Legenda o volebních programech, politicích a testovacích scénářích

A teprve až nyní je možné se podívat na scénáře v Brémách. Nicméně poznámka úvodem. Pokud si stáhnete danou publikaci, všimněte si, jakou kapitolou tento dokument začíná - komunikací.

Brémy a scénáře (originální překlad z jejich publikace o Plánu udržitelné městské mobility)

Příprava budoucího plánu městské mobility zahrnuje kromě podrobného pohledu na současné možnosti a nedostatky i analýzu budoucích problémů a úkolů. Na základě analýzy získáme závěry o tom, jak naplnit cíle stanovené v PUMM. Dvě základní otázky tedy jsou:

• Jaká opatření potřebujeme k naplnění cílů stanovených v PUMM?
• Jakým směrem vývoje se mají Brémy ubírat, aby se podařilo cíle PUMM naplnit do roku 2025?

Musíme prozkoumat následující aspekty, které ovlivňují budoucí vývoj a změny:

• Populace a ekonomická struktura
• Struktura města a osídlení
• Možnosti dopravy (dopravní sítě silnic a stezek, městské a regionální autobusy, tramvajová a železniční síť)
• Počet registrovaných osobních aut
• Náklady na mobilitu (ceny pohonných hmot, jízdné v prostředcích hromadné dopravy atd.)

Budoucí vývoj těchto lokálních i globálních aspektů je nepředvídatelný, protože jsou ovlivněny neznámými skutečnostmi, jako např. ekonomickou fluktuací, omezenými energetickými zdroji, rostoucími energetickými náklady a globálními změnami klimatu.

Totéž platí i o demografických změnách, o měnících se sociálních podmínkách nebo potřebách v oblasti mobility. Udržitelné financování dopravní infrastruktury je další otázkou k diskuzi, především s ohledem na stále omezenější finanční zdroje z veřejného rozpočtu na všech úrovních státní správy. Abychom mohli zohlednit všechny tyto nepředvídatelné aspekty budoucího vývoje městské mobility, připravili jsme řadu možných scénářů s časovým horizontem do roku 2025.

Základní scénář tvoří základnu pro další scénáře, které z něj vycházejí. Scénáře v plánování používáme pro ilustraci možných cest budoucího vývoje za specifických předpokládaných podmínek. A protože každá z těchto možností budoucího vývoje zahrnuje různé extrémy (které pomáhají zdůraznit účinky daných opatření), scénáře nazýváme testovacími scénáři.

Shrnutí komparace jednotlivých scénářů - uvádíme na začátek, abyste si přečetli to nejdůležitější

Vzhledem k silným a slabým stránkám (poměrně extrémních) testovacích scénářů bude nutné zvolit takovou kombinaci opatření z testovacích scénářů, která bude vyhovovat cílovému scénáři. Ten bude sloužit jako základna pro implementační plán i pro návrh plánu udržitelné městské mobility. V následujících částech jsou vysvětleny metody pro posouzení jednotlivých opatření, včetně uvedení jejich výsledků. Výsledky pěti testovacích scénářů jasně ukazují, že jedině zaměření na opatření podporující rozvoj pěší, cyklistické a veřejné dopravy může přinést vysokou míru úspěšnosti v dosahování cílů stanovených v cílovém scénáři.

Doplňkovými jsou pak centrální opatření pro lepší vedení motorové dopravy na silnice, které jsou k tomuto účelu určené, a pro nepřerušovaný tok obchodní přepravy. Jak totiž ukazují výsledky testovacího scénáře 01, jsou vhodně zaměřené na cíl. A dále by měla být použita doprovodná opatření, která pomohou zmírnit negativní dopady na zabírání půdy.

A výběr  měl samozřejmě i dopad na modal split. jak jednoduché.

