18. 08. 2019
„Všichni žijem’ v blázinci.“ To tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Dnes prezentujeme další myšlenku z této knihy, která má vazbu i na dopravu.
Dnes na téma: co je normální?
Jak často slyšíme i v dopravě větu typu - vždyť je to přeci normální. A co na to Radkin Honzák?
Celý národ bych pak o odnaučil slovo „normální.“ Tak jako současná medicína akceptuje jako normu člověka bez emocí, pacient zase akceptuje svoji konkrétní situaci jako „normální“, aniž by vnímal konflikt, který v něm nebo v jeho rodině je a který se choroba snaží nějak vyřešit, pochopitelně špatně. Stereotyp prostě vnímá jako danost, jako něco „normálního“.
Na mé oblíbené stránce TED (www.ted.com), která má slogan „Ideas Worth Spreading“, „Nápady hodné šíření“, vystupují strašně zajímavé lidé. Jakási spisovatelka z Turecka, co měla babičku čarodějnici a matku diplomatku, vyprávěla, jak za babi chodili lidi s kožními problémy. Ona to postižené místo vždycky obkroužila, pak vzala trn růže, píchla s ním do kůže v samém středu a vzápětí do jablka, a znovu… Když se vnučka zajímala proč, babička ji vysvětlila, že jakmile se někdo uzavře do svého kruhu, usychá, protože ztrácí spojení s okolím a tím také náhled na mnoho věcí. A tak bych rád na tomto místě vznesl prosbu, abychom byli ochotni otevřít se novým informacím, protože i myšlenka může být docela zajímavá síla.
A tady vidíme další spojitost s dopravou. Copak právě náš web nepřináší nové informace a myšlenky o dopravě? Sta´čí se jen pročíst myšlenky pposledního týdne.
Zdrpj: Strana 41 - Co zmůže pacient už teď?