Aktuality podle tagu
V boxu níže dosaďte za "tag:" kód tagu.
Například tag: tag1. Nebo tag: tag2. Atd.

Změna chování

05. 04. 2023

Snižování emisí je výzvou pro všechny země rozvinutého světa. Abychom mohli tohoto snížení dosáhnout, musí celá společnost projít změnou k ekologickému způsobu života. Podpora cyklistické dopravy je součástí této změny. Spolek Partnerství pro městskou mobilitu z.s. pro vás přeložil tento článek ve kterém Profesor John Whitelegg popisuje, jaké kroky by měla Velká Británie zavést k tomu, aby dosáhla v roce 2030 uhlíkové neutrality. Tento článek může být inspirativní nejen pro občany Velké Británie, ale i České republiky. Originální text článku můžete nalézt ZDE.

 

Zdroj: skedgo.com; děkujeme Skedgo za povolení použít tento graf.

 

Pro dosažení nulových emisí uhlíku do roku 2030 je zásadní změnit naše chování a návyky. K tomu je však nutné intenzivně pracovat na modernizaci všech alternativ k osobní automobilové dopravě a zvolit jiný přístup k propagaci a podpoře změn.

 

Není možné dosáhnout dekarbonizace dopravy, aniž bychom změnili podmínky pro volbu dopravy. To znamená výrazně modernizovat infrastrukturu pro chodce, cyklisty a veřejnou dopravu tak, aby města a obce mohla nabídnout to nejlepší:

 

  1. Zrušit veškerou výstavbu nových silnic a vyhrazených 34 miliard liber (celková částka v Anglii) investovat do alternativních způsobů dopravy
  2. Města a obce bez aut po vzoru norského Osla
  3. Cyklostezky bez motorové dopravy alespoň v takové kvalitě, jako mají v Nizozemí nebo Kodani
  4. Zcela bezplatná veřejná doprava pro všechny uživatele současně s modernizací na švýcarské standardy veřejné dopravy ve venkovských oblastech a rakouské/německé standardy veřejné dopravy v městských oblastech (např. Vídeň a Freiburg).
  5. Zavést omezení rychlosti na 30 km/h na všech silnicích a ulicích, kde dochází k mísení chodců, cyklistů a motorových vozidel
  6. Obytné zóny bez aut podle příkladu čtvrtí Vauban a Rieselfeld v jihoněmeckém Freiburgu.

 

Ačkoliv o všech těchto opatřeních dobře víme a máme jejich účinnost podloženou důkazy, ve Spojeném království je jejich realizace stále slabá. Podrobně se jimi zabývají materiály Akční plán pro klima v hrabství South Shropshire (poznámka 1; South Shropshire Climate Action plan) a Whitelegg (2015).

Ve Spojeném království rovněž chybí snaha do detailu pochopit, jaká je role behaviorálních změn v oblasti dopravy. Lidé budou ochotni změnit své návyky a odklonit se od aut například k jízdnímu kolu a chůzi, pokud podmínky pro tyto změny budou realizovány ve všech lokalitách. Lidé jsou si vědomi všech nedostatků a vnímají nekvalitní infrastrukturu pro jinou než automobilovou dopravu, a dokud neuvidí plošné zlepšení, nepřistoupí na změny. Pokud je již zřejmé, že k realizaci nutných transformačních opatření dojde, je třeba začít pracovat s metodikami podporujícími behaviorální změny (Haq, Cinderby, Owen and Whitelegg, 2008).

