Realizace 15minutových čtvrtí bude vyžadovat velké úsilí při úpravě a přebudování rozsáhlých oblastí našich měst, zejména ulic a veřejného prostoru. Strategie a doporučení nebudou k přeměně městské mobility stačit, potřebujeme činy. Proto je nutné realizovat změny společným úsilím kritické masy, která přivede na scénu většinu obyvatel města. To zahrnuje změnu chování občanů a rozhodovacích orgánů, budování kapacit ve městech i nastavení správných politik a správy.
Autoři: Suzanne Hoadley (Polis), Annika Lundkvist (Pedestrian Space) a Lucian Zagan (Eurocities)
Zcela ojediněle pro urbanistickou koncepci si 15minutové město získalo obrovský ohlas u celé řady zainteresovaných stran, od tvůrců politik a odborníků na dopravu až po mainstreamová média a širokou veřejnost. Přestože v určitých kruzích vyvolává značné diskuse, rozpory a nesouhlas, nabízí se otázka: je kontroverze překážkou, nebo ji lze proměnit v příležitost?
Z diskuse mezi odborníky vyplývá, že mnohé stavební kameny potřebné k dosažení základní zásady 15minutového města, tj. blízkosti služeb, nejsou nutně nové, včetně kvalitní pěší a cyklistické infrastruktury a služeb veřejné dopravy, kompletních ulic, integrovaného dopravního a územního plánování, multifunkčního rozvoje měst a polycentrických měst a dalších. Skutečnost, že tyto koncepty plánování existují již dlouhou dobu, vyvolává řadu otázek, konkrétně (i) proč není město blízkosti všudypřítomnou realitou; (ii) do jaké míry může narativ 15minutového města přispět k jejich realizaci; a (iii) jaké institucionální rámce jsou pro jejich realizaci nejpříznivější?
Vzhledem k negativním dopadům nadměrné intenzity používání automobilů se města zaměřila na udržitelnou městskou mobilitu. Plány udržitelné městské mobility (SUMP) byly navrženy jako nástroj, který má podpořit přechod k veřejné dopravě a aktivní mobilitě. Přesto se stále čeká na jejich efekt a výrazných změn v chování v oblasti mobility je málo. Doprava je nakonec odvozenou poptávkou, která vychází z organizace života ve městě a z toho, jak město reaguje na potřeby svých obyvatel. Tím, že koncept 15minutového města rozšiřuje své zaměření nad rámec pouhé mobility, podněcuje k přehodnocení koncepce plánování integrovanějším způsobem a návrh koncepce města umožňuje sladit se vzorci pohybu v městském prostoru. Díky zaměření na blízkost a dostupnost místních služeb a občanské vybavenosti má koncept 15minutového města potenciál urychlit přechod spíše prostřednictvím pobídek a plánování než vynucováním shora, protože by mělo být méně nutné používat k místním cestám automobil. Důsledné začlenění dostupnosti a blízkosti do struktury města nakonec způsobí, že individuální používání automobilů se v hustě osídlených městských oblastech stane minulostí. Vzhledem k tomu, že se jedná o již existující města, jejichž vzorce a návyky jsou již zabudovány do jejich současného fungování, je pro zajištění soudržnosti politik a dlouhodobých závazků nezbytné definovat cesty k transformaci.
Reakce na koncept 15minutového města se setkala s kritikou, která se opírala o mylná prohlášení o vytváření ghett a zákazu používání automobilů. Dezinformace představují hrozbu pro její přijetí jako veřejné politiky, což jen zdůrazňuje význam komunikace a zapojení. Obhájci argumentují, že je třeba rámovat mobilitu optikou kvality života a zabývat se různorodými potřebami komunit v zájmu spravedlivých výsledků plánování. Zvýšená informovanost, média a vyprávění příběhů, podpořené výzkumem a údaji, jsou zásadní pro vyvrácení dezinformací a přeměnu kontroverze v přínos pro větší přijatelnost pro veřejnost.
15minutové město je ve stádiu vývoje. Města zavádějí pilotní programy, aby získala důkazy, provedla vylepšení a zopakovala je před rozšířením. Experimenty v ulicích, dočasné a vratné, přerozdělují prostor pro lidi, zejména v oblastech, kde panuje nejistota nebo chybí shoda na účinných řešeních. Živé laboratoře pro průběžné experimentování jsou nezbytné pro vytvoření důkazní základny a rozvoj místních transformačních cest, přičemž je třeba si uvědomit význam kontextu. Kromě toho jsou výzkum a inovace zásadní pro pochopení faktorů úspěchu či neúspěchu minulých trendů v oblasti urbanistického designu, společenských změn a kapacit správy v oblasti transformace měst.
