Aktuality podle tagu
30. 11. 2017
Opatření na podporu pěší a cyklistické dopravy by měla být nedílnou součástí strategií na zvyšování kvality ovzduší. Emise z dopravy jsou jednou z hlavních příčin znečištěného ovzduší v našich městech a obcích. Orgány místní samosprávy v celé Británii se snaží přijít s plánem, který tento problém vyřeší.
Sustrans brzy zveřejní nový nástroj, který ukáže, jak v této oblasti může pomoci pěší a cyklistická doprava.
V posledních letech se intenzivně pracuje na problémech souvisejících se znečištěným ovzduším ve městech. Vládní aktivity jsou více než vítané. Opatření, kterými lze úroveň emisí z dopravy snižovat, však často odpovídají velkému počtu ekonomických a dalších zájmů. My se snažíme předložit důkazy o tom, že řešení založená na pěší a cyklistické dopravě fungují lépe.
Je sice rozumné zavádět opatření, která eliminují množství nafty v automobilové dopravě, ale rozsah změn, které díky tomu zaznamenáme v kvalitě ovzduší, je pouze omezený. Značnou část emisí prachových částic z automobilové dopravy způsobuje opotřebení pneumatik a brzd – a na tom omezení nafty nic nezmění. Stejně tak vznikají nečistoty v ovzduší spalováním benzínu, i když méně škodlivé než v případě nafty. Kromě toho je značně obtížné řídit a zvládat systémy šrotovného, finance totiž velmi často končí u osob, které finanční podporu nepotřebují. Šrotovné, které je plně financováno z veřejných zdrojů, nemůžeme považovat za ideální řešení, protože rozhodně nepředstavuje nejvhodnější způsob využití finančních prostředků z veřejných zdrojů.
A podobné problémy se týkají i elektrifikace automobilové dopravy. I zde platí stejné měřítko pro opotřebení pneumatik a brzd a elektřina jako zdroj energie jen přesouvá problém emisí z výfuku do komína elektrárny. Rostoucí elektrifikace vozidel zvyšuje poptávku po výrobě elektřiny, a tedy další využívání fosilních paliv (ačkoliv se v současnosti snažíme o stále dokonalejší kombinace paliv, výrazné změny v energetické poptávce budou ještě nějaký čas vyžadovat další využívání starších a silně znečisťujících způsobů výroby energie). Kromě toho jsou baterie v autech o dost těžší než palivové nádrže, takže množství prachových částic z opotřebení brzd a pneumatik nebude menší, ale naopak.
Zásadní roli ve snaze odklonit se od osobní automobilové dopravy hraje veřejná doprava. Elektrifikace veřejné dopravy sice pomáhá, ale i tady musíme být opatrní kvůli dopadům zvýšené poptávky po elektřině. Uživatelé veřejné dopravy si rozhodně zaslouží ekologicky šetrnější vozový park – jak ukazují průzkumy, vystavení nečistotám v ovzduší je v případě veřejné dopravy nepříjemně vysoké. Také nesmíme zapomínat na to, že velká část sítě linek veřejné dopravy se už nyní pohybuje na maximální kapacitě – a vyřešit tento problém rozšířením vozového parku, i kdyby šlo o vozy s tzv. ekologicky čistým pohonem, jen nadále zhorší potíže související s poptávkou po energiích.
Řešením s pozitivnějšími důsledky je naopak omezení vjezdu osobních aut do městských oblastí. Nejúčinnějším způsobem, jak vyčistit určitou oblast, je odstranit samotné kořeny problému. Ať už se omezení dopravního provozu týká jen konkrétního časového úseku během dne nebo určitého prostoru ve městě (ulice, čtvrti), jeho dopad na kvalitu ovzduší by měl být veskrze pozitivní – za předpokladu, že město zajistí, aby jeden problém nebyl nahrazen jiným, např. že si řidiči nebudou hledat jinou (delší) trasu ke svému cíli nebo se firmy nebudou stěhovat do oblastí bez dopravních omezení (ačkoliv mnozí pozorovatelé naznačují, že mnohem pravděpodobnější je opačný případ – firmy se do budoucna rozhodnou přemístit do méně znečištěných oblastí). Za úvahu stojí i zpoplatnění vjezdu, ale v kombinaci se zásadními investicemi do infrastruktury pro chodce a cyklisty i do veřejné dopravy, které lidem nabídnou alternativní možnosti dopravy po městě a nepenalizují méně movité spoluobčany.
Bez ohledu na zpoplatnění je největším problémem v souvislosti s omezením dopravního provozu otázka dostupnosti. Ať už realizujeme jakákoliv opatření, lidé musí mít k dispozici prostředky, jak se dostat do cílové destinace.
Nejlepší alternativou jsou opatření, která podporují cyklistickou a pěší dopravu - neprodukují žádné vedlejší emise, nejsou energeticky náročné, jsou plně inkluzivní a posilují dopravní dostupnost.
Samozřejmě tím nejefektivnějším způsobem, jak snížit množství emisí z dopravy, je kombinace několika vhodných opatření. Chceme v našich městech vidět všechny možné strategie, jak zlepšit kvalitu ovzduší, podpořené opatřeními ve prospěch cyklistické a pěší dopravy.
Sustrans a Eunomia vytvořili nový nástroj, který pomáhá podpořit opatření pro pěší a cyklisty ve vztahu ke zvyšování kvality ovzduší. Uvedený nástroj ukazuje, jak v této oblasti vytěžit z pěší a cyklistické dopravy co nejvíc, a rovněž stanovuje rámec pro začlenění plánů na podporu pěší a cyklistické dopravy do plánů pro zvyšování kvality ovzduší.
Sustrans vítá možnost spolupracovat s osobami odpovědnými za strategie pro řešení problémů s kvalitou ovzduší a ukázat, jak náš nástroj může pomoci. Pro další informace o nástroji prosím kontaktujte Dr Andyho Copea.
Autor Dr Andy Cope, 2. 11. 2017
Překlad: Asociace měst pro cyklisty
Zdroje:
de Nazelle, A., Fruin, S., Westerdahl, D., Martinez, D., Ripoll, A., Kubesch, N., and Nieuwenhuijsen, M. (2012) A travel mode comparison of commuters’ exposures to air pollutants in Barcelona, Atmospheric Environment, Vol.59, pp.151–159
Zuurbier, M., Hoek, G., Hazel, P. van den, and Brunekreef, B. (2009) Minute ventilation of cyclists, car and bus passengers: an experimental study, Environmental Health, Vol.8, No.1, p.48
Zuurbier, M., Hoek, G., Oldenwening, M., Lenters, V., Meliefste, K., van den Hazel, P., and Brunekreef, B. (2010) Commuters’ Exposure to Particulate Matter Air Pollution Is Affected by Mode of Transport, Fuel Type, and Route, Environmental Health Perspectives, Vol.118, No.6, pp.783–789
Zuurbier, M., Hoek, G., Oldenwening, M., Meliefste, K., van den Hazel, P., and Brunekreef, B. (2011) Respiratory Effects of Commutersʼ Exposure to Air Pollution in Traffic:, Epidemiology, Vol.22, No.2, pp.219–227
Int Panis, L., de Geus, B., Vandenbulcke, G., et al. (2010) Exposure to particulate matter in traffic: A comparison of cyclists and car passengers, Atmospheric Environment, Vol.44, No.19, pp.2263–2270