Aktivní opatření na podporu změny chování jsou stejně důležitá jako fyzické změny v terénu, ke změnám dlouhodobě zavedených návyků a vzorců chování je však většinou zapotřebí nějaké „pošťouchnutí“ (Thaler a Sunstein, 2009

Intervence zaměřené na změnu chování („pošťouchnutí“) jsou dostupné, levné a dobře zdokumentované v literatuře o udržitelné dopravě. Nenahradí sice zásadní zvyšování kvality a kvantity alternativních způsobů dopravy, společně s nimi však lze do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality. Mezi tyto intervence patří:

 

  1. Individuální plánování cest (PJP – Personalized Joirney Planning)
  2. Dopravní plány pro zaměstnance, rezidenty a školy, které pomohou zajistit přechod od osobní automobilové dopravy k jiným způsobům mobility
  3. Systém Mobilita jako služba (MaaS)

 

1. Individuální plánování cest (PJP)

 

Projekt "Inteligentní doprava" v anglickém Yorku byl projekt financovaný ministerstvem dopravy a realizovaný Stockholmským institutem životního prostředí, Radou města York a autobusovými společnostmi působícími v Yorku (Haq et al, 2004):

Cílem projektu Inteligentní doprava bylo prozkoumat, jaký potenciál změny dopravního chování se ukrývá v opatřeních, jež vedou ke snížení počtu cest automobilem a podpoře chůze, jízdy na kole a veřejné dopravy, které přinášejí řadu výhod v oblasti zdraví, kondice a ochrany životního prostředí. V rámci testování individuálních plánů proběhl průzkum náhodně vybraného vzorku 5701 domácnosti ve třech obvodech města Yorku. Součástí průzkumu bylo dotazníkové šetření před a po zavedení individuálních plánů s cílem zjistit, jaké jsou jejich dopady na dopravní chování jednotlivce. Díky intervencím z programu Inteligentní doprava se podařilo snížit počet cest automobilem o 16 procentních bodů (celkový výsledek pro všechny oblasti projektu). Změna ve sledovaném období nastala i ve skupině, ve které intervence projektu neprobíhaly – počet cest autem vzrostl o 5 procentních bodů. Tímto způsobem pomohl projekt Inteligentní doprava proměnit možný nárůst počtu cest automobilem o 5 procentních bodů ve snížení o 16 procentních bodů.

 

 2. Dopravní plány jsou dobře zdokumentovány, např. v Cairns a kol. (2004), a mohou výrazně snížit podíl automobilové dopravy na přepravě

  

Ve dvaceti firmách, kde se s firemními dopravními plány pracovalo, se podařilo snížit počet aut užívaných pro dojíždění do zaměstnání o 14 na každých 100 zaměstnanců, tj. průměrně 18% snížení počtu osob dojíždějících autem. Výše uvedená čísla jsou průměr. Mediány byly podobné, a sice medián snížení o nejméně 12 automobilů na 100 zaměstnanců a medián procentuálního snížení o nejméně 15 %, což ukazuje, že se ve firmách podařilo dosáhnout značného snížení používání automobilů pro účely dojíždění.

Zatímco i v případě školních dopravních plánů lze sledovat podobné výsledky (Cairns a kol. 2010), dopravní plány pro rezidenty nejsou doposud dostatečně propracované.

 3. Mobilita jako služba (MaaS)

  

Mobilita jako služba je zcela nová metoda, jak pomoci uživatelům ve výběru té nejvhodnější dopravy pro konkrétní cestu, a to na základě co nejlepších informací o dostupnosti, ceně, čase, a v propojení se snadno dostupnými dopravními službami, jako jsou jízdenky na veřejnou dopravu, půjčovny jízdních kol (klasických i elektrokol), sdílená auta, informace o cyklostezkách a o nákladech a jízdní době ve srovnání s jízdou autem. Využívá chytré mobilní telefony a propojení s poskytovateli dopravních služeb v systému „one stop“.

 MaaS funguje v několika evropských lokalitách, např. v Helsinkách a Stockholmu.

UbiGo je první službou ve Švédsku, která nabízí celý multimodální balíček v rámci mobilní aplikace MaaS. Konkrétně to znamená, že lidé budou mít přístup k veřejné dopravě, pronájmu a sdílení automobilů, taxi a jízdním kolům, a to podle svých potřeb a pouze s jedním měsíčním předplatným.