Testovací scénáře - podrobnosti

Testovací scénáře umožňují procházet několika možnými směry vývoje za různých podmínek a porovnávat výsledky jak mezi jednotlivými scénáři, tak se scénářem základním. Nepopisují implementační strategii, spíš představují pět různých případů s odlišným zaměřením. Testovací scénáře vycházejí z předem určených základních předpokladů, např. ve finanční oblasti. Po vyhodnocení početních výsledků těchto scénářů bychom měli získat podrobné informace o tom, jaké účinky budou mít jednotlivá dopravně plánovací opatření a do jaké míry lze dosáhnout stanovených cílů. Všechny testovací scénáře vycházejí ze základního scénáře.

Celá řada možných verzí budoucnosti se týká časového horizontu do roku 2025 (scénáře týkající se populace, struktury, osídlení a opatření). Kromě základního scénáře 2025 vzniklo pět dalších, které ilustrují co nejširší spektrum možných opatření:

• Testovací scénář 01: Optimalizace dopravního provozu motorových vozidel
• Testovací scénář 02: Veřejná doprava útočí
• Testovací scénář 03: Efektivní místní mobilita
• Testovací scénář 04: Optimalizace pěší, cyklistické a veřejné dopravy
• Testovací scénář 05: Vysoké náklady na mobilitu

Abychom zajistili širokou škálu opatření, je možné posuzovat jednotlivé testovací scénáře odlišně, podle jejich zaměření. Každé hlavní zaměření scénáře je doplněno dalšími opatřeními, která jsou orientována na stanovené cíle.

 

Testovací scénář 01: Optimalizace dopravního provozu motorových vozidel

Testovací scénář 01 je zaměřen na optimalizaci silniční sítě pro motorová vozidla a obchodní přepravu. Podle předpokladů v tomto scénáři by technologický pokrok měl mít pozitivní dopad na bezpečnost a kapacitu dopravy (např. inteligentní světelná signalizace)i na environmentálně čistý dopravní provoz ve městech (např. hlukový smog nebo znečištěné ovzduší).

Další cílové oblasti zájmu jsou:

• Dojde k odstranění nízkokapacitních úseků na silnicích a k rozšíření silniční sítě
• Minimalizace narušení obchodní přepravy
• Lepší propojení průmyslových oblastí a jednotlivých center
• Parkování bude řešeno prostřednictvím garáží pro jednotlivé čtvrti
• Lepší dopravní management díky multimodálnímu dopravnímu centru
• Značné rozšíření a podpora elektromobility jako ekologicky čisté dopravní technologie pro města
• Průmyslový a veřejný vozový park nahradí hybridní a elektrická vozidla
• Realizace opatření na podporu dopravní bezpečnosti v rámci interakce motorových vozidel a cyklistů.

 

Testovací scénář 02: Veřejná doprava útočí

Testovací scénář 02 je zaměřen na veřejnou dopravu, která bude po ekonomické stránce lépe fungovat, pokud dojde k navýšení počtu cestujících. Proto musí dojít k optimalizaci a rozšíření sítě železniční, tramvajové a autobusové dopravy. Tento scénář vychází z předpokladu, že obec bude mít k dispozici dostatečné finanční zdroje, aby mohla k optimalizaci a rozšíření sítí přistoupit.

Další cílové oblasti zájmu jsou:

• Rozšíření a optimalizace sítě tramvajové a autobusové dopravy
• Zkvalitnění veřejného prostoru – atraktivní a bez bariér
• Optimalizace propojení jednotlivých způsobů dopravy a zatraktivnění přestupních míst
• Obchodní centra snadno a rychle dostupná linkami veřejné dopravy
• Vozový park autobusové dopravy nahrazen vozy na elektrický pohon
• Zvyšování bezpečnosti dopravy
• Komunikační opatření zaměřená na propagaci tramvajové a autobusové dopravy
• Vyšší frekvence i rychlost tramvajových a autobusových spojů
• Nové stanice pro regionální i městskou osobní železniční dopravu a vyšší frekvence spojů

