OECD: Jak zlepšit životní prostředí v Česku

07. 11. 2018

Nedávno jsme informovali o doporučeních OECD pro Českou republiku v oblasti zdravotnictví. Dnes se zaměříme na oblast životního prostředí, kterému se věnuje zvláštní zpráva.

„Má-li Česká republika dosáhnout svých dlouhodobých cílů v oblasti klimatu, bude třeba, aby posílila politické odhodlání k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Hlavní priority by měly být dvě: jednak uvést energetickou politiku do souladu s politikou v oblasti klimatu a s Pařížskou dohodou, jednak upravit zdanění energie tak, aby vedlo ke smysluplné ceně za uhlík.“ řekl na adresu naší země Angel Gurría, Generální tajemník OECD.

Česká republika je malá, velmi otevřená ekonomika, která v posledním desetiletí zaznamenala vyšší růst, než byl průměrný růst zemí OECD. Zemi se podařilo dosáhnout pokroku při oddělování environmentálních tlaků od hospodářské činnosti a při zlepšování environmentální infrastruktury. Česká ekonomika však i nadále patří mezi energeticky a uhlíkově nejnáročnější země OECD a populace ČR je vystavena vysokým úrovním znečištění ovzduší. Má-li se dosáhnout dalšího pokroku v oblasti udržitelného rozvoje, je zapotřebí silnější politické odhodlání k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, k zajištění souladu mezi environmentální a energetickou politikou a ke stanovování cen uhlíku.

V oblasti kvality ovzduší konstatuje zpráva OECD:

• Míra úmrtnosti v důsledku znečištění vnějšího ovzduší je ve srovnání s průměrem OECD téměř dvojnásobná. Odhaduje se, že náklady s tím spojené odpovídaly v roce 2016 hodnotě 6 % HDP.
• Koncentrace PM10, PM2,5, benzo[a]pyrenu a ozonu opakovaně překračovaly mezní hodnoty EU. Hlavní zdroje znečištění ovzduší představuje silniční doprava a spalování fosilních paliv při vytápění obytných budov. Kromě toho je Moravskoslezský kraj postižen znečišťováním z průmyslových zdrojů a přeshraničním znečišťováním ovzduší na polské hranici.

Zdroj: OECD (2018), Environmental Performance Review of the Czech Republic, Hodnocení politik životního prostředí ČR 

Tolik citace ze zprávy. Co to znamená v praxi? Podle zprávy představuje doprava jeden z hlavních zdrojů znečištění ovzduší. Podle dopravních expertů má řešení tři stupně:

• Územní plánování. Jednoduše řečeno, území bude navrženo tak, že bude vyžadovat minimum přesunů, klasickým se stal výrok jednoho z akademiků „nelepší doprava je žádná doprava“.
• Přesun na šetrnější mody dopravy, nebo také v odborné řeči „podpora multimodálního přístupu“. Jen mimochodem, motorová vozidla jsou stále používána pro přibližně polovinu krátkých cest do 5 km a pro cesty do 10 km představuje jejich podíl celé dvě třetiny. Otázka se týká hlavně měst, kde je doprava vnímána jako problém a kde se většina cest odehrává v okruhu do 5 km.
• Zlepšování technologií pro omezení znečišťujících látek. U spalovacích motorů jsou emise otázkou kvality konstrukce, výroby, seřízení, údržby, paliva a obsluhy. Nízké emise jsou podmíněny technologickou kázní, a naopak, vysoké emise jsou zapříčiněny převážně a zejména technologickou nekázní. Třetím krokem je tedy vytvoření takového prostředí, kde je dodržována emisní legislativa.

Doporučení OECD jsou uvedeny níže a zahrnují všechny oblasti životního prostředí. Otázka čistého ovzduší ale zůstává jednou z hlavních. Není náhodou, právě dnes začíná tzv. Clean Air Dialogue (dále také jen „dialog“), který organizuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Cílem dialogu je diskutovat příčiny znečištění ovzduší v České republice a potřebná opatření ke zlepšení kvality ovzduší a pomoci tak při úsilí, které ČR vynakládá k dosažení imisních limitů v době co možná nejkratší.

Výsledky zveřejníme na těchto stránkách, více najdete také v článku Znečištění ovzduší z dopravy. Dva pohledy na věc.

Doporučení OECD v oblasti životního prostředí

• Posilte politický závazek k nízkouhlíkovému hospodářství: vypracujte integrovaný energetický a klimatický plán za účelem dosažení cílů snížení emisí skleníkových plynů v letech 2030 a 2050.
• Zaveďte emisní složku energetické daně za emise uhlíku mimo EU ETS a poskytněte silnější a konzistentnější cenový signál napříč celou ekonomikou.
• Zvažte zpětné využití části příjmů z vyšších daní z topných olejů a elektřiny do zranitelných domácností, za využití peněžních převodů podle výše příjmů.
• Zvyšte spotřební daň z motorové nafty tak, aby odpovídala minimální výši daně z benzínu a zajistěte indexaci daně z obou paliv dle inflace.
• Rozšiřte poplatky na základě ujeté vzdálenosti za účelem řešení znečištění ovzduší a přetížení a zpřísněte ekologická kritéria daní z vozidel s cílem podpořit obnovu vozového parku směrem k ekologicky čistějším vozidlům.
• Přezkoumejte zdanění související s odpadem v souladu s hierarchií odpadu a zajistěte plné pokrytí nákladů na opatření o komunálních odpadech.
• Snižte znečištění pocházející ze zemědělství snížením používání hnojiv a pesticidů, a to včetně jejich zdanění.
• Použijte uživatelské poplatky za vodu, které umožňují udržitelné pokrytí nákladů. Zajistěte, aby poplatky za odběr podzemních vod odrážely nedostatek zdrojů a odstraňte výjimky, které nejsou z hlediska životního prostředí odůvodnitelné.
• Zvažte vytvoření komise pro tzv. „zelené“ daně, třeba v rámci Národního rozpočtového rady za účelem přezkoumání dopadu daňových nástrojů na životní prostředí. V některých případech by bylo možné posílit správu a řízení životního prostředí, aby se zlepšila koordinace, účinnost a vymáhání práva, např.:
• Zlepšete spolupráci mezi obcemi s cílem využít úspory z rozsahu a koordinovat poskytování služeb, např. nakládání s odpady a jejich likvidace, zásobování vodou a její úpravy.
• Zlepšete vertikální koordinaci posílením informovanosti regionálních a místních orgánů ze strany Ministerstva životního prostředí. Využívejte více analýzy nákladů a výnosů pro posuzování ekologických politik a rozšiřte vyhodnocování zpětné vazby.
• Zaveďte a prosazujte přísnou (nezávislé na poruchách) odpovědnost za škody na životním prostředí odstraněním výjimek v dodržování environmentálních povolenek.
• Zajistěte, aby veřejnost a nevládní organizace měly právo obrátit se na soud, pokud příslušný orgán nekoná v případě nedodržení předpisů.

Zdroj: OECD (2018), Environmental Performance Review of the Czech Republic, Hodnocení politik životního prostředí ČR 

OECD a její aktivity

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-Operation and Development) je mezinárodní vládní organizací se sídlem v Paříži. Je nástupkyní Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě, která měla za úkol poválečnou hospodářskou obnovu. OECD vznikla v roce 1961, kdy vešel v platnost její zakládající dokument „Konvence o OECD“. Více o činnosti OECD najdete na stránkách Ministerstva zahraničí.

Štítky: Emise a imise dopravy (Fakta a čísla, tag9), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22), Územní plánování (Mezioborového plánování, tag23)