Aktuality podle tagu
16. 03. 2018
Dne 14. 3. 2018 vyšla zpráva, že byl zahájen vzdělávací program Akademie městské mobility. Chceme, aby měl přidanou hodnotu, aby přišel s něčím novým, razantním a to i za předpokladu, že s ním někdo nebude souhlasit. Jak by řekl klasik: „nové víno musí do čistých sudů, v těch starých by se zkazilo“.
První lekce byla ještě nenápadná, mířila na lidi, na tvorbu pracovních skupin, apod. To vše je dobré a užitečné. Otázky ale zní jinak: Jak a kdy chcete komunikovat s veřejností? Jakou představu máte o této komunikaci? Co je pro vás důležitější? Odborné představy o tom, jak by měla doprava vypadat, co je a co není bezpečné, vše dobře postavené na teorii? Anebo v celém procesu měli hlavní prostor lidé, jejich potřeby, jejich problémy, ale také jejich potenciální příležitosti?
Co kdyby plán udržitelné městské mobility byl v rukou komunikačního manažera, který by celý plán realizoval podle metody „Value Proposition Design“, neboli by plán městské mobility byl vytvořen lidmi, kteří by jej považovali za svůj. Děsíte se toho, že to nebude fungovat, že by si každý dělal co chce, že by všichni začali jezdit auty?
Možná málo známe lidi, nebojme se jich, vyjděme mezi ně a začněme jim naslouchat. Ano mnohdy uslyšíme protichůdné názory, ale to je umění ustát daný dialog. Copak budete chtít vytvořit plán, který lidi jen naštve? Když něco vymodelujeme, co tím získáte? Jen představu počítačového programu o tom, jak by mohla fungovat budoucnost? Ale počítá takový program s tím, jak se budou lidé chovat v roce 2030, když odborníci ani neví, jak se chovají dnes. Ano, modal split nám řekne nějaké údaje, ale neodráží tužby lidí, jak by se chovali, kdyby k tomu měli vytvořeny podmínky.
Chceme se lidí ptát, co by se muselo změnit, aby do města dojeli vlakem a nikoliv autem? Chceme se lidí ptát, co má město udělat proto, aby více jezdili na kole, či chodili pěšky? Ano, třeba jen někteří vysloví prosbu, že za určitých okolností by změnili své dopravní chování, ale o tom to je. Nechceme změnit svět. Chceme pomoci těm, kteří chtějí změnu. Nemá být o tom tento plán? Zaměřit se na lidi, kteří chtějí změnu. Není právě toto naše cílová skupina? Neboli na ty, co do města, nebo po městě jezdí autem, ale jen proto, že nemají jinou volbu. Pokud by se něco změnilo, pak by i oni rádi změnili své chování. A ruku na srdce. Není toto samotná podstata plánu udržitelné městské mobility? Neměnit svět, ale pomoci těm, kteří chtějí změny. Ten proces je popsán na těchto stránkách - https://strategyzer.com/.
Co by to v praxi znamenalo? Zemětřesení. Nyní je králem celého procesu zpracovatel, inženýrská firma, která dobře zvládá technické postupy a také dává dobře informace na web. Vše se dělá přesně podle metodiky. Politici, úředníci a pracovní skupina pak něco schválí, tu něco nepovolí. A pak přijde na řadu slavné veřejné projednání, kdy zapojíme veřejnost. Opět něco kosmeticky upravíme.
V novém vnímaní se od samotného začátku zaměřujeme na produkty a služby, které mohou pomoci změnit dopravní chování a o které si sami řekli lidé. To je plán udržitelné městské mobility. Pokud chcete plánovat dopravu, pak je potřeba udělat generel dopravy, v tomto případě je to legální. Na druhé straně ale stále vycházíme z metodiky, stále je potřeba udělat analýzu, je potřeba mít tvrdá data, je potřeba mít vizi, strategii, návrhovou část a akční plán a indikátory, ale pokud od samotného začátku nevidíme potřeby lidí, je to špatné. Takže zase až tak velká revoluce to není. Jen se na stávající metodiku, podle které se má dělat plán udržitelné městské mobility, se prostě díváme z jiného úhlu pohledu, z pohledu občanů města.
Ale to není vše. A co když si nechávají zpracovávat plán i taková města jako jsou Otrokovice, Kroměříž, Uherské Hradiště, Kopřivnice, či Vsetín? I ony se mají dělat takový plán podle metodiky pro města, když víme, že byla dělána po vzoru evropské metodiky, která byla šitá na míru pro města s minimální velikostí do 150.000 obyvatel? Neměli bychom v Česku v takovém případě začít spíše hovořit o plánu aglomerační / regionální mobility? Copak nevíme, že právě v případě tak malých měst, jako jsou Otrokovice, Kroměříž, Uherské Hradiště, Kopřivnice, či Vsetín mnoho lidí do města dojíždí z okolí? Klíčem je tedy spolupráce na takovém plánu s regionálními dopravci a také s firmami na jejich firemních plánech mobility. Ale to už je jiný příběh. Pro dnešek by to mohlo být vše.
