Tartu, druhé největší město Estonska, je akademickým centrem. Od roku 2003 do roku 2018 se podíl pěších cest ve městě neustále snižoval, zatímco používání automobilů narůstalo; podíl cyklistů se pomalu zvyšuje, cestování autobusovou dopravou dramaticky kolísá - z 25 % v roce 2003 na 31 % v roce 2009 a na 21,5 % v roce 2018.
Cílem klimaticko-energetického akčního plánu města je do roku 2030 snížit emise uhlíku o 40 % a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, přičemž plán se zaměřuje na státní správu, hospodaření s energií, spotřebu energie, bydlení a výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Územní plán města počítá také s modernizací čtvrtí, zajištěním uhlíkové neutrality veřejné dopravy, řešením veřejné zeleně a zkrácením dopravních vzdáleností ve městě. Prioritou je centrum města, kde plán snižuje závislost na osobních automobilech díky úpravám ulic ve prospěch chodců, modernizované autobusové síti a systému sdílení jízdních kol.
Ulice bez aut, foto Mana Kaasik
Klíčovým cílem města Tartu bylo zlepšit cyklistickou infrastrukturu, a tím zatraktivnit aktivní mobilitu v intravilánu. Město podniklo konkrétní kroky a zavedlo systém sdílených kol s elektrokoly, v němž jsou zásadní i správně umístěné stanice na základě existujících vzorců mobility, a zároveň nechalo po celém území vybudovat cyklistické a pěší stezky.
Další oblastí, na kterou se město zaměřilo, byla podpora veřejné dopravy jako udržitelnější alternativy k individuální automobilové dopravě. Díky projektu Baltic BioGas Bus a finančním prostředkům EU našlo město způsob, jak vytvořit nový systém veřejné dopravy s flotilou nízkopodlažních autobusů poháněných lokálně vyráběným bioplynem. Po zavedení 64 autobusů a nových linek v červenci 2019 město Tartu zaznamenalo navýšení počtu cestujících o 10,3 %, což představuje přibližně 100 000 cestujících. V lednu 2021 se městská veřejná doprava stala uhlíkově neutrální díky autobusům na bioplyn, které jsou napojeny na přirozený koloběh uhlíku.
Ačkoli je třeba podniknout ještě další kroky, především v sektoru stavebnictví, aby se Tartu stalo 15minutovým městem s multifunkčními čtvrtěmi, probíhající experimentování se zónami bez aut a venkovními aktivitami umožnilo zjistit, jak veřejnost takové koncepty v budoucnu přijme. Například opakující se projekt letní ulice otevírá širokou ulici v centru Tartu chodcům a mikromobilitě a přesměrovává automobilovou dopravu tak, aby se na ulici mohly konat nejrůznější kulturní aktivity a nové způsoby využití.
Zapojením místních obyvatel do rozhodovacího procesu úřady zajišťují nejen to, že změny v územním plánování budou dobře přijaty, ale také to, že rozšířené možnosti mobility budou využívány.
Město rovněž realizovalo několik inovativních iniciativ, jako je změna designu parkovišť s cílem minimalizovat tepelné ostrovy, hospodaření s dešťovou vodou a podpora aktivních školních dvorů s cílem povzbudit studenty k větší aktivitě.
Projekt "Curated Biodiversity" v Tartu napodobuje přirozená rostlinná společenstva, přispívá k ozelenění veřejných prostranství a zvyšuje odolnost zeleně vůči drsnému městskému prostředí. Metoda hodnocení Green Index vyžaduje, aby zeleň podporovali a rozvíjeli i soukromí developeři. Od roku 2022 zahájilo Tartu spolupráci s městy Aarhus (Dánsko) a Riga (Lotyšsko) v rámci pětiletého projektu UrbanLIFECircles, jehož cílem je zlepšit obyvatelnost lokalit po celém městě.
Ulice bez aut, foto Evelin Lumiová
Klíčovými faktory úspěchu při plánování udržitelné mobility v Tartu jsou participativní rozpočet a aktivní zapojení komunity. V roce 2013 město přijalo strategii, díky níž každoročně vyčleňuje 1 % městského rozpočtu na projekty navržené obyvateli, které přinášejí řešení praktických problémů.
Mezi projekty aktivního zapojení komunity ve městě patří nahrazení vnitřního okruhu tříkilometrovým lineárním parkem pro chodce a cyklisty, uzavření hlavní dopravní tepny během pandemie COVID-19 pro automobilovou dopravu, díky čemuž vznikl prostor pro setkávání, a poskytnutí dočasných rekreačních prostor během zimy, které měly ukázat, jaké jsou možnosti inovativního plánování.
