Aktuality podle tagu
10. 01. 2024
To, že před některými školami jsou dopravní problémy, to víme všichni z praxe. Uvědomme si, jak je důležité, aby děti (ale samozřejmě i dospělí) chodili pěšky (jezdili na kole, koloběžce atp.), je to nejlepší trénink pro tělo i pro výkonnost mozku. Ale... Dopravní plánování s tím ruku v ruce zatím nejde.
Kvůli množství aut i chodců vznikají ráno před některými školami nebezpečné situace.
OLOMOUCKÝ KRAJ Kolona otáčejících se a couvajících aut „mamataxikářů“, kteří právě vysadili své děti u školy a snaží se z areálu vymotat pryč, přitom na úzké příjezdové cestě jen těsně míjejí další vozy. Do toho se proplétají pěší školáci s batohy na zádech a maminky s kočárky vedoucí za ruku do školky staršího sourozence. Podobně nebezpečné situace vznikají každé ráno u ZŠ a MŠ Svatoplukova v olomouckém Řepčíně. Není jediná ve městě ani v regionu, která se s kolizními situacemi vznikajícími kvůli množství aut i infrastruktuře, jež není na takový nápor stavěná, potýká. Vedení škol se tak ve spolupráci s městem a odborníky pustila do intenzivních jednání o opatřeních, která mají zvýšit bezpečnost dětí ve školních areálech i jejich okolí a omezit nelichotivý fenomén dnešní doby – takzvané mama taxi.
Po svých chodí polovina dětí Že to není tak úplně nereálná vize, dokládají výzkumy. Z aktuálních dat univerzitní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) zabývající se zdravím a životním stylem dětí a školáků vyplývá, že více než polovina dětí se do školy dopravuje po svých, tedy pěšky, na kole či koloběžce, a Olomouckému kraji tak v celorepublikovém srovnání patří po Moravskoslezském a Libereckém kraji třetí nejlepší příčka. Projekt Bezpečná cesta do školy, který funguje pod hlavičkou nadace Bezpečná Olomouc, zase přinesl zjištění, že většina z tisícovky dotazovaných místních školáků by se do školy chtěla dopravovat aktivně. Jásají z toho dětští obezitologové i experti na zdravý životní styl, protože ranní procházka nebo jízda na kole je podle nich pro děti tím nejlepším tréninkem pro tělo a výrazně zvyšuje výkonnost mozku.
Chybí chodníky i přechody Má to však háček. Podle expertů okolí škol není pro aktivní dopravu připravené a vhodně řešené a města mají co dohánět. Chybí široké chodníky, bezpečné přechody, cykloinfrastruktura a křižovatky, které by upřednostňovaly chodce a kolaře před automobily. „Pro děti dojíždějící do škol z větší vzdálenosti je zase nepostradatelná veřejná doprava navazující na začátek a konec vyučování,“ zdůraznila Blanka Klimešová, koordinátorka projektu Pěšky do školy. Do tradiční podzimní výzvy, jejímž cílem je zvýšit počet dětí, které se budou pravidelně do školy dopravovat pěšky, se letos zapojilo 235 tříd z 24 škol v kraji, tedy přibližně pět tisíc školáků. „Pro generaci dnešních rodičů byla pěší doprava do školy – popřípadě pěší v kombinaci s MHD – naprostým standardem. Dnes je situace jiná a fenomén mama taxi jasně ukazuje, že okolí škol není na takovou dopravní zátěž architektonicky připravené,“ varuje. Že máme před sebou ještě dlouhou cestu, potvrzuje i Petr Baďura, garant studie HBSC z Univerzity Palackého v Olomouci. „Skvělými příklady může být Nizozemí nebo Dánsko, kde je infrastruktura pro cyklodopravu bezchybná, vše je podřízeno a uzpůsobeno tomu, aby se cyklista na kole cítil bezpečně,“ vyzdvihl Baďura. Efekt se podle něj dostavil a za dlouhou dobu, co v Nizozemí pobýval, se nesetkal s obézním člověkem. „To, že se tam všichni přepravují na kole, je na té populaci vidět,“ míní.
Naopak Češi podle odborníků tloustnou a doporučení Světové zdravotnické organizace, že by školáci měli mít hodinu pohybu denně, splňuje jen pětina dětí. „Do těch 60 minut pohybu každý den se započítává také pohyb o střední intenzitě, do něhož se řadí i aktivní přeprava. I když děti mají třeba dva nebo tři sportovní kroužky denně, v týdenním penzu pohybového režimu to nedostačuje. Chůze a jízda na kole či koloběžce je tedy něco, co se jednoznačně doporučuje, protože by to mohlo pohybový režim vhodně doplnit,“ vysvětlil Baďura. Studie rovněž ukazuje, že s věkem se mění návyky dětí a klesá míra dojíždění do školy autem – v 11 letech se vozí 20 procent dětí, kdežto v 15 jen 12 %. Opačný trend je naopak u cestování MHD, kdy ji využívá 21 procent jedenáctiletých a 33 procent patnáctiletých. „Zajímavé je, že podíl dětí využívajících hromadnou dopravu je de facto identický při cestě do školy i z ní. Z těch, kteří ráno do školy dojedou autem (15 %), se však pouze polovina autem i vrací (7,8 %). Tady je tedy patrně prostor ke zlepšení, jelikož tyto jízdy zřejmě nebudou nevyhnutelné,“ upozornil Baďura. Výraznou roli ve volbě dopravy hraje i délka cesty do školy, kdy v případě, že trvá do pěti minut, volí aktivní způsob až 90 procent dětí, při 5 až 15 minutách jsou to necelé dvě třetiny a nad čtvrt hodiny se dopravuje aktivně do školy pouze čtvrtina žáků (27,8 %).
První vlaštovka Vůbec první v kraji, která se rozhodla nebezpečné prostředí u školy důrazně řešit, byla právě ZŠ a MŠ Svatoplukova, kterou navštěvuje zhruba 550 žáků. Loni v červnu spustila pilotní projekt a na týden zakázala vjezd autům ke škole. Ačkoliv to rodičům, kteří vozí své potomky na vyučování zdaleka, zkomplikovalo situaci, podle vedení školy se akce vesměs setkala s pochopením. „Okolí školy se zklidnilo a vzhledem k pozitivním ohlasům jsme počítali s tím, že areál školy uzavřeme natrvalo. Bohužel se proti tomu vzbouřili rodiče stovky dětí ze školky,“ krčí rameny učitelka Lea Kopecká. Škola si tak ještě se ZŠ Nedvědova v Olomouci nechala zpracovat Plán školní mobility, který navrhuje konkrétní bezpečnostní opatření. „Ještě letos by se tak u školy podobně jako u ZŠ Stupkova, Rooseveltova či Gorkého, se kterými rovněž jednáme, měly objevit zabezpečené stojany na kola či uzamykatelná zastřešená kolárna,“ vyjmenoval Martin Luňáček z odboru strategie a řízení olomouckého magistrátu. Do budoucnosti se pak počítá na příjezdu ke škole s retardéry a vyvýšenými křižovatkami. Škola by také chtěla omezit vjezd autům do areálu v době od 7.30 do 8 hodin, kdy se tam pohybuje nejvíc pěších.
Zdroj: Mladá Fronta Dnes, Olomoucký, 10.1.2024
