Aktuality podle tagu
28. 02. 2023
Hluk, znečištění ovzduší, nedostatek zeleně, to všechno má mnoho lidí spojené s životem ve městě. Moderní města se snaží tyto faktory co nejvíce eliminovat například zvyšováním dostupnosti škol a úřadů pro pěší. Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. pro vás připravil překlad anglického článku zabývajícího se problémem hlukového znečištění a způsoby jeho aktivního snižování. Originální znění článku můžete nalézt ZDE.
Hluk je jedním z hlavních znečišťovatelů prostředí v moderních městech. Toto riziko je však často přehlíženo i přesto, že na základě vědeckých výzkumů je spojováno se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí.
"Hluk působí na centrální nervovou soustavu jako podnět a tento podnět uvolňuje určité hormony," uvedl doktor David Rojas z Barcelonského institutu pro globální zdraví, „které zvyšují riziko hypertenze, a hypertenze je spojena s mnoha dalšími kardiovaskulárními (a) cerebrovaskulárními chorobami, jako jsou infarkt a mrtvice.“
Doktor Rojas vystoupil 23. května (2018) v belgickém Bruselu na každoroční konferenci Zelený týden, která je součástí celoevropské akce zaměřené na výměnu osvědčených postupů v oblasti environmentálních aktivit a politik. Letošní ročník se zaměřuje na to, jak EU pomáhá městům, aby se stala lepším místem pro práci a život.
Podle doktora Rojase, který se zabývá výzkumem zdraví ve vztahu k životnímu prostředí, je hluk ve městech velkým zdravotním rizikem, jenž v Barceloně dokonce překonává i znečištění ovzduší, a přesto máme tendenci tento problém přehlížet, nejspíš proto, že ho dokážeme přehlušit.
„Když je hluk jako kulisa v pozadí, mozek má schopnost se tomuto hluku přizpůsobit," řekl. „Nevnímáte ho tolik jako obtěžující a začnete ho přijímat a přizpůsobovat se mu. Ale i když si ho neuvědomujete, stále stimuluje váš organismus.“
Doktor Rojas ve svém výzkumu, který probíhal v rámci projektů HELIX a PASTA, shromáždil údaje o množství znečišťujících látek, s nimiž se setkáváme ve městech. Doufá, že jeho výsledky mohou být využity při tvorbě politik pro lepší zdraví v městských oblastech.
Například kvalitnější cyklistická infrastruktura a motivace rodičů k tomu, aby s dětmi chodili do školy pěšky, to jsou opatření, která by nejen zmírnila hlukovou zátěž a množství nečistot v ovzduší, ale současně i zlepšila úroveň fyzické aktivity v populaci.
Vícečetné výhody
„Kvalitní městský design znamená pro město celou řadu výhod,“ říká doktor Rojas. „Nejde jen o hlučnost nebo nečistoty v ovzduší, ale i o míru fyzické aktivity, zelené plochy a vysoké teploty.“
V rámci projektu HELIX doktor Rojas se svým týmem měřili, jaké jsou dopady toho, když všechny děti, jež bydlí ve vzdálenosti max. 1 km od školy, získají podporu ke každodenní chůzi jako způsobu dopravy do školy. Výsledkem bylo výrazně lepší zdraví těchto školáků, především snížení krevního tlaku a redukce obezity. Děti se rovněž vyhnuly celé řadě menších zranění, souvisejících s motorovou dopravou.
Zjištění Rojasova týmu také zpochybňují běžné mylné představy o tom, zda škody na lidském zdraví, způsobené znečištěním ovzduší, mohou být vyváženy přínosy chůze nebo jízdy na kole ve městech. "Přínos je 70krát větší než riziko," řekl Dr. Rojas.
Dodává, že ačkoliv děti a těhotné ženy patří mezi zvlášť ohrožené znečištěním, které vzniká ve městech, netýká se tento problém jen jich, ale všech, bez ohledu na naši životní etapu jde o obrovskou zátěž pro veřejné zdraví.
„I když máme pocit, že v případě znečištěného ovzduší nepatříme mezi zranitelné skupiny, protože jsme dospělí a zdraví, tomuto znečištění jsme vystaveni. Naše životy ztrácí na kvalitě i kvantitě kvůli expozici nečistotám v ovzduší.“
Na konferenci zazněly i informace o inovacích postavených na přírodě, týkající se např. městské zeleně, které jsou již v různých koutech Evropy realizovány s cílem zlepšit kvalitu života ve městech.
Podle Dr. Dory Almássyové ze Středoevropské univerzity v Budapešti (Maďarsko) jsou komunitní zahrady, živé stěny a výsadba zeleně na takzvaných šedých místech, jako jsou železniční tratě, příkladem snahy učinit z městských oblastí přirozenější místa pro život a práci.
Řešení založená na přírodě
V rámci projektu Naturvation pomáhala sestavit atlas městské přírody, tj. databázi řešení, která vycházejí z přírody a používají se ve městech a obcích celé Evropy. „Víc než polovina projektů (v databázi) byla přínosná pro zdraví a životní pohodu obyvatel,“ uvedla doktorka Almássyová.
Vytvářejí totiž zdravější pracovní prostředí a poskytují další prostor pro volnočasové a rekreační aktivity. Čas, který strávíme v zeleni, má rovněž pozitivní vliv na naše duševní zdraví; podobné projekty lze kromě toho využít k produkci potravin a vzdělávání. Ne všechny projekty však znamenaly přínos pro každého uživatele.
„Některé typy řešení založených na přírodě mají lepší předpoklady, jak zlepšit zdraví občanů," uvedl doktor Almassy. „Jedná se o komunitní zahrady, parky nebo jednoduchou zeleň v šedé infrastruktuře a ... zelené střechy či zelené fasády.“
Jedním z příkladů je dětská nemocnice Alder Hey v britském Liverpoolu, která byla navržena se zelenými plochami uvnitř i venku; děti, které se zde léčí, jsou tak vystaveny přirozenějšímu prostředí. Rostliny jsou také využívány k produkci potravin pro nemocniční jídelnu.
Jak uvedla doktorka Almássyová, mnohé z těchto projektů jsou závislé na financování a realizaci ze strany veřejného sektoru, proto by se budoucí výzkumy měly zabývat obchodními modely, které mohou firmy i jednotlivce motivovat k příspěvkům ve prospěch zeleného prostředí ve městech a obcích.
Doktor Rojas k tomu dodává, že další velkou výzvou do budoucna bude zkombinovat dostupná data o různých faktorech životního prostředí a vytvořit modely, které by mohly poskytnout mnohem komplexnější předpovědi pro politická rozhodnutí.
„Ve městech nejsme vystaveni jediné znečišťující látce, jsme vystaveni směsici různých věcí,“ řekl. „Musíme se zamyslet nad tím, jak k této komplexní expozici přistupovat lépe. Městské prostředí je víc než jen jediná věc.“
Výzkum uvedený v tomto článku byl financován z prostředků EU. Pokud se vám tento článek líbil, zvažte jeho sdílení na sociálních sítích.