 

Testovací scénář 03: Efektivní místní mobilita

Testovací scénář číslo 3 je zaměřen na pěší a cyklistickou dopravu. Jedná se především o poměrně nenákladná, ale účinná opatření na podporu mobility na krátké vzdálenosti s cílem rozvíjet především pěší a cyklistickou dopravu, které by měly v co největší míře nahradit osobní automobilovou dopravu. Tento záměr vychází z předpokladu, že obec má k dispozici omezené finanční zdroje, protože navazující financování v rámci Entflechtungsgesetz (Zákon o oddělení společných úkolů a finanční pomoci) je ukončeno. V kontextu rostoucích nákladů na údržbu stávajících služeb nebudou v rámci scénáře 03 realizována žádná finančně nákladná (strukturální) opatření.

Další cílové oblasti zájmu jsou:

• Zkvalitnění veřejného prostoru – atraktivní a bez bariér
• Postupné zavádění inovativních nápadů, které podporují pěší dopravu, např. sdílený prostor
• Další rozvoj cyklistické sítě a rychlejší doprava na jízdních kolech
• Snižování počtu kolizí mezi cyklisty a chodci
• Rozšíření parkovacích zařízení pro cyklisty na veřejných místech (vč.Park&Ride)
• Zóny 30 km/h zaváděny i na rozsáhlých úsecích hlavní silniční sítě
• Zjednodušené přecházení hlavních dopravních komunikací
• Rozšířené parkovací poplatky
• Komunikační opatření zaměřená na propagaci mobility na krátké vzdálenosti
• Zvyšování bezpečnosti chodců a cyklistů – úprava prostor, kde cyklisté a chodci cítí obavy

 

Testovací scénář 04: Optimalizace pěší, cyklistické a veřejné dopravy

Testovací scénář 04 představuje kombinaci scénářů 02 a 03 a je zaměřen na optimalizaci cyklistické, pěší a veřejné dopravy. Na rozdíl od třetího scénáře tento testovací scénář vychází z předpokladu, že obec má k dispozici finanční zdroje nutné pro rozvoj pěší, cyklistické a veřejné dopravy. Rovněž se zde počítá s  nástroji na financování nové infrastruktury (např. mýtné pro automobilovou dopravu, poplatky z veřejné dopravy). V tomto případě lze tedy pomýšlet i na nákladnější strukturální opatření.

Další cílové oblasti zájmu:

• Atraktivní veřejný prostor, v němž lidé chtějí pobývat. Postupné zavádění inovativních dopravních opatření na podporu pěší dopravy
• Bezpodmínečné rozšíření cyklistické sítě, opatření, která zrychlí cyklistickou dopravu
• Rozšíření a optimalizace sítě tramvajové a autobusové dopravy – tramvaje a autobusy budou jezdit častěji a rychleji
• Nové regionální a místní železniční stanice, vyšší frekvence vlakových spojů
• Rozšířená nabídka parkovacích zařízení pro cyklisty na veřejných místech, vč. Bike&Ride
• Optimalizace propojení jednotlivých způsobů dopravy a zatraktivnění přestupních míst
• Zóny 30 km/h budou realizovány na menších úsecích hlavní silniční sítě
• Jednodušší přecházení hlavních dopravních komunikací
• Rozšíření parkovacích poplatků
• Komunikační opatření na podporu a rozvoj ekologicky šetrné mobility
• Zvyšování bezpečnosti dopravy, minimalizace počtu kolizí mezi chodci a cyklisty, úprava míst, na kterých se cyklisté a chodci necítí bezpečně
• Podpora elektromobility v autobusové dopravě, v systémech carsharing i ve formě elektrokol

 

Testovací scénář 05: Vysoké náklady na dopravní mobilitu

Testovací scénář 05 se od předchozích scénářů liší svou strukturou. Vychází z předpokladu, že ceny energie a pohonných hmot porostou a mobilita bude čím dál nákladnější. Zatímco předchozí scénáře se zaměřují na konkrétní způsoby dopravy, v tomto případě stojí v popředí měnící se podmínky a následné adaptační strategie. Klíčové oblasti zájmu v rámci tohoto scénáře jsou podpora elektromobility, intermodality a multimodality, a také rozvoj managementu mobility.