MaaS je i součástí plánu WMCA (úřad ve West Midlands) pro dopravu do roku 2026, který poskytuje jasnou představu o tom, jaké dopravní iniciativy a programy bude WMCA realizovat do roku 2026 - v souladu se strategickým dopravním plánem West Midlands "Movement for Growth". Rozvoj MaaS a podpora komerčního využití umožňuje WMCA řešit řadu závažných problémů, kterým West Midlands čelí v oblasti odolnosti sítě, a podporuje rozvoj West Midlands jako centra pro propojená a autonomní vozidla. Whim, aplikace MaaS, ve West Midlands poskytovaná společností MaaS Global, zajišťuje uživateli přístup k vlakům, tramvajím, autobusům, taxíkům, půjčovnám kol a automobilů i parkování; jde o velmi snadno využitelnou a personalizovanou službu. Účelem aplikace Whim je nabízet personalizované balíčky založené na nabídce služeb, a nikoli na kombinaci jízdenkových produktů. Zákazníci tak získají danou službu za nejlepší cenu a při nejlepším využití jejich času. Aplikace zbaví zákazníka starostí se sestavením jednotlivých dílků plánované cesty a zajistí jim snadný přístup ke každé službě prostřednictvím jednoduché a pohodlné platby.

 

Závěr

 

  1. Musíme neustále vylepšovat všechny alternativní způsoby dopravy co do kvality i kvantity.
  2. Příprava a realizace programů zaměřených na změnu chování bude mít vysokou prioritu, vyšší než jakákoli opatření nebo intervence, které podporují používání automobilů.
  3. Potřebujeme takový model financování, který bude vyžadovat, aby každá rada města či obce financovala dopravní plány (firemní, školní i pro rezidenty) a udělovala stavební povolení pouze v případě, že je výstavba přímo spojena se snížením počtu cest automobilem a výrazným zvýšením počtu cest pěšky, na kole a veřejnou dopravou. Dopravní plány budou obsahovat ambiciózní cíle pro snížení počtu cest automobilem a budou monitorovány. 
  4. Potřebujeme mít projekty MaaS v každé oblasti místní samosprávy, plně financované, realizované všemi radami větších měst a podporované ministerstvem dopravy.
  5. Financování bodů 1-3 bude zajištěno zrušením všech programů výstavby silnic a přesunem těchto prostředků na body 1-3.
  6. Místní orgány budou muset přijmout podrobné metodiky a intervence zaměřené na změnu chování a propojit tyto projekty se souběžnými opatřeními a intervencemi, které budou "pobízet" k odklonu od automobilů a k volbě alternativ. Souběžná opatření budou zahrnovat poplatky za parkování na pracovišti a režimy zpoplatnění uživatelů silnic, přičemž příjmy si ponechá místní orgán odpovědný za dálnice a dopravu a vyčlení je na podporu změny chování v dopravě směrem od automobilů.

 

Odkazy:

 

Cairns S, Sloman L, Newson C, Anable J, Kirkbride A & Goodwin P (2004) Workplace ‘Smarter Choices – Changing the Way We Travel’ Smarter Choices – Changing the way we travel

Cairns, S et al (2010) Making school travel plans work: experience from English case studies. Transport for Quality of Life

Haq, G et al (2004) Intelligent Travel Personalised Travel Planning in the City of York

Haq, G, Cinderby, S and Owen, A Whitelegg, J (2008) The use of personalised social marketing to foster voluntary behavioural change for sustainable travel and lifestyles, Local Environment, 13,7.

Thaler, R and Sunstein, C (2009) Nudge: Improving Decisions About Health, Wealth, and Happiness, Penguin

Whitelegg, J (2015) Mobility: A New Urban Design and Transport Planning Philosophy for a Sustainable Future

Note 1

The South Shropshire net zero carbon by 2030 report (pages 98-131) lists all the interventions backed by evidence that will reduce transport carbon by 48% by 2030.

 


Štítky: Infrastruktura a vozový park (Fakta a čísla, tag11), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22), Územní plánování (Mezioborového plánování, tag23)