Dloudobě předkládáme českým městům za vzor město Vídeň. Pokud chcete plánovat kvalitně, pak to dělejte podle jejich vzoru. V čem ale spočívá kouzlo Vídně? Plánování bez angažovaných politiků to ale nejde.
"Je to důležité pro psychické zdraví našich spoluobčanů. Aktivní a pravidelný pohyb na vzduchu také posiluje imunitu, tak důležitou v době virové pandemie," říká náměstkyně vídeňského starosty Birgin Hebein a dodává: "Každý druhý člověk žijící ve Vídni nemá balkón, terasu nebo zahrádku, na které by se mohl trochu nadýchat čerstvého vzduchu. Zbývá tedy pohyb ve veřejném prostoru. A k tomu, aby lidé mohli omezit šíření viru, jim potřebujeme dát více místa. Je to v zájmu zdraví nás všech."
Chytrá města tak v době krize upřesnostňují lidi před plechem a přerozdělují uliční prostor ve prospěch aktivního pohybu.
P.S. "Bezmála 38% všech chodníků ve Vídni je užších než dva metry, které se v době pandemie viru #covid19 doporučují jako bezpečný odstup," upozorňují kolegové z rakouského institutu VCÖ. Spolková vláda kvůli tomu narychlo změnila legislativu a od čtvrtečního večera umožňuje městům bez zbytečných průtahů ihned zřizovat dočasné pěší zóny pro pohyb lidí pěšky i na kole tam, kde jsou dnes ulice pro auta. Očekává se, že víděňská radnice jich hned několik otevře v nejbližších dnech, další města v Rakousku to také připravují.
Má smysl obětovat to nejcennější, co města mají - tedy veřejný prostor - spíše plechu, nebo je lepší otevřít ho lidem? Kde vzkvétá byznys, pulsuje život, kde vzniká bohatství i "obyčejná" pohoda? Takovou proměnou prošel Amstelveld v nizozemském Amsterdamu mezi roky 1971 a 2015. Také najdete ve svém městě prostranství, kterým by to takhle slušelo lépe? A kdy to řeknete či napíšete svým radním?
Základem úspěchu SUMP 2.0. je politická vůle a institucionální podpora. Všichni víme, že je to o politických rozhodnutích. Víme, že se vždy jeden, dva najdou, ale jen málo kdy se jim podaří přesvědčit své kolegy v Radě města o užitečnosti SUMP. Osvíceným politikům by pak mohla pomoci výzva CityChangers 2030.
Neodmyslitelnou součástí SUMP 2.0. je komunikační a marketingový plán, který má zajistit participaci veřejnosti po celou dobu jeho zpracování a implementace. Jenže pokud má už město takový plán, pak jen na část zpracování, na implementaci se zapomnělo. A právě proto byla vytvořena speciální stránka Jak komunikovat? v průběhu implementace. Co takhle začít v rámci Evropského týdne mobility?
A pak je potřeba vytvořit pracovní struktury a určit rámec pro plánování.
Jak různá města i ministerstva po světě zareagovala na šířící se pandemii #covid19, ukázal už minulý newsletter; vzorem jednoduchosti se stalo dánské ministerstvo dopravy se svou výzvou "Pokud můžete, přesouvejte se po městě na kole nebo pěšky, pomůžete ostatním i sobě"
Za poslední dva týdny potom seznam měst, která uchopila krizi jako příležitost, rostl doslova každý den.
V Berlíně, metropoli proslulého německého Autolandu, radnice přes noc přemalovala pruhy a vytvořila na klíčových tazích městem bezpečné provizorní cyklostezky, aby se lidé mohli dostat kam potřebují na kole, když nechtějí MHD nebo autem. Na velkých navigačních panelech potom vysílala jasný vzkaz: "Jet do práce na kole chrání před infekcí."
Starosta New Yorku náhle schválil léta odkládanou legalizaci elektrických koloběžek a také elektrických cargokol, která používají především kurýři rozvážející po městě zásilky i objednaná jídla. Město ochromené nařízenou karanténou tak má dál možnost fungovat, lidé si mohou dál objednávat z jinak uzavřených restaurací a z kurýrů na elektrokolech, kterým ještě před pár dny hrozila pokuta 500 dolarů a zabavení často toho nejcennějšího, co vlastnili, tedy elektrického cargokola, se stali hrdinové v první linii.