V důsledku rostoucích cen pohonných hmot vzniká celá řada adaptačních strategií:

• Snižující se podíl jízd vykonaných prostřednictvím motorové dopravy
• Rostoucí míra obsazenosti osobních aut, např. díky systému carpooling
• Zvyšující se podíl nákupů v oblastech, do kterých se lidé dostanou na kole nebo pěšky.

 

Město Brémy musí na nové směry vývoje reagovat cíleně:

• Optimalizace propojení jednotlivých způsobů dopravy
• Podpora elektromobility
• Posílení konzultačních služeb v oblasti dopravní mobility pro různé cílové skupiny.

 

Porovnání testovacích scénářů

Pomocí dopravních modelů byly nejprve vypracovány testovací scénáře. Z vyhodnocení výsledků modelování vzešly výsledné parametry. Po porovnání se základním scénářem je možné určit a kvantifikovat účinky jednotlivých opatření. Bylo provedeno i kvalitativní posouzení všech účinků veškerých opatření v každém testovacím scénáři, a to s ohledem na cíle stanovené v PUMM.

Srovnání testovacích scénářů za použití modelových parametrů

Kvantitativní porovnání jednotlivých testovacích scénářů mezi sebou i se základním scénářem bylo provedeno s použitím dopravního modelu města Brémy a parametrů stanovených pro prognózu.

Modální rozdělení v osobní dopravě1

Při porovnání modálního rozdělení dopravy testovací scénáře ukazují spektrum možných změn. Zřetelně se tak odhalují silné a slabé stránky jednotlivých opatření a jejich cílových oblastí. Ve všech testovacích scénářích můžeme vidět, že potenciál pro změnu je mnohem výraznější v případě osobní dopravy obyvatel města Brémy než pro celkovou poptávku po osobní dopravě. A to proto, že lidé, kteří nejsou přímo obyvateli Brém, jsou mnohem silněji orientovaní na motorovou dopravu než obyvatelé Brém.

V závislosti na koncepci daného testovacího scénáře – jak jsou definovány v cílech PUMM města Brémy – podíl jízd, které obyvatelé Brém vykonají autem, buď zůstane stejný, nebo výrazně poklesne. Tento trend můžeme vidět především ve scénáři 04, kde podíl osobní automobilové dopravy klesá (cca o 15 %) na přibližně 34 %, a naopak posiluje pěší, cyklistická a veřejná doprava. Podíl automobilové dopravy by se tím dostal na úroveň, které dosáhlo jen několik málo srovnatelně velkých měst v Německu (např. Frankfurt nad Mohanem). Rovněž balíčky opatření v testovacím scénáři 01 nepřinášejí prakticky žádné negativní účinky na možné změny modálního rozdělení dopravy.

Poznámka 1 Kromě mapování modálního rozdělení veškeré dopravy, které zohledňuje dopravu jak obyvatel Brém, tak osob dojíždějících z jiných obcí do Brém (důležité pro studium silniční dopravy a sítí hromadné dopravy), modální rozdělení ilustruje i vliv opatření na dopravní chování obyvatel Brém a umožňuje srovnání s jinými městy.

Při třídění a hodnocení výsledků je třeba věnovat pozornost (pravděpodobně omezeným) možným změnám, které jsou dané specifickými vlastnostmi města Brémy. Lineární struktura města podél řeky Vezery, vysoký podíl komerčních (osobních) dopravců, silná provázanost města s regionem, vysoký podíl cyklistů a hromadná doprava navázaná na silniční síť, to vše tvoří určité limity. V závislosti na koncepci opatření nebo testovacích scénářů lze vysledovat i silné reciproční působení mezi různými prostředími.

Podle parametrů dopravního modelu by testovací scénář 01 přinesl jen relativně malou změnu, pokud jde o provoz motorové dopravy na území města Brémy. Zatímco motorová doprava by byla vedena po silnicích vyšších tříd, kde by se pohybovala rychleji, tento scénář by neměl téměř žádný negativní dopad na hromadnou dopravu ani na hladinu emisí CO2, které produkuje právě doprava.

Parametry testovacího scénáře 02 vykazují výrazně pozitivnější účinky na hromadnou dopravu. Silnou stránkou scénáře je rostoucí poptávka po hromadné dopravě, lepší plynulost hromadné dopravy a snižování hladiny emisí CO2 z dopravy.

Pokud jde o snižování objemu motorové dopravy, jsou účinky testovacího scénáře 03 mnohem výraznější než účinky scénáře 02, zatímco průměrná rychlost motorové dopravy na hlavních dopravních komunikacích poměrně klesá díky opatření Zóny 30 km/h. Opatření testovacího scénáře 03 se projeví i ve snižování poptávky po hromadné dopravě a v nežádoucím snižování průměrné rychlosti tramvají a autobusů.

Testovací scénář 04 umožňuje největší snižování objemu motorové dopravy v porovnání s dalšími třemi scénáři zaměřenými na jednotlivá opatření, a současně zvyšování počtu cest hromadnou dopravou. Jeho dopady jsou nejblíž cílům stanoveným v PUMM.

Testovací scénář 05 umožňuje dosáhnout zdaleka největšího snížení objemu motorové dopravy, ale jeho realizace má i jisté negativní dopady na hromadnou dopravu. Tento scénář zahrnuje i výše uvedené aktivity, které jsou v rozporu s cílem sociální inkluze a rovnost. Jako „adaptační scénář“ nemůže sloužit koncepci dopravní aktivity v Brémách, přitom opatření zaměřená na změnu dopravního chování slouží jako stavební kameny pro koncepci dopravy v Brémách.

Porovnání na základě cílových indikátorů

Spolu s výsledky odvozenými z dopravního modelu – např. změna volby způsobu dopravy – nám analýza modelu, vycházející z cílových indikátorů, umožňuje identifikovat silné a slabé stránky testovacích scénářů v kontextu cílů stanovených v PUMM.

Pro účely kvalitativní komparace balíčků opatření v testovacích scénářích bylo z 6 cílů a 42 dílčích cílů odvozeno 16 cílových indikátorů. Vzhledem k tomu, že se některé body překrývaly, byly sloučeny do jednoho indikátoru.

1 Sociální inkluze, rovná práva: umožňuje sociální inkluzi všech osob. Posiluje rovnost všech účastníků dopravy, zvyšuje bezpečnost v průběhu používání

1.2

2 Koncepce ulic, život v ulicích: zvyšování kvality veřejného prostoru ve prospěch chodců, snaha o to, aby v prostoru chtěli pobývat delší dobu

1.2, 1.6, 1.7, 1.8

3 Podpora a rozvoj cyklistické dopravy: podpora cyklistické dopravy, rozvoj infrastruktury a celé cyklistické sítě, a to i mimo hlavní trasy

1.3, 4.3

4 Atraktivní veřejná doprava: optimalizace a zefektivnění služeb veřejné dopravy, rozvoj meziměstských spojů a spojů přes řeku

1.4, 3.2, 3.8

5 Dostupnost a obslužnost: zvyšování dostupnosti veřejné dopravy a obslužnosti veřejných míst

1.5

6 Bezpečnost dopravy: zvyšování bezpečnosti dopravy

2.1, 2.2, 2.3, 2.4

7 Propojení pěší, cyklistické a veřejné dopravy: lepší a souvislé propojení mezi pěší, cyklistickou a veřejnou dopravou

3.1, 3.3, 3.4, 4.6

8 Informace: rozvoj PR a informačních systémů, jednotný a srozumitelný tarifní systém, a to i pro alternativní způsoby dopravy a pro celý region

