Diskuse o 15minutovém městě je ústředním tématem rozvoje měst a transformace mobility, které přitahuje pozornost celého světa. Následující příspěvek představuje vhled do současné diskuse o konceptu 15minutového města v různých zemích z pohledu národních partnerů DUT. Spolupracující partneři představují široké spektrum organizací, včetně agentur pro financování, městských úřadů, univerzit a vládních oddělení. Odbornost respondentů sahá od řízení financování výzkumu až po dopravní plánování a inovace v oblasti mobility. Oblasti činnosti zahrnují místní, regionální a celostátní úroveň v závislosti na oboru činnosti.
Implementací a dopadem konceptu 15minutového města se zabývají země po celém světě, od Německa po Slovensko, od Belgie po Turecko. V Německu se zaměřují na udržitelnou městskou mobilitu, která je zdůrazněna i v současné koaliční dohodě německé vlády. Přestože koncept 15minutového města není výslovně zmíněn, mnoho německých měst, jako například Mnichov, Hamburk, Berlín a Kolín nad Rýnem, realizuje iniciativy s podobnými základními myšlenkami: Snaží se zlepšit dostupnost klíčových zařízení prostřednictvím rozšíření cyklostezek, posilování veřejné dopravy a úpravou veřejných prostranství.
Podobné iniciativy existují i v dalších evropských zemích, například v Belgii. Například systém Mobiscore ve Flandrech a Bruselu hodnotí dostupnost rezidenčních lokalit veřejnou dopravou a důležitých zařízení, jako jsou školy a obchody. Kromě toho italské město Milán již začalo plánovat čtvrti mimo historické centrum, aby vytvořilo nové veřejné prostory a omezilo dojíždění a automobilovou dopravu.
Diskuse o 15minutovém městě je utvářena různými politickými a společenskými souvislostmi. Zatímco v některých zemích je diskuse o konceptu 15minutového města pozitivní a politici jej již zařadili do svého politického programu, v jiných zemích dochází k silné polarizaci a politickým sporům ohledně realizace opatření na podporu 15minutového města. Občané mají tendenci vnímat koncept jako utopickou vizi, i přesto, že jsou na tuto iniciativu zvědaví.
Důležitým aspektem je role vlády a místních orgánů při vytváření a realizaci politiky 15minutového města. Některé země mají národní strategie a akční plány pro udržitelný rozvoj měst obecně. Ty často zdůrazňují význam integrace různých druhů dopravy, vytváření zelených a veřejných prostranství a podporu zdravého a aktivního životního stylu, ale koncept 15minutového města obvykle není jmenovitě zmíněn.
Ukazuje také, že jedním z hlavních úkolů je zajistit, aby byly dostatečně zohledněny zájmy a potřeby všech zúčastněných stran, včetně občanů. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi vládami, místními orgány, odborníky a občanskou společností, aby byl zajištěn participativní přístup a podpořeno zavádění 15minutového města. Projekty, jako je Walk Urban, jehož partnerem je město Janov (Itálie), se již snaží tuto problematiku řešit tím, že zohledňují potřeby a požadavky místních obyvatel, pokud jde o pěší dostupnost v městském prostředí.
Výzkumy v oblasti městské mobility ukazují, že mnohá opatření, o nichž se diskutuje v rámci 15minutového města, jsou již analyzována a rozvíjena, i když samotný koncept není výslovně zmíněn. Aspekty, jako je podpora veřejné dopravy nebo vytváření zelených ploch, jsou však často posuzovány izolovaně, bez vazby na celkovou myšlenku 15minutového města. Je proto důležité integrovat výsledky výzkumu a identifikovat synergie mezi různými přístupy k městské mobilitě.
Závěrem lze říci, že diskuse o konceptu 15minutového města nabírá celosvětově na obrátkách. Zatímco některé země již podnikají konkrétní kroky k realizaci vize 15minutového města, jiné čelí politickým debatám a výzvám. Zdůrazňuje se však, že aktuální výzvy, jako je rozvoj infrastruktury veřejné dopravy, mají vyšší prioritu než konkrétní realizace konceptu 15minutového města, ačkoli i tyto aspekty jsou v konceptu zahrnuty. Z tohoto důvodu se koncepce často neřeší přímo, ale spíše se o ní implicitně uvažuje v jiných souvislostech.
