Bern je kopcovitý. Co to znamená pro dopravu

16. 11. 2018

Město Bern rozhodně nepatří do rodiny rovinatých měst. Historické centrum na úzkém ostrohu nad řekou představuje převýšení kolem 500-700 m. Přesto tu podíl pěší a cyklistické dopravy dosahuje celých 50 % z celkového počtu cest, dalších 28 % obslouží veřejná doprava.  

Jak toho švýcarská metropole dosáhla a proč? Odpověď je možné hledat v přednášce Michael Leibiho, vedoucího úřadu bezmotorové dopravy města, který vystoupil na semináři Cyklistika v kopcovitých městech dne 15. 11. 2018 v Praze. 

Přinášíme jen hlavní fakta ze semináře, současně s přednáškou z Bernu v příloze:

• Město Bern systematicky pracuje s plánováním bezmotorové dopravy a zklidňováním ulic od 80. let minulého století.
• Cílem je snížit podíl automobilové dopravy z 22 % (2010) na 15 % do roku 2030. Podíl by měla převzít pěší a cyklistická doprava. 
• Fyzická náročnost odradí od cyklistiky jen 5 % lidí, (Hajek Peter, Siegl Petra, Rakousko, Vídeň, 2016)
• Kopce se většinou objíždějí, případně překonávají kombinovanou dopravou (přeprava kol veřejnou dopravou, skládací kola), velký rozvoj zaznamenávají elektrokola. Bern s nimi počítá i v bikesharingovém programu. 

Co nového tedy přinesl mluvčí z Bernu? Často slyšíme "nemá to cenu, když jsme kopcovité město, nikdy nebudeme Holandsko". Švýcarský mluvčí vzkazuje: "Terén je realita, se kterou počítáme v našich plánech. Právě kvůli kopcům pracujeme s celou škálou opatření, abychom dosáhli cíle, který určuje naše městská strategie."

-

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Štítky: Zahraniční města (Role města, tag8), Design ulice (Dobrá praxe, tag25), Veřejná doprava (Dobrá praxe, tag26), Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)