Vedle osobní mobility bude pro realizaci 15minutových čtvrtí důležitý také sektor městské logistiky: Pokud by lidé měli být schopni cestovat méně (daleko), aby uspokojili své každodenní potřeby, zboží a produkty budou muset přicházet (častěji) k lidem.
Role a potenciál městské logistiky v rámci 15minutového města musí být dále zkoumány, včetně využití prostoru a výrobních a distribučních procesů, ale také s přihlédnutím ke spotřebitelským vzorcům a chování různých cílových skupin ve městě.
Autoři: Mgr: Kristin Hanna (AustriaTech), Ghadir Pourhashem (Žilinská univerzita), Cruz Borges (Universidad de Deusto), Giuseppe Mella (město Benátky), Lena Zeisel (AustriaTech) a Alexander Chloupek (AustriaTech).
Hlavní otázkou pro zavedení 15minutového města je, jak lze místní nákladní dopravu zefektivnit a učinit ji šetrnou k životnímu prostředí? Vedle výzvy „ posledního kilometru“ jsou ústřední otázkou nároky na parkovací místa a neefektivní využívání infrastruktury a veřejného prostoru.
K řešení současných výzev městské logistiky a splnění požadavků 15minutového města jsou zapotřebí inovativní řešení, zejména pokud jde o dodavatelské řetězce a distribuci zboží. Holistický přístup zohledňuje územní plánování, výrobní a distribuční procesy i chování uživatelů.
Městská logistika, která funguje převážně na bázi soukromé dopravy (nákladní automobily, osobní automobily atd.), je obzvláště problematická, protože přispívá k dopravním zácpám, většímu znečištění ovzduší a hluku a emisím skleníkových plynů, prostorovým omezením a neefektivním trasám a harmonogramům dodávek. Pro řešení těchto problémů hledají města v rámci své působnosti stále častěji udržitelná řešení. Mezi ně patří ekologická vozidla, zavádění bezemisních zón a inovativní metody doručování. Tato řešení však vyžadují specifické úpravy infrastruktury, včetně rozšiřování dobíjecích stanic pro elektromobily, budování mikrouzlů a specializovaných infrastrukturních opatření pro cyklistickou, pěší a veřejnou dopravu. Současně zavedení přístupů založených na kolejové dopravě, jako je logistika zásilek s využitím tramvají, představuje podobnou výzvu z důvodu kapacitních nedostatků.
Pro vývoj účinnějších a udržitelnějších logistických řešení v kontextu 15minutového města jsou proto zapotřebí pokročilé technologie a digitalizační procesy. To zahrnuje například zavedení inteligentních systémů řízení dopravy a sdílení dat, které mohou optimalizovat dopravní tok a omezit vznik problematických míst. Dále je nezbytná spolupráce městských orgánů se soukromým sektorem, protože logistika je vysoce privatizovaným odvětvím a města musí zapojit klíčové zainteresované strany do plánování a harmonizace městské nákladní dopravy. Tato změna rovněž vyžaduje zásadní změnu chování spotřebitelů. Úloha koncového spotřebitele je klíčová, zejména při výběru výrobků a dodávkách zboží. Akceptování pružnějších dodacích lhůt, využívání centrálních odběrných míst nebo preference místních produktů hrají důležitou roli při optimalizaci požadavků na logistickou dopravu. Zejména posledně jmenované mohou být klíčovým cílem při vytváření udržitelnějších, účinnějších a odolnějších řešení logistických systémů v 15minutovém městě.Zaměřením na specifické potřeby a zdroje místních komunit umožňuje logistika v 15minutovém městě nejen efektivnější zásobování, ale také významně přispívá k rozvoji odolnějšího městského prostředí. Snížení závislosti na vzdálených dodavatelských řetězcích podporuje logistiku, která je v souladu se zásadami 15minutového města, a je tedy udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Jeden velký problém však na straně spotřebitele zůstává, a to jak se „lokální nákup“ může stát nejen udržitelnější, ale také cenově dostupnější volbou.
Výzkum a inovace hrají při řešení těchto problémů důležitou roli. Umožňují nejen srovnávání a shromažďování osvědčených postupů, ale také zavádění a rozšiřování slibných řešení v místním kontextu. Místní testovací zóny a živé laboratoře dále poskytují praktické zkušební prostory, umožňují pilotní zavádění nových a potenciálně převratných řešení a vytvářejí prostor pro učení.
Závěrem lze říci, že v městské logistice je nutná změna paradigmatu. Ta se stává ještě zásadnější v kontextu 15minutového města: Je třeba zavést nová řešení v oblasti řídicích systémů, výroby, využití půdy, technologií, integrovaného plánování, konstrukce vozidel atd. To vyžaduje nejen technologické inovace, ale také přehodnocení struktur městské logistiky, zejména pokud jde o dodavatelské řetězce a infrastrukturu, aby vyhovovaly potřebám 15minutového města a jeho obyvatel. V tomto procesu je zásadní zapojení všech příslušných zúčastněných stran, aby byla zajištěna spolupráce i široké přijetí nových řešení. Jasně formulovaná politická a finanční podpora a pomoc při realizaci, jakož i zapojení občanů, otevřená a proaktivní komunikace a zvyšování povědomí jsou pro prosazení nezbytných změn zásadní.
