyvatelnému místnímu prostředí, které rozvíjí příležitosti pro silné sociální vazby v rámci bezprostřední čtvrti i mimo ni. Zapojení lidí znamená posun od angažovanosti k systémovému zapojení obyvatel a dalších zainteresovaných stran do procesu plánování a rozhodování. To zahrnuje práci s modely řízení, které jsou více horizontálně strukturované a vedou k efektivní účasti na společně vytvářených workshopech a diskusích. Budování důvěry a pocitu vlastnictví vyžaduje čas, ale je nezbytné pro uskutečnění změny, která je realizována prostřednictvím procesu sociálního začleňování, a tak spojuje všechny dohromady a vynakládá další úsilí na zapojení zřídka slyšených hlasů.

Aby bylo možné komunikovat vizi 15minutového města, musí být k dispozici jasné a stručné informace, které budou dostupné a na jejichž tvorbě se bude podílet místní komunita. Tato komunikace by se neměla vyhýbat upozornění na složitost skutečné realizace vize 15minutového města v různých městských kontextech. Je skutečně zásadní informovat o „chaotičnosti“ deliberativních procesů zaměřených na lidi, ale také o potenciálu společné snahy od základu změnit místní plánování. Vize a potenciální přínosy patnáctiminutového města by měly být stále na očích. Do popředí by se měly dostat reálné příklady případových studií z jiných regionů. Mohly by sem patřit úspěšné příběhy čtvrtí v rámci jiných 15minutových měst, které překonaly specifické výzvy a účinně realizovaly tento koncept v rámci svého specifického místního kontextu.

Důležité je zdokumentování zkušeností získaných z těchto malých experimentů, na nichž by se měly podílet místní zainteresované strany a výzkumní pracovníci s odbornými znalostmi v oblasti podrobného hodnocení. Výzkum a inovace by se měly zaměřit jak na konsolidaci metod, které činí komunity ústředním prvkem procesu, tak na konkrétní opatření, která umožňují místní život a mobilitu. Experimentální projekty malého rozsahu mohou být tak vyvíjeny místní komunitou za účelem testování potenciálního dopadu intervence, např. pomocí přístupu Urban Living Lab. Tento přístup může ukázat možnosti a výzvy tím, že nabízí iterativní proces, který by měl nejprve pochopit životní zkušenosti konkrétní komunity a teprve poté testovat nápady, jak by se dal život ve čtvrti zlepšit.

Souhrnně lze říci, že koncept 15minutového města by měl být vnímán jako součást širšího souboru iniciativ zaměřených na zlepšení zdraví a pohody obyvatel. V tomto přístupu je implicitně obsažen komunitně vedený proces, který je inkluzivní a trvalý a nevyhýbá se složitostem spojeným s naplňováním vize 15minutového města. Tento prvek spolupráce by měl být uvážlivý a transparentní s demokratickými a přístupnými komunikačními kanály. Společný pocit odpovědnosti a sdílené porozumění, podpořené reálným experimentováním a hodnocením a přizpůsobené různým sociálním, kulturním a zeměpisným kontextům, jsou základními prvky optimálního programu 15minutového města.