New York, město legendárních žlutých taxíků, na pár dní vybrané ulice úplně uzavřelo pro auta a naopak je otevřelo pro pěší i lidi na kolech, aby se tak mohli po městě bezpečně pohybovat i v době karantény kvůli #covid19.
V kolumbijské Bogotě během pár dní otevřeli 117 kilometrů nových provizorních cyklostezek, vyšší desítky kilometrů potom v Mexico City. Přidala se i kanadská města Calgary a Winnipeg, kde přitom cyklodoprava nemá velkou tradici. Všude je zřídili tak, že přerozdělili prostor a místo pruhů pro auta otevřeli místo pro lidi.
Důvod? Všude stejný. V době, kdy je pohyb lidí karatnénou omezený na minimum, si moudří starosté uvědomují, že chvíle aktivního pohybu na vzduchu chrání lidi od deprese a chátrání v uzavřených bytech. Tím, že prostor sebrali autům a ulice otevřeli pro lidi, jim zároveň umožnili pobývat venku a dodržovat přitom doporučené dvoumetrové odstupy, aniž by lidé museli sedat do aut a cestovat někam do přírody za město. Na úzkých chodnících či za běžného provozu to možné nebylo.
Sto miliard. Pět set miliard. A bude to stačit? Každý den se dozvídáme nové cifry, kolik bude potřeba napumpovat do české ekonomiky peněz, aby se vzpamatovala poté, co její chod do značné míry zmrazila pandemie #covid19 a opatření, která vláda v jejím průběhu přijímala. Sen o vyrovnaném státním rozpočtu se znovu odsunul do nedohledna, teď se bude jen počítat, do jak velkého dluhu stát a spolu s ním i kraje, města a my všichni spadneme.
Nabízí se otázka, kde smysluplně ušetřit. Ve školství? Ve zdravotnictví? Snad ne, po tom všem, co jsme zažili.
Zato doprava a dopravní stavby si přímo říkají o to, přehodnotit priority. Místo dalších pruhů na dálnicích, které do pár let opět zanesou kamiony i nová osobní doprava (mrkněte na wikipedii na heslo dopravní indukce, případně na tohle velmi názorné video popisující, co se stane s dopravou během 12-24 měsíců od přidání dalších pruhů):
Youtube video
Příklad z Kodaně a slova někdejšího náměstka starosty pro dopravu nabízejí jiný postup a Morten Kobell to popisuje srozumitelně: "Celá první síť cyklostezek v Kodani nás stála tolik, jako zhruba tři kilometry z už naprojektované dálnice kolem města." Dnes jezdí v Kodani na kole, ať už do práce nebo do školy, šest z deseti obyvatel dánské metropole.
Morten Kabell přitom vždy zdůrazňuje: "Nemyslete si, lidé v Kodani jsou stejně pohodlní a leniví jako kdekoliv na světě. My jsme jen udělali z dopravy po městě na kole tu nejjednodušší věc pod sluncem, takže dnes je to přirozená první volba v létě v zimě, pro děti, dospělé i seniory." Výzkum dánského ministerstva dopravy dokonce spočítal, že zatímco každý kilometr, který lidé ujedou v Dánsku na kole, přinese společnosti 26 centů, na každý kilometr, který lidé ujedou autem, celá společnost ještě doplácí 89 centů.
Jak se k tomu postaví správci rozpočtů v ČR, až se země probudí z virové pandemie?
Jízdy na sdílených kolech pro zdravotníky zdarma. Když s tímhle opatřením začal před týdnem Londýn a jeho systém Santander Cycles, mnozí se divili: proč nejedou raději autem?
Zaprvého ho zdaleka ne všichni mají, zadruhé si zdravotníci více než ostatní uvědomují, kolik lidí denně skončí v nemocnicích kvůli tomu, že měli v autě havárii, nebo jiný řidič v autě zranil je (pro představu, každý rok zabijí řidiči na světě 1,35 milionu lidí a dalších 40-50 milionů lidí ročně zraní). V situaci, kdy se celé zdravotnictví soustředí primárně na zvládnutí pandemie #covid19, má smysl omezit vše ostatní a nepotřebné.
