Cinknuté emise: Žalovat, či nežalovat?

Jak již v březnu informovala média, první čtyřlístek Čechů podal žalobu na automobilky Škoda Auto a Volkswagen kvůli nechvalně proslulému podvodu s měřením emisí. Jde o reakci na to, že koncern VW plošně odškodní zákazníky v USA, ale v Evropě tento krok odmítá.

Tato novinka byla v plném znění převzata z projektu Čistou stopou, partnera značky Města s dobrou adresou.

Safe Diesel

Čtveřice založila společnost s ručením omezeným Safe Diesel, jejímž deklarovaným cílem je zejména „chránit zájmy a prosazovat oprávněné nároky spotřebitelů, majitelů automobilů z produkce koncernu Volkswagen, jichž se dotýká emisní skandál.“ Těm – a také dalším dotčeným subjektům („prodejci, výrobci a distributoři dieslových motorů a automobilů, výrobci a distributoři dieslového paliva a další“) – společnost nabízí, aby se k žalobě přidali. Podle jejího březnového vyjádření se k ní „připojí zanedlouho dalších pět stovek lidí“; otázkou ale zůstává, zda tak už opravdu učinili.

Kolik je ve hře

Požadovaná částka, kterou se Safe Diesel prostřednictvím žaloby od VW domáhá, odvozuje z finanční kompenzace, kterou koncern zaplatí ve Spojených státech, tedy 127 tisíc korun na jeden automobil. Konkrétně je škoda podle společnosti způsobena zejména poklesem tržní hodnoty vozů postižených aférou Dieselgate o několik tisíc Kč a zvýšením spotřeby po odstranění nelegálního softwaru až o dvě desetiny litru, ale i řadou dalších skutečností. Kdyby se k žalobě Safe Diesel přidali majitelé všech 150–165 tisíc „cinknutých“ aut jezdících na tuzemských  silnicích, mohlo by se se celkové požadované odškodnění vyšplhat na částku i přes 20 miliard korun. A to jde jen o Česko.

Webové stránky Safe Diesel s možností připojit se bezplatně k hromadné žalobě najdete ZDE.

Jde to i jinak

Je dost pravděpodobné,  že „celoevropské“ odškodnění by bylo pro koncern VW likvidační, a nabízí se pragmatická otázka, jestli si to – se všemi ekonomickými a sociálními důsledky, které by to přineslo – opravdu přejeme. „Jsem si plně vědoma, že to je evropská firma, která zaměstnává 600 tisíc lidí včetně Čechů,“ řekla k tomu eurokomisařka pro spravedlnost a spotřebitele Věra Jourová. Ta je proti hromadnému odškodnění po vzoru USA, zato nabízí jiné řešení: například delší záruku pro postižené vozy, nebo třeba „zdarma opravit nějakou závadu na voze.“

Příspěvek s názory eurokomisařky Jourové najdete na portálu Seznam (ZDE).

Nedobrá mantra

Koncern Volkswagen však v Evropě odmítá odškodnění z kategorie „hard“ (finanční kompenzace) i „soft“  (pár řádků výše). Co přitom vadí možná nejvíc, je jeho přístup a komunikační styl – opakující se mantra, že auta procházejí technickou kontrolou včetně emisí a nižší životnost motoru ani vyšší spotřeba po přehrání nového softwaru není prokázána. Právní nárok na odškodnění tedy podle něj neexistuje. Nějak z toho ovšem vypadlo, že podvod zůstává podvodem, i kdyby byl právně nepostižitelný, a „dárek na usmířenou“ by byl opravdu velmi vhodný… Kromě návrhů Jourové by mohlo jít například o platební kartu nabitou na určitou finanční hodnotu, jak si to už VW vyzkoušel u zákazníků v USA, přičemž její přijetí tam nebylo spojeno s žádnými podmínkami. Koncern však místo toho jenom nešťastně přiživuje pocit evropských zákazníků, že je ve srovnání s těmi „za velkou louží“ považuje za tvory nižší kategorie.

A to stranou úvah zůstává ještě jedna věc. Podvodným údajem, že do ovzduší z výfuků dotčených aut uniká menší množství škodlivin, než tomu ve skutečnosti je, se totiž mohou cítit poškozeni nejen jejich majitelé, ale všichni obyvatelé starého kontinentu včetně Česka a Prahy.