14. 04. 2023
Kvalitní plánování městského prostoru je v období klimatické změny stále důležitější. Stěžejním bodem pro udržení příjemné teploty ve městech je potřeba vytvářet zelené plochy. Spolek partnerství pro městskou mobilitu pro vás přeložil inspirativní článek z Velké Británie, ve kterém urbanisté Paria Mundhra a Tiegan Salter popisují, jak používat placemaking k vytváření těchto zelených ploch. Originální znění článku můžete nalézt ZDE.
Urbanisté Sustrans Paria Mundhra a Tiegan Salter v tomto blogu hovoří o důležitosti metody placemaking a o tom, jak ji využít v boji s klimatickou změnou a jejími dopady.
Zdroj: Andrey Popov/depositphotos.com
Loni v létě se k nebezpečným vlnám veder na celém světě, od Ameriky přes Německo až po Čínu, přidaly i rekordní teploty. Jde mj. o varování, že nás všechny čekají náročné časy, především pak ty z nás, kdo žijí a pracují ve městech. V důsledku klimatických změn jsou dlouhodobá období vysokých teplot stále častější a my zjišťujeme, jak usilovně se s nimi městské oblasti snaží vypořádat.
Dopady klimatických změn na naše města
Naše města jsou koncipována pro chladnější podnebí, ale s tím, jak ve světě stále více spalujeme uhlí, ropu a plyn pro energii v našich domácnostech, vozidlech a průmyslu, se pravděpodobnost častějších vln veder trvale zvyšuje.
Vedrem jsou silně ohroženy zejména metropolitní oblasti, kde rostoucí teploty zhoršuje efekt městského tepelného ostrova. Tmavý, nepropustný beton a asfalt pohlcují sluneční energii a vyzařují ji jako teplo, takže naše města zůstávají vyhřátá ještě dlouho po západu slunce. Samotná struktura našich měst způsobuje jejich náchylnost k přehřívání, které může být zejména pro starší lidi nebo osoby se zdravotním postižením smrtelně nebezpečné.
Když tohle všechno víme, je nutné, abychom spolupracovali a snažili se vytvořit a ochránit současné i budoucí vztahy nejen mezi námi navzájem, ale i k místu, které obýváme.
Klimatické změny jsou tím, co v nás vzbuzuje naléhavou potřebu a touhu znovu se napojit na naše prostředí a společně ho prostřednictvím strategií placemaking formovat pro budoucí blaho nás všech.
Placemaking jako strategie a prostředek pro změnu
Městská zeleň je jednou ze strategií placemaking, zahrnující integrovanou síť plánovaných i neplánovaných zelených ploch v městských oblastech, a to nejen na veřejných, ale i soukromých pozemcích.
Úspěšná implementace strategií městské zeleně, jako jsou zelené střechy a stezky, parky nebo infrastruktura pro zachycení srážkové vody, přináší do města řadu výhod. Stromy a další vegetace poskytují stín v ulicích a z jejich listů se vlivem tepla odpařuje voda, díky čemuž dochází ke snížení teplot v městském prostředí a ke zmírnění účinků tepelného ostrova. Například teplota na zastíněném povrchu může být o 11 až 25 stupňů Celsia nižší než nejvyšší teplota stejného povrchu, ale plně vystaveného slunci. A to je pořádný rozdíl zejména pro ty, kdo jezdí městem na kole nebo chodí pěšky.
Strategie pro městskou zeleň jsou pro naše psychické a fyzické zdraví stejně důležité jako pro zdravé životní prostředí. Propracovaný systém parků, zelených stezek a otevřeného prostoru zvyšuje tepelnou pohodu člověka ve vnějším prostředí, zlepšuje kvalitu ovzduší a snižuje riziko chorob způsobených nadměrným horkem. Bylo zjištěno, že obyvatelé měst, kteří žijí v blízkosti parků a další zeleně pociťují stres méně často a méně intenzivně, jsou společensky aktivnější a žijí v průměru déle.
Klíčová role zelených ploch v intravilánech
Pandemie covidu nám ukázala, že dostupnost zelených ploch není jen problémem environmentálním, ale stejně tak i otázkou sociální spravedlnosti. Jak ukazuje zpráva z roku 2018, 2 a půl milionu lidí žije ve více než desetiminutové docházkové vzdálenosti od parku nebo jiné zelené plochy. V rámci populace ve Spojeném království je obsah dostupné zelené plochy na osobu méně než polovina velikosti brankoviště na fotbalovém hřišti.
Chceme-li skutečně naplnit stanovené cíle v oblasti klimatu a zpřístupnit přírodní plochy všem lidem, musí místní i národní správní orgány využít všechny strategie placemakingu a zajistit kvalitní zelené plochy pro naše města a obce.
Pestré a rozmanité zelené plochy neprospívají jen lidem, pomáhají také zvrátit úpadek, kterým je postižena příroda, a zmírnit dopady klimatických změn. Cílem je, aby lidé i příroda mohli vzkvétat, ne pouze přežívat.
Placemaking jako hlavní součást úsilí o zmírnění nadvlády aut
Kromě proměny zastavěného prostředí mohou strategie placemaking podpořit ochlazování měst tím, že pomáhají lidem znovu přemýšlet o tom, jak se po městě dopravují. Auta vedle emisí skleníkových plynů produkují i zbytkové teplo, které ještě zvyšuje teplotu města, zvlášť během horkých dnů. Automobily a naše závislost na nich vedou k ulicím s nadvládou aut a zaplněným parkovacím plochám, jejichž asfaltový povrch nadále zvyšuje teploty ve městech. Elektromobily sice do určité míry pomáhají snížit dopady tepelného ostrova ve městě, stále však při pohybu městem mění kinetickou energii ve zbytkové teplo a potřebují rozsáhlé, sluncem vyhřáté asfaltové plochy k jízdě a parkování. Města, která se snaží snížit intenzitu automobilového provozu v intravilánu, ať už zúžením nebo snížením počtu jízdních pruhů, jejich transformací v cyklopruhy nebo rozšířením zelených ploch, mohou podpořit obyvatelstvo k aktivní mobilitě a efektivně přispět k ochlazování v horkých dnech.
Odolnost, kterou pomáháme v našich komunitách vybudovat díky strategiím placemaking, dokáže přirozeně řešit prvotní příčiny klimatických změn a posílit společenský život jako základní pilíř naší společnosti.
Chráníme budoucnost našich měst na základě získaných zkušeností
Placemaking jako nástroj zvyšování odolnosti neznamená jen schopnost zavádět opatření, která pomáhají řešit jednu vlnu veder v krátkém časovém úseku. Jde spíše o zajištění zdraví všech obyvatel města a o to, aby ve městě bylo možné žít dlouhodobě. Placemaking nás prostřednictvím skromných nezbytností, jako jsou průchozí města, sdílené prostory pro setkávání a příležitosti k oslavě společných zážitků, učí, že život je dynamický, smysluplný a zábavný