Daňové úlevy pro dojíždějící na kole jsou evropským trendem

10. 05. 2017

Během několika posledních měsíců zavedly nové nebo rozšířily stávající daňové úlevy pro osoby dojíždějící do práce na kole hned čtyři evropské státy: Francie, Belgie, Lucembursko a Itálie. Jak se ukazuje, myšlenka daňových pobídek jako odměny za to, že lidé své dopravní návyky upraví ve prospěch udržitelné mobility, začíná prorůstat celým evropským kontinentem.

V Belgii, která zavedla systém finančních náhrad podle cyklokilometrů ujetých do a z práce už v roce 1999, byla částka nezdaněné náhrady zvýšena na 23 eurocentů na kilometr. Počet zaměstnanců, kteří z tohoto systému benefitují, se v posledních letech výrazně zvýšil – mezi roky 2011 a 2015 o celých 30 %. To znamená, že více než 400 000 Belgičanů, tedy 9 % osob v produktivním věku, nyní dostává finanční náhradu za to, že jezdí do práce na kole. Během roku 2015 tito lidé dohromady na kole najezdili přes 420 milionů kilometrů – téměř trojnásobek vzdálenosti Země-Slunce. Taková aktivita se pozitivně projeví například na kvalitě ovzduší, snižování emisí CO2, menších problémech s dopravními zácpami, na zdravotním stavu obyvatel. Veřejný rozpočet Belgie přitom zaplatí jen nízkou cenu – 93 milionů euro, což je asi 2% ztráta na ročním příjmu z daní kvůli menším částkám daní z firemních vozů.

Výši daňové dotace na využití firemních vozů pro osobní účely, která způsobuje značné problémy s dopravními zácpami a nečistotami v ovzduší ve městech a která je ve skutečnosti jednou z hlavních příčin, proč lidé v Belgii nejezdí víc na kole a proč obecně častěji nevyužívají udržitelné systémy mobility, odhaduje Evropská komise na 4,1 miliardu euro ročně. Jde o skutečnost, kterou je třeba naléhavě řešit a udělat změny v daňovém systému. Jedním z posledních návrhů belgické vlády je vytvoření tzv. „rozpočtu na mobilitu - zaměstnanec by si ho mohl zvolit jako doplněk ke svému platu namísto firemního vozu. V dřívějším pilotním projektu se tento model osvědčil, pokud jde o změnu způsobu dopravy pro účely dojíždění – projevil se odklon od dopravy automobilové; přesná právní úprava, o které se v současnosti diskutuje, rozhodne o tom, zda se podaří dosáhnout i dalších cílů, především využít pro dojíždění v Belgii udržitelnější způsoby dopravy. Ovšem aby se tak stalo, je třeba intenzivně podporovat a propagovat přínosy cyklistické dopravy, především pak elektrokol právě pro skupinu dojíždějících osob.

Lucembursko, jihovýchodní soused Belgie, nedávno provedlo kompletní fiskální reformu, kterou využilo jako příležitost pro zavedení fiskálních pobídek pro cyklistickou dopravu. Odteď mohou daňoví poplatníci odečíst 300 euro od svého daňového základu na nákup nového kola nebo elektrokola. Firma také bude mít možnost dát zaměstnanci jízdní kolo pro účely jak služební, tak soukromé, a na rozdíl od služebního vozu je pro zaměstnance tato „věcná výhoda“ zcela osvobozená od daně. Dokonce po skončení doby pronájmu může zaměstnanec kolo od firmy obdržet/odkoupit, a opět bez daně, zatímco v případě firemního vozu by na „věcnou výhodu“, kterou zaměstnanec získal odkoupením auta od firmy pod tržní cenou, byla uvalena daň. Současně došlo i k revizi zdanění firemních vozů, které se nyní odvíjí od typu paliva a emisí CO2 dotyčného firemního automobilu – tento systém lépe zohledňuje zcela konkrétní environmentální dopady. Příležitost revidovat fiskální systém však nebyla využita k tomu, aby se průměrné zdanění soukromého používání služebních vozů zvýšilo směrem k jeho skutečné hodnotě, právě naopak, většina služebních vozů nyní podléhá menší dani než dříve, a to i v případě, že jejich emise CO2 dosahují průměrné hladiny, která je stanovena pro nové vozy v EU. Tato skutečnost bohužel výrazně snižuje celkový pozitivní účinek fiskální reformy na oblast udržitelné mobility v Lucembursku.

V roce 2015 zavedla Francie kilometrický systém náhrad, podobný tomu belgickému, ale s přísnějšími restrikcemi pokud jde o maximální roční nezdaněnou částku. Podle francouzského zdroje se v současnosti připravuje vyhláška, která orgánům veřejné správy umožní vyplácet náhradu za využití cyklodopravy svým zaměstnancům. Tato nezdaněná částka je ale omezena na 200 euro na rok a zaměstnance, takže jde o méně atraktivní systém než ten belgický. Organizace cyklistů ve Francii, včetně FUB, francouzského člena ECF, pokračují ve snaze zrušit roční limit na výši úhrady a dosáhnout toho, aby byl systém náhrad povinný pro všechny zaměstnavatele.

A věci se hýbou směrem k udržitelnosti i v Itálii, kde několik měst má v plánu využít národní experimentální program pro udržitelné dojíždění a platit svým občanům za to, že budou do práce nebo do školy jezdit na kole. Například město Bari na jihu Itálie plánuje rozdávat zaměstnancům a studentům, kteří pro každodenní dojíždění používají jízdní kolo, tzv. „poukázky na mobilitu“. Jejich držitel je může využít na nákup jízdního kola nebo na zakoupení časové jízdenky pro veřejnou dopravu.

Podrobné informace o této tématice obsahuje naše studie o fiskálních pobídkách pro dojíždějící osoby a naše nedávno zveřejněná zpráva o motivačních programech pro uživatele elektrokol.

Zdroj: https://ecf.com/news-and-events/news/tax-breaks-bike-commuters-european-trend

Autor Holger Haubold, Datum: 30. 3. 2017