3.5

9 Dostupné centrum města: zlepšit dostupnost centra Brém pro všechny způsoby dopravy

4.2

10 Regionální a místní osobní železniční doprava: rozvoj kvalitních železničních tratí a spojů pro osobní dopravu cestujících mezi Brémami a okolními obcemi a městy i uvnitř Brém (včetně systémů Park&Ride a Bike&Ride); zvýšení podílu veřejné dopravy na úkor osobní automobilové dopravy

4.4

11 Dostupné průmyslové a obchodní zóny: zajistit optimální dostupnost průmyslových a obchodních areálů i říčního přístavu pro všechny způsoby dopravy

5.2, 5.3, 5.6

12 Řízení dopravy: rozvoj infrastruktury vhodné pro vzorec osídlení, jakým jsou Brémy, spolehlivá a provázaná hierarchie sítě dopravních komunikací, lepší řízení a kontrola dálkových tras, vedení obchodní přepravy přes vysokokapacitní komunikace mimo rezidenční části měst

4.1, 5.4, 5.7, 5.8

13 Hluk a emise: snižování hladiny emisí v souladu s cíli na ochranu klimatu a životního prostředí. Snižování hladiny hluku a dalších problémů, které generuje dopravní provoz

6.1, 6.2, 6.5

14 Zabírání půdy a dělící efekt: lepší využívání stávajících způsobů dopravy i dopravní infrastruktury ve městě i v regionu, snaha omezit zabírání půdy a dělící efekt dopravních komunikací a železničních tratí

6.3, 6.6

15 Místní mobilita: podpora hustoty osídlení v rámci plánování rozvoje města, posílení center jednotlivých městských částí, rozvoj víceúčelových oblastí a místní mobility

6.4, 1.8

16 Inovace: podpora inovativních opatření, řešení pro integrovanou dopravu a alternativních dopravních systémů

3.6, 3.7, 5.5, 5.9

Těchto 16 indikátorů tvoří jednotné hodnotící schéma pro pět testovacích scénářů. Společně vytvářejí základnu, která umožňuje porovnání účinků jednotlivých scénářů s ohledem na stanovené cíle. Podle pozitivních a negativních účinků lze určit jak slabé a silné stránky, tak rozdíly mezi testovacími scénáři, a vyvodit závěry o tom, nakolik jsou užitečné pro dosažení cílů PUMM.

 

Silné stránky každého testovacího scénáře lze určit s ohledem na úspěšnost scénáře a jeho balíčku opatření. Testovací scénář 02 „Veřejná doprava útočí“ má zvlášť silný dopad v případě indikátoru „atraktivita veřejné dopravy“, který lze vysledovat mj. jiné až k opatřením pro intenzivní rozšíření služeb veřejné dopravy. Testovací scénář 03 „Efektivní místní mobilita“ se svým zaměřením na pěší a cyklistickou dopravu, bezpečnost a rozšíření zón s rychlostí do 30 km/h vykazuje mimořádný účinek především pro indikátory „místní mobilita“, „podpora a propagace cyklistické dopravy“ a „bezpečnost dopravního provozu“. Pouze testovací scénář 04 „Optimalizace pěší, cyklistické a veřejné dopravy“ vykazuje podobně výrazný účinek pro téměř všechny indikátory. Testovací scénář 01 „Optimalizace motorové dopravy“ vyniká mezi ostatními jako jediný scénář s výrazným dopadem na indikátor „řízení dopravy“. Pro indikátor „dostupnost průmyslových a obchodních zón“ je posílením především koncentrace infrastrukturních opatření a optimalizace dopravního provozu na silniční síti. Silné stránky testovacího scénáře 05 „Vysoké náklady na mobilitu“, který počítá s adaptačními strategiemi, vycházejícími z neúměrně zvýšených nákladů na mobilitu, vyniká především v indikátorech „informace“ a „propojení pěší, cyklistické a veřejné dopravy“, protože tento scénář zahrnuje místo investičních opatření zajištění informačních řešení a různých možností mobility.

Ve dvou případech dochází ke konfliktu v cílech. Testovací scénář 01 „Optimalizace motorové dopravy“ má kvůli opatřením ve prospěch rozšiřování infrastruktury negativní dopad na indikátor „zabírání půdy/dělící efekt“, zaměřený na rozumné a pečlivé využití prostoru a co nejlepší využití stávající infrastruktury.

Předpoklad zahrnutý v testovacím scénáři 05, že náklady na mobilitu neúměrně porostou, což znamená, že motorová doprava bude finančně mnohem náročnější, je v rozporu s indikátorem „sociální inkluze/rovnost“. Je dost pravděpodobné, že část populace nebude schopná tak vysoké náklady unést a jejich mobilita tak bude značně omezená.

Vzhledem k tomu, že každý z testovacích scénářů počítá s jiným finančním rámcem, je třeba reflektovat míru úspěšnosti testovacího scénáře s ohledem na náklady nutné na realizaci balíčků opatření. Ve výpočtu nákladů na již plánovaná opatření v celkovém objemu financí do roku 2025 je rovněž nutné zohlednit náklady v základním scénáři.

Pokud jde o náklady, nejméně finančně nákladným je testovací scénář 03.2 Vezmeme-li v úvahu napjatý rozpočet veřejné poklady a předpokládané přerušení dalšího financování podle Entflechtungsgesetz (Zákon o oddělení společných úkolů a finanční pomoci), tento scénář zahrnuje převážně nízkonákladová, a přitom účinná opatření, vyžadující jen relativně nízký rozpočet.

Poznámka 2 Protože testovací scénář 05 se zaměřuje na upravené rámcové podmínky a ne na investiční opatření, čímž se liší od ostatních scénářů, z hlediska nákladů řešíme jen testovací scénáře 01 – 04.

 

Celkové investice ve výši 1,4 miliard euro činí z testovacího scénáře 01 finančně nejnákladnější scénář. To lze mimo jiné vysvětlit tím, že opatření navržená pro optimalizaci motorové dopravy se týkají především infrastruktury (např. výstavba nové dálnice B6n), která usměrní motorovou dopravu a zajistí její plynulost. Finančně nákladná strukturální opatření pro městskou hromadnou dopravu a regionální železniční dopravu (např. nové železniční stanice, rozšíření železniční sítě) znamenají navyšování rozpočtu i v případě testovacích scénářů 02 a 04. Je však potřeba zdůraznit, že město Brémy nemusí nutně pokrýt veškeré náklady na opatření na rozvoj automobilové, místní hromadné nebo osobní železniční dopravy. V závislosti na plánu převezme část nákladů národní vláda nebo některá třetí strana. Z celkových nákladů v základním scénáři (zhruba 551 milionů euro) připadne na město Brémy cca 19 %, národní vláda a třetí strany uhradí 81 %. Důsledky, které s sebou přináší různé rozdělování nákladů, jsou zohledněny v implementačním plánu.

Testovací scénář 04 se díky vysoké míře úspěšnosti v dosahování stanovených cílů a vysoké efektivitě řadí k těm nejlepším. Ale i testovací scénáře 02 a 03 vykazují pozitivní účinky v mnoha oblastech. Nicméně některé z cílů je schopen pokrýt jen testovací scénář 01. Z hlediska nákladové efektivity zase vyčnívá testovací scénář 03, poměrně nenákladný balíček opatření s dobrou mírou úspěšnosti v dosahování cílů pro indikátory účinnosti.