Aktuality podle tagu
11. 12. 2017
Jeden ze tří nových vozů prodaných v Norsku je dnes elektromobil nebo alespoň dobíjecí hybrid. Norsko je v tomto ohledu naprostým unikem, jedinou větší zemí na světě, kde mají elektrická auta takové zastoupení a kde se nejprodávanějším vozem může stát Tesla Model S, Nissan Leaf nebo jiný ryzí elektromobil.
„To je dobře, ne?” slyšíme říkat zastánce elektromobilů. Teoreticky by to dobře být mohlo, kdyby ale k takovému stavu Norsko dospělo přirozeně. Nic takového se ovšem nestalo, vedení země se rozhodlo poručit větru dešti a automobilům poháněným elektřinou zamést cestu štědrými podporami všeho druhu. Chtělo tak ukázat světu, že to jde, že když se nastaví správné podmínky, elektromobily mohou být žádané. Místo toho ale ukazuje světu něco docela jiného - že to nejde.
Elektromobily totiž netrápí jen jejich cena či praktická využitelnost, problém je také v tom, že kdyby se jich měly v brzké době prodávat miliony, jak někteří politici hlásají, není je čím nabíjet. Tolik elektřiny, kolik by potřebovala taková masa aut, dnes zkrátka není jak vyrobit. A i když s tímto lokálně a v menší míře problém být nemusí, je tu ještě jedna potíž - chybějící infrastruktura dovolující nabíjet větší počet aut tak, jak pro delší jízdu potřebují. Tedy obvykle minimálně desítky minut, ne-li hodiny.
Právě na tento problém naráží nyní Norové, kteří si zlákáni dotacemi, úlevami a dalšími výhodami elektrická auta koupili. V takovém Oslu připadá na 50 tisíc tamních elektromobilů a 30 tisíc plug-in hybridů, celkem tedy 80 tisíc aut, v sedmisettisícovém Oslu městě 1 300 veřejných dobíjecích stanic. To je na první pohled hodně, pochybujeme, že by v Oslu bylo 1 300 stojanů u čerpacích stanic. Jenže u těch nikdo netráví tak dlouhý čas, a tak zkrátka nestačí a nové nepřibývají dostatečně rychle.
„Každý rok zvyšujeme počet dobíjecích míst o 26 %, ale počet elektromobilů roste ročně o více než 100 %. Nůžky se rozevírají víc a víc,” říká Sture Portvik z vedení města. Petter Haugneland z Norské asociace elektrických vozidel dokonce nyní nedoporučuje, aby si lidé elektromobily kupovali, pokud si nevystačí s dobíjením doma - na jiné není spoleh, často vůbec není k dispozici.
Čím to, že je v Norsku o elektrická auta tak velký zájem? Stačí snad Norům jejich omezený dojezd? Navíc je tam minimálně půl roku opravdu zima, což pro baterie není ideální prostředí. Jak už jsme naznačili, podstata tkví ve velmi silných podpůrných programech na nákup elektromobilu a zároveň, aby bylo z čeho na ně brát, ohromně vysokých daních na pořízení konvenčního auta.
Ve výsledku tak dnes VW e-Golf v Norsku stojí zhruba 250 tisíc norských korun (zhruba 699 tisíc Kč), zatímco srovnatelný benzínový Golf přijde zhruba na 300 tisíc NOK (zhruba 838 tisíc Kč). A když do jednoho je navíc palivo zadarmo, což je další faktor, který činí veřejné dobíjecí stanice nedostupnými, a do druhého stojí v průměru něco přes 44 Kč za litr, pro jaké auto se rozhodnete?
Pobídky k nákupu elektromobilu v Norsku zahrnují osvobození od daní při registraci auta, od DPH, mýtného, parkovacích poplatků a jak už jsme zmínili, u veřejných nabíječek také od platby za elektřinu. Dříve dokonce mohli majitelé elektromobilů jezdit v pruzích pro autobusy, ty ale „obsadili” tak rychle, že tahle výhoda musela skončit.
Zmíněná zvýhodnění byla zavedena v roce 2012 jako snaha podpořit prodej elektroautomobilů s cílem, aby do roku 2020 bylo 90 % všech nově prodaných aut v Norsku elektrických nebo aspoň plug-in-hybridních. Tento cíl byl vládou potvrzen, navíc s další metou, že do roku 2025 bude 100 % nově prodaných aut jezdit na elektřinu. Dnes je v tomto ohledu Norsko na 35 % a už má problémy. A to je třeba říci, že se stále bavíme jen o podílu na počtu nově prodaných vozů - celkový počet bude s každým rokem stále vyšší.
Norsko chtělo ukázat, jak to s rychlým přechodem na elektromobily jde, ukazuje ale pravý opak. Už ony nabíječky jsou větší problém, než se zdá, protože 60 % obyvatel Osla nemá možnost nabíjet svůj elektromobil jinde, žijí v bytech bez vlastních garáží. Takovým je elektromobil bez veřejně dostupné nabíječky k ničemu a jak jsme zmínili, už dnešnímu, pořád minoritnímu zastoupení elektrických aut nestíhá jejich výstavba sekundovat. A to je pořád z čeho elektromobily dobíjet - při současném vývoji může být za pár let problém i to.
