Aktuality podle tagu
24. 01. 2023
Kdybyste v roce 2010 sdělili obyvatelům anglického města Sheffield, že za pár let bude z rušné čtyřproudové silnice vedoucí okolo centra města zóna pro pěší, cyklisty i ostatní druhy městské dopravy spojená do kvetoucí městské zahrady, pravděpodobně by k vám nikdo z nich neměl zrovna velkou důvěru. Píše se ale rok 2022 a právě o této silnici se nyní říká, že je největší městskou „zelenou ulicí“ na Britských ostrovech.
Je velmi potěšující, že tato novinka je zveřejněna na webovém portále Smart Cities v Česku. Je to důkazem, že časy se mění a je skutečně vůle po změnách.
Celou novinku je možné si přečíst zde:
Realizaci projektu umožnila konstrukce nového obchvatu, který ulevil frekventované dopravě a uvolnil dva ze čtyř silničních pruhů. Volné místo se tak mohlo využít k výsadbě rostlin a vybudování systému umožňujícího lepší hospodaření s vodou a v neposlední řadě také chodníků pro bezpečný pohyb cyklistů i pěších.
Úspěch transformace šedého, nevzhledného a zbytečného prostoru leží v jeho multifunkčním charakteru. Integruje v sobě totiž více než desítku funkcí. Jde například o zpomalení průtoku povrchové vody, její pročištění, podporu jejího pronikání zpět do půdy a atmosféry, zvýšení biologické rozmanitosti prostoru, ochranu před znečištěním ovzduší nebo ochlazení města díky výsadbě stromů a vizuální zatraktivnění lokality.
Celá délka sheffieldské silnice je uzpůsobená k tomu, aby nadbytečná dešťová voda z chodníků a silnic mohla odtéci do svahů a dešťových zahrad – a to rovnou přes obrubníky. Protože se plocha mírně svažuje, za pomoci kontrolních hrází byla rozdělena na několik samostatných buněk. Tyto malé přehrady tak každé buňce umožňují, aby se během deště naplnila vodou a pak přetekla přes vrchol přehrady do další buňky.
Volné plochy mezi silnicí a chodníkem jsou potom tvořeny dešťovými zahradami a tzv. bioswaly, což jsou mělké kanály, určené právě ke koncentraci a odtoku dešťové vody. Tyto prohlubně mají schopnost dočasně zachytit vodu; cílem však je, aby se voda pomalu uvolňovala zpět do půdy nebo do ovzduší – nejedná se tedy o rybníky, ale o dočasné „louže“, které časem mizí.
Půda mezi silnicí a chodníky se osázela rozmanitými trvalkami a další výsadbou. Složení půdy bylo navrženo tak, aby bylo možné dosáhnout kvalitního odvodňovacího systému a zároveň optimální struktury půdy pro růst rostlin. Většina materiálů navíc pochází z místních zdrojů a recyklace, takže nedochází ke ztrátám při složité logistice a je brán ohled na životní prostředí.
Českým městům téma komplexních krajinných schémat není cizí; zdá se však, že česká města jsou nyní v opatrných začátcích. Je třeba, aby se města a obce zbavily strachu z investic do udržitelných projektů po vzoru Sheffieldské iniciativy „Grey to Green“. Jejich multifunkční využití se totiž více než vyplatí.
„Grey to Green“, v překladu „Od šedé k zelené“, je strategická iniciativa pod radou města Sheffield, která si klade za cíl přetvářet redundantní nevzhledné plochy v zelené a udržitelné prostranství. Nejde však o jediný účel iniciativy, zároveň se snaží hledat řešení, jak znovu propojit některé marginalizované oblasti s centrem města nebo vymýšlet způsoby, jak obnovit poničené části po rozsahlých záplavách z roku 2007.
Foto: Nigel Dunnett