Medici se také mezi prvními začali vyhýbat lidem v MHD, aby snížili riziko, že se od někoho nakazí. Přeprava na kole, nota benne v ulicích, které se s postupující karanténou stále více vyprazdňovaly od aut, se stala oblíbenou součástí dopravy po městě. Vzápětí se v Londýně i dalších městech světa přidaly cykloservisy; vláda je výslovně zařadila mezi prioritní služby, které mohou mít i během karantény otevřeno a servisy na oplátku dělají zdravotníkům všechny nutné opravy zdarma.
Nemocnice St. Bart v Londýně požádala před pár dny o pomoc přímo zakladatele legendární značky skládacích kol Brompton, zda by pomohl s bicykly pro zdravotníky. Will Butler-Adams nejprve dodal 50 kol, a když se začaly ozývat stovky dalších zdravotníků z celého Anglie, pojal to ve velkém a zapojil i veřejnost: rozjel kampaň Kola pro hrdiny, ze svého slíbil investovat dalších 100 000 liber a celkem chce během krátké doby předat personálu britského veřejného systému NHS rovných 1000 skládacích kol k volnému užívání.
Ve Švýcarsku nabídla pomocnou ruku, respektive svá rychlá elektrokola, značka Bond Mobility, a to jak firmám pro jejich zaměstnance, neziskovým organizacím, které v této době pomáhají seniorům, tak i obchodům a restauracím, které ze dne na den kvůli karanténě přišly o své zákazníky. "Nabízíme k našim ebikům i přívesné vozíky, aby mohli rozvážet zboží ke svým zákazníkům domů a udrželi se tak v chodu. Do města je to ideální kombinace, zájem je velký," potvrdil jeden ze zakladatelů Tom Marty.
V České republice udělala zřejmě nejviditelnější akci v oblasti dopravy mladoboleslavská ŠKODA AUTO, když flotilu svých sdílených aut, která během několika málo dní karantény ztratila většinu zákazníků, přesměrovala na humanitární využití pro města a neziskovky v celé republice. Později přidala i elektrické skútry a ukázala, že má i ve své velikosti týmy, které v krizových situacích umějí jednat rychle.
Kola zatím ve svých sdílených službách škodovka nemá, byť s nimi její zakladatelé Laurin a Klement právě před 125 lety začínali, a tak je v pomoci lidem, co se chtějí po městech přesouvat aktivně i v dobách pandemie, dál zastupuje nejzkušenější český bikesharing Rekola. Mezi prvními už v polovině března odemkl všech svých cca 2000 kol, aby mohl každý uživatel jezdit zdarma, a svou akci postupně prodlužoval až do začátku dubna. Počin Rekol finančně podpořili i sponzoři (výrobce 3D tiskáren Prusa Research, Rohlík.cz a Hello Bank), další partnery stále hledá. „Rekola a MHD odjakživa vnímám jako nejlepší přátele a spojence, a přátelé jsou mimo jiné také od toho, že si umějí v krizi pomoci. A vzhledem k tomu, že je třeba omezit kontakt s lidmi na minimum, kolo je v tuto chvíli na přesuny po městech ideální dopravní prostředek,“ říká zakladatel Rekol Vítek Ježek. Rekola jezdí aktuálně v Praze, Brně Olomouci, Českých Budějovicích a Frýdku-Místku, v Mladé Boleslavi je město dočasně "vypnulo" spolu s MHD. K iniciativě Rekol se v posledních dnech připojil také německý bikesharing Nextbike, jehož kola mohou dnes lidé používat v osmi českých a moravských městech.
"Město je moje kancelář a cyklostezky můj pracovní stůl. Stále více firem - i těch velkých - si uvědomuje, že s bicykly mohou dělat přepravu zboží po městě mnohem, mnohem efektivněji a rychleji. A já jsem zase šťastný, že jsem celý den na vzduchu a zároveň se udržuji fit." V Nizozemsku fungují nákladní kola už mnoho let a tohle video je malá ochutnávka. V poslední době se šíří i do dalších měst, ve Vídni například aktuálně radnice přispěje občanům až 1000 €, pokud si koupí nákladní (cargo)kolo. Logika je jednoduchá; cargokolo je pro radnici lepší varianta než další auto do ucpaných ulic, rodiny mají zároveň plnohodnotný dopravní prostředek, ať už na přepravu menších dětí, nebo třeba na nákupy.
Youtube video
