Jak se pozná hlavní město cyklistů?

23. 09. 2018

Jak se pozná české hlavní město cyklistů? Je to jednoduché. Je to město, ve kterém můžete na předvolebních plákátech, jakékoliv politické strany, najít občany města s kolem, doplněné např. o výrok: "Zajistíme více cyklistických stezek a cyklistických pruhů ve městě". Realita je taková, že ve městech vidíme lídry s výroky: "Zajistíme více parkovacích míst".

Nemůžeme to ale našim politikům vyčítat. Jednají pragmaticky. Před volbami si udělají průzkum, co trápí občany a na tom postaví svoji kampaň. Pokud si tedy vezmeme postoj města a veřejnosti vůči cyklistice např. v Dánsku a v Česku, tak nám vyjdou naprosto jiné potřeby. Jak ukazují dánské studie, mnoho Dánů ani nepovažuje jízdu na kole za tělesné cvičení – pro ně jde o způsob dopravy, a ne fyzickou aktivitu. Tomu odpovídá i politická vůle, jak vysvětluje Colville-Andersen: „Nejde o to propagovat cyklistiku mezi lidmi oblečenými od hlavy až k patě do lycry. Potřebujeme silný hlas, který ji podpoří mezi běžnými občany.“ Dalším důkazem, že je město k cyklistům vstřícné, bývá obvykle vyšší podíl žen na jízdních kolech. V Kodani tvoří ženy 55 % všech cyklistů, zatímco v auty ucpaných ulicích Manhattanu jen 20 %, což může být odrazem nedostatečné infrastruktury v newyorských ulicích. V Česku je kolo vnímané jako sportovní náčiní.

Pokud by se tedy měla objevit v komunálních volbách v roce 2022 reklama s cyklistickou tématikou, tak nás čeká dlouhá cesta ke změně myšlení českého národa.

Aby tomu tak bylo, pak je třeba začít s prací už nyní. Začínáme naivně. V příloze zveřejňujeme článek "Které ze světových měst je pro cyklisty nejlepší?" Originál článku je zde: https://www.theguardian.com/cities/2016/jan/05/where-world-most-cycle-friendly-city-amsterdam-copenhagen

Takže samozřejmě můžeme na základě tisíce otázek a indikátorů jmenovat nejlepší město pro cyklisty a dát vzor pro česká města. Jenže co nám třeba řekne nějaký žebříček Copenhagenize, kdy na 14. místě je Buenos Aires, přičemž město Mnichov se letos do první dvacítky nedostal i přesto, že 14 % zdejších obyvatel jezdí po městě na kole? Je tedy tento žebříček opravdu potvrzením, že město Buenos Aires je pro cyklisty lepší než Mnichov? Také bychom se museli ptát, kde máme český Uničov (www.unicov.dobramesta.cz)? Copak je na tom hůře, než Buenos Aires?

Co by tedy zahraniční žebříčky mohly naučit naše česká města? Třeba jednoduše přenést model z jednoho města do jiného! Stejně jako třeba z Kodaně do Jakarty! Co je to město? Je to jen skupina několika homo sapiens, kteří se musí dostat z bodu A do bodu B… Vezměme si jakékoliv město na světě, nezáleží na klimatu nebo topografii. Ta nejlepší infrastruktura tady je už několik desítek let… Je to prostě jen zkopírovat a vložit. V Londýně podle metody „zkopírovat a vložit“ právě vzniká projekt Mini Holland, díky kterému pomocí investice 100 mil. liber vznikne ve třech londýnských čtvrtích síť oddělených cyklopruhů a další infrastruktura v lidštějším měřítku.

Takže naše první tři rady:

1. Dobré příklady prostě jen dokazují, že menší i větší města v různých částech světa usilují o to, aby se u nich lépe dařilo cyklistům, obchodu a celé společnosti obecně.
2. Nedávejme důraz na prosté statistické údaje o dělbě přepravní práce, ale zaměřme se na méně kvantifikovatelné faktory jako rozdělení podle pohlaví, subjektivní pocit bezpečí.
3. Pozitivní přístup města k problematice může ostatním městům pomoci dostat se právě tam, kde jsou ti nejlepší.

Štítky: Vize (Role města, tag1), Strategie (Role města, tag2), Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)