Město Lipsko - inspirace pro Českou republiku

16. 08. 2018

I když má město Lipsko přes 500 tis. obyvatel, směle může být vzorem i pro taková malá česká města jako jsou Hranice, Milevsko, Uherské Hrdaiště, či Otrokovice. Není to o velikosti, ale o principech, které by se měly aplikovat v každém městě. Spolupráce s městem Lipsko byla zahájena už v roce 2011. Díky tomu jsme mohli pochopit o plánování dopravy a mobility více, než se dá naučit z přednášek, prezentací, či dobrých příkladů. Mezinárodní letní škola Udržitelná mobilita - made in Lipsko, která proběhla ve dnech 6. - 10. 8. 2018, tak byla pro nás dobrou příležitostí si urovnat myšlenky a vědomosti, které postupně budeme zveřejňovat Teorie je sice pěkná, ale je třeba ji ukazovat na konkrétních příkladech a zkušenostech. My jsme si vybrali město Lipsko.

Dnes představujeme celkovou Strategii integrovaného rozvoje města Lipska. Chceme ukázat, že plánování dopravy a mobility je sice pěkná věc, ale pokud město nemá promyšlenou strategii, pokud politici neví, kam chtějí směřovat město, pak s odpuštěním tzv. Plán udržitelné městské mobility je úplně k ničemu, resp. je jen ad-hoc plánovacím dokumentem s ad-hoc vizí a směřováním.

Z toho plyne řečnická otázka pro politiky, kteří jdou do voleb: "Co víte o strategii vašeho města?" Budete ji aktualizovat, nebo půjdete v duchu té stávající? Srovnat svou a města Lipska si mohou všichni v přiložené prezentaci. Mimo jiné zde i každý dostane odpověď na otázku, co je potřeba udělat pro to, aby lidi z menších měst neutíkali do větších a vytvořili z něj opravdu atraktivní město, plné života.

Několik údajů k Lipsku:

Dnešní Lipsko můžeme charakterizovat jako

• nové zaměstnanecké zóny na severu spolu s novým veletržním areálem, letištěm a továrnami Porsche, BMW a sklady Amazonu
• historické a kulturní centrum
• rozsáhlé plochy zeleně
• a nové jezero, které vzniklo v bývalém areálu těžby.

V uplynulých dvaceti pěti letech, které následovaly po sjednocení země, prošlo město Lipsko třemi fázemi urbánního rozvoje:

1. V 90. letech se Lipsko snažilo navázat na význam, jaký mělo kolem roku 1920, kdy šlo o třetí největší město Německa. S tím souvisí vysoký počet investic, s nimiž ale nedokázal držet krok ekonomický rozvoj – a to v celém bývalém Východním Německu. Míra nezaměstnanosti proto vzrostla až na 20 % a z města odešlo víc než 100 tisíc obyvatel.
2. Koncem 90. let jsme proto zahájili proces postupného zmenšování a restrukturalizace města. Do Lipska také přišly dva největší zaměstnavatelé – BMW a Porsche. Současně jsme dali šanci prázdnému a nevyužitému prostoru a zvýšili jsme kvalitu života ve vnitřních částech města. Stavěli jsme na našich prvních strategických plánech.
3. Dnes je Lipsko s růstem 2,5 % ročně jedním z nejrychleji rostoucích měst Německa. Míra nezaměstnanosti klesla na třetinu. Lidé se vrátili a chtějí žít v centrálních historických částech města. Tyto procesy podporujeme prostřednictvím integrovaného přístupu k rozvoji města.

EKONOMICKÝ ROZVOJ

• Od 90. let minulého století se ekonomika regionu Halle/Lipsko dynamicky rozvíjí.
• Město se etablovalo jako kongresové a konferenční centrum.
• Významně vzrostla ekonomická síla Lipska a zaměstnanost v regionu -
• v roce 2012 jsme měli o 13 610 nezaměstnaných méně než v roce

Ekonomická struktura se stabilizovala:

• Nové obory jako automobilový průmysl a logistika expandují do celého regionu.
• Úspěšné průmyslové podniky jako továrny Porsche a BMW významně zlepšily ekonomickou situaci v Lipsku – a tím celkový rámec pro rozvoj města.

Další charakteristika:

• Lipsko je mezinárodně proslulé jako město vědy – 50 tisíc lidí zde vyučuje, učí se, provádí výzkum nebo pracuje v různých institutech.
• Vědecké instituce, firmy i městské instituce vzájemně spolupracují a v budoucnu by měly přinášet nové podněty pro rozvoj města.
• Modleový projekt ‘BioCity Campus’: ve vědecké zóně na jihovýchodě Lipska vznikne klastr zaměřený na zdravotní péči a biotechnologie, tzv. „BioCity Campus“
• Kromě institutu pro inovace a výzkum jsou v plánu i start-upy a zavedené biotechnologické firmy, dále centrum pro regenerační medicínu, vzdělávací centrum pro vědce a zařízení pro péči o děti.

Centrum Lipska je dokonalým příkladem víceúčelového evropského města.

• Je kompaktní a multifunkční, s atraktivní a jedinečnou architekturou. A samozřejmě jde o kulturní srdce města.
• V centru města naleznete unikátní arkády, nádvoří domů i veletržní paláce.
• Mädlerova pasáž (Auerbachs Keller, Goethe), Specks House, nově vybudované obchodní domy / maloobchodní prostory

O principech německého plánování:

• V Německu existuje formální systém pro plánování, definovaný federálními zákony. Regionální plán rozvoje na státní úrovni je základem pro územní plán na úrovni města a pro právně závazné územní plány pro městské části.
• Tento systém plánování však definuje pouze využití půdy, nestanovuje ale priority pro veřejné investice a provoz jednotlivých odborů - zde pracujeme se strategickými plány jak pro celé město, tak pro jeho části. Tyto plány schvaluje rada města. Pro správní orgány města jsou pak závazné.
• Ve strategickém plánování propojujeme strategie plánování pro jednotlivé sektory. V rámci městské administrativy vznikly mezioborové skupiny, které zajišťují integrovaný přístup.

Jaké jsou výhody takového přístupu?

• Řídící nástroj pro starostu města
• Synergie odvětvových investic
• Priority pro přípravu a realizaci rozpočtu
• Základ pro financování z evropských a národních zdrojů
• Transparentnost – pro obyvatele města

Principy participace

Rozvoj města je společná aktivita částečně řízená veřejnými orgány.

Občanská společnost – např. členové sdružení, soukromé nadace, angažovaní jedinci, podnikatelé, majitelé nemovitostí i nájemníci – hraje stejně důležitou roli.

• kanceláře pro správu městských částí
• občanská fóra
• centra městských částí…

Vyvinuli jsme inovativní formy participace

• setkávání
• workshopy
• internetové rozhovory
• průzkumy a ankety

Nové prognózy rozvoje města Lipska na příštích 15 let.

Všechny předpokládají populační růst, některé až enormně silný.

Takový vývoj před nás klade několik výzev, například:

• Potřebujeme asi 30 nových škol a až 50 nových školek.
• Dopravní provoz bude mnohem intenzivnější.
• Stále narůstá počet konfliktů mezi rostoucí hustotou, bydlením a ekonomikou, městskou zelení a veřejným prostorem.
• A samozřejmě je zde riziko, že mnohé z toho pozitivního, čeho jsme dosáhli v éře zmenšování, v současnosti opět ztratíme.

Nejdůležitějším problémem je však nestabilita prognóz. Proto město potřebuje strategie pro různé scénáře vývoje města a odolnou a pružnou městskou strukturu.

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Štítky: Zahraniční města (Role města, tag8), Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)