Když přemýšlíme o konceptu 15minutového města, rychle se nám vybaví obrázky živých, zelených a pro chodce přívětivých ulic. Zůstává však několik velkých otazníků tohoto konceptu, které je třeba vyjasnit, aby se mohl stát nástrojem pro realizaci: 15 minut - nebo jakýkoli jiný zvolený časový úsek - definuje vzdálenost, která se dramaticky liší při použití různých druhů dopravy (cyklistické, pěší, veřejné, automobilové atd.), a v závislosti na této volbě budou zapotřebí různé prostředky a politiky. Kromě počtu minut je třeba brát v úvahu také rozdíly ve fyzických schopnostech lidí, kvalitativní aspekty městské infrastruktury, jako je pěší a cyklistická dostupnost ulic, přístupnost infrastruktury nebo kvalita dosažitelné nabídky služeb a institucí. Kromě toho a v kontextu širší kulturní války o udržitelnost ve městech je třeba upřesnit koncepci 15minutového města, aby byla životaschopná pro transformaci měst, a řešit obavy a skryté strachy obyvatel.
Autoři: Mgr: Achilleas Psyllidis (TU Delft), Georgia Pozoukidou (Aristotelova univerzita v Soluni) a Christine Fournioux (Clermont Auvergne Métropol).
V současné době nemáme dostatek důkazů, které by potvrzovaly, že 15 minut nebo jakýkoli jiný časový úsek odpovídá tomu, co lidé považují za přijatelnou dobu k dosažení cíle své cesty. To, co lidé tolerují jako přijatelnou dobu dojezdu za denními potřebami a základními službami, je silně ovlivněno faktory, jako jsou různé fyzické schopnosti, demografické údaje, způsob dopravy, účel cesty, zvyklosti v oblasti mobility, kvalita infrastruktury, vnímání bezpečnosti a estetické kvality zvolených tras. Míra tolerance se bude pravděpodobně v jednotlivých regionech nebo zemích lišit, a proto je nezbytné zkoumat a přizpůsobovat časové cíle podle účelu cesty a skupiny obyvatel.
Politiky pro 15minutové město usilují o podporu inkluzivních komunit tím, že podporují přístupné, živé prostory a sociálně soudržné městské prostředí. Tím, že se upřednostňují místní cesty za aktivitami před cestami na delší vzdálenosti, však tyto politiky riskují omezení interakce mezi demografickými skupinami, zejména těmi, které pocházejí z komunit s nedostatečnou obsluhou. Zapojení komunit je nezbytné pro zmírnění těchto negativních dopadů a regulaci potenciálního prohlubování sociální segregace.
Pro usnadnění transformace mobility a dostupnosti je nutné vytvořit přesněji definovanou verzi 15minutového města nebo x-minutového města obecně. Vzhledem k rozdílu mezi časem a prostorem musí být každý návrh x-minutového města kontextualizován z hlediska městské formy, struktury a krajiny, k níž vede. Tyto transformace by měly zohlednit tři klíčové aspekty: (1) fyzické plánování, které podporuje posun od plánování zaměřeného na mobilitu k zaměření na zpřístupnění místních příležitostí, (2) budování komunity, které upřednostňuje zapojení komunity prostřednictvím procesů spoluvytváření, a (3) samotný proces plánování, který podporuje víceúrovňovou správu.
Základní úvahy pro plánovací politiku 15minutového města zahrnují řešení různých preferencí a úrovní tolerance obyvatel a uživatelů, včetně průzkumu nedostatečn využívaných nebo zanedbaných veřejných prostranství, zejména v hustě obydlených městských oblastech. Dojíždění z domova do práce je významnou problematikou, která vyžaduje pečlivé posouzení s cílem opětovně promyslet tuto neflexibilní každodenní rutinu. Pro definování časových úseků a prostorových konfigurací je nezbytné vytvořit konzistentní rámec pro hodnocení, který by zohledňoval dobu cestování osob, míru tolerance vzdálenosti a místní charakteristiky, jakož i srovnávání různých čtvrtí a měst. Je zapotřebí celosvětové spolupráce za účelem výměny poznatků o zapojení občanů, legislativních rámcích a různých dopadech iniciativ 15minutového města na rozvoj měst, ekonomiku, blahobyt a zdraví. Zásadní význam má využití zkušeností a veřejného přijetí ze strany osob žijících v prostředí 15minutového města. Osobní příběhy a různé úhly pohledu mohou účinně vyzdvihnout potenciální přínosy modelu pro různé skupiny a životní styly, a zvýšit tak povědomí těch, kteří s ním nejsou obeznámeni